logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ANTON WEGSCHEIDER

Ke schwarzenberské granátnické gardě

"Přílohou dovoluji si zaslat fotografii sestavené jazzové kapely a k tomu poznamenat, že piano bylo vypůjčené a pianista a pozounista jsou najatí hudebníci. V této sestavě hraje kapela po celé léto v hotelu ,Růže‘ v Českém Krumlově a hudebníci to dovedli k dobré souhře.
Produkce nebyly jen dobrým výdělkem pro hudebníky, nýbrž byly též pro interní účely neplacenými nutnými hudebními zkouškami.
Nemá-li kapela ztratit na připravenosti, musí tato nadále být ve cviku.
Noty obdržel kapelník Wrba od svého synovce, který je vedoucím takovéto kapely v Liberci, některé byly pořízeny velitelstvím gardy. Mezi nacvičenými kusy jsou i nejnovější šlágry."


M. Voříšek, Kapela schwarzenberské gardy, s. 115

"Tisk, ať už český, židovský nebo komunistický, stále malicherně kritizuje velkostatkáře, kteří byli a ještě stále jsou udržovateli státu, kteří jsou největšími dobrodinci chudého lidstva.
Před nedávnem jsem zaslal ústřední kanceláři článek ,Českého Slova‘ (z 9. července 1933, č. 159, s. 5) neboť v článku o gardě bylo zvlášť zdůrazněno, že v gardě jsou 3 čeští a 9 německých granátníků.
Musel jsem přirozeně vysvětlit, abych nepřišel do řečí některého z politiků škodících vznešenému panstvu, že Jeho Jasnost pan princ vznešenou rezolucí č. 1527 dto. Hluboká ze 17. června minulého roku požaduje stát stranou politických a národních vášní, aby nerozvážností jednotlivců nebyla knížecí schwarzenberská država zatažena do neštěstí.
U gardy je ohledně národnosti rovnost, ve stavu je 6 Čechů a 6 Němců.
Nyní mi opět náhodou přišel do rukou ,Prager Mittag", kde se na straně 5 slabomyslně vtipně píše o gardě.
Je to myslím příloha k ,Prager Tagblatt‘ nebo nějaký "Nebenblatt", cele v židovských rukou.
Židům se zde daří jistěže dobře, ale navenek nereprezentují nic, a tu jsou závistiví k prvenství křesťanů.
Také je možné, že se pan redaktor při pohledu na vyvěšené zbraně a vystavená děla strachoval o svůj drahocenný život."


M. Voříšek, Kapela schwarzenberské gardy, s. 109

Oba předchozí texty, přeložené z němčiny Martinem Voříškem pro jeho knihu o kapele schwarzenberské granátnické gardy, jsou v originále písemnými zprávami gardového hejtmana Antona Wegscheidera schwarzenberským knížecím sekretářům Plischekovi a Lorenzovi, ta prvá podaná v roce 1932, druhá rok nato. Je z nich docela patrné, jak se vyvíjelo politické ovzduší nástupem Hitlerovým v sousedním Německu. Ta první zpráva navozuje českokrumlovskou jazzovou idylu v "goethovském" roce 1932 na terase hotelu "Růže", ta druhá se zabývá článkem národně socialistického "Českého Slova" a listu převážně židovských emigrantů, poledníku "Prager Mittag" (nebyl to ničí "Nebenblatt" ani příloha deníku "Prager Tagblatt"). Martin Voříšek píše, že z toho "katolického" antisemitismu mrazí, pomyslíme-li, kam to všechno vedlo. Já jen mohu citovat "lancknechta" Bedřicha Schwarzenberga z jeho "Španělského deníku a Zrození revolucí", který vyšel v překladu Karla Schwarzenberga roku 1937 v katolickém nakladatelství Ladislava Kuncíře a znovu pak nákladem Svatojanského díla roku 1992 v Jemnici u Strakonic, za kterýmžto vydáním stojí můj známý, básník Ondřej Fibich. Učinil jsem tak už v úvodní studii těchto webových stran, ale ten text ze září roku 1851 stále za citaci stojí:

"Půjde-li to dál touhle cestou, zamorduje Čech Němce, měšťák zabije pány, proletář měšťáka, sedlák statkáře, husita zardousí katolíka a všichni dohromady Žida – bezbožníci vyvraždí křesťana a ďábel Asmoděj, jenž je všecky, a to zostřenou rychlostí, popohání do (jejich) vlastní záhuby, z toho bude mít své potěšení."

Zbývá pár informací o pisateli obou zpráv z naší dvojí ukázky, převzaté beze změny z Voříškovy záslužné knihy, jak mi je poskytl přítel Raimund Paleczek v lednu roku 2018 a jak se dají najít i z matriky v digitálním archívu Porta fontium: Anton Wegscheider se narodil dne 12. dubna roku 1867 v Nové Dlouhé Vsi (dnes Dlouhá Ves u Sušice) čp. 27 lesmistru (v letech 1866-1890) schwarzenberského knížecího panství Dlouhá Ves-Prášily Josefu Wegscheiderovi (žil v letech 1824-1901, jeho otec Anton Wegscheider byl hraběcím vesnickým inspektorem /v matrice "gräfl. Dorfinspektor"/ v Kaplici /Kaplitz/, matka Theresie byla roz. Müllerová z Brandova /Brandau/, dnešní okr. Most) a jeho ženě Sophii, dceři Franze Wolfa, knížecího jubilujícího důchodního v Hluboké nad Vltavou (Frauenberg) a Eleonory, roz. Müllerové z Engenthalu (česky Úzké Údolí), osady obce Jesenný, okr. Semily. Po absolvování vyššího zemědělského učiliště v Děčíně-Libverdě (Tetschen-Liebwerd) byl přijat do schwarzenberských služeb k 1. listopadu roku 1890, k 1. říjnu 1899 je veden jako účetní pivovaru v Černé v Pošumaví (Schwarzbach) na českokrumlovském panství, k 1. lednu 1903 nabyl titulu "Hofverwalter"(tj. "správce dvoru"), od 1. června 1906 se stal hospodářským správcem v Kestřanech na panství Protivín a od 1. září 1908 hospodářským správcem v Blšanech u Loun (Pschan) na panství Citoliby, k 1. lednu 1911 pak důchodním správcem (Rentverwalter) panství Protivín, k 1. červenci 1915 lokálním revidentem na důchodové správě v Českém Krumlově a od 1. ledna 1921 tamtéž vrchním revidentem a od 1. února, tj. měsíc nato téhož roku, hejtmanem schwarzenberské granátnické gardy v Českém Krumlově (za republiky Böhmisch Krumau, ačkoli rozlišení s Moravským Krumlovem /Mährisch Kromau/ nebylo v němčině zapotřebí), odkud odešel 30. září roku 1934 do důchodu s měsíční penzí 5060 Kčs (poslední roční souhrn penze činil už za protektorátu 43600 Kč). Zemřel v Brně (Brünn) 13. ledna 1943. Jeho žena Henriette, roz. Thonová (*28. června 1882 v Příbrami, †27. ledna 1969 v rakouském Villachu), prodělala a přežila pověstný brněnský pochod smrti pouhých pár týdnů po projevu Edvarda Beneše v květnu roku 1945 (blíže viz Wikipedia). Také "české slovo"k celé věci.

- - - - -
* Dlouhá Ves / Český Krumlov / Černá v Pošumaví / † † † Brno

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Na snímku Wenzela Micka z roku 1929
Záznam o jeho narození v křestní matrice farní obce Dlouhá Ves
Zpráva v českokrumlovských novinách ilustruje jeho účast na veřejném životě na Hornoplánsku
Areál někdejšího schwarzenberského pivovaru v Černé v Pošumaví, kde začínal jako účetní (stav z roku 2012)Areál někdejšího schwarzenberského pivovaru v Černé v Pošumaví, kde začínal jako účetní (stav z roku 2012)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist