logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANS WATZLIK

Repro Wäldlerkalender 1926, fot. příl.

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
(ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter und vierter Band, Von 1848-1918 (1937), s. 1348

Jen doufám, že si tu nelistuje ve Völkischer Beobachter, kam prý byl hojným literárním přispěvatelem

Jen doufám, že si tu nelistuje ve Völkischer Beobachter, kam prý byl hojným literárním přispěvatelem

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
(ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Na snímku zachycujícím jej spolu s klasikem šumavské nářeční literatury Zephyrinem Zettlem,
    pořízeném ve fotoateliéru Seidel dne 18. října roku 1925

Na snímku zachycujícím jej spolu s klasikem šumavské nářeční literatury Zephyrinem Zettlem,
pořízeném ve fotoateliéru Seidel dne 18. října roku 1925

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Z tohoto společného snímku mu v ateliéru vyrobili dvě podobenkyZ tohoto společného snímku mu v ateliéru vyrobili dvě podobenky

Z tohoto společného snímku mu v ateliéru vyrobili dvě podobenky

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Nedatovaný snímek, pořízený také "u Seidelů", podle kravaty a obleku možná týž den

Nedatovaný snímek, pořízený také "u Seidelů", podle kravaty a obleku možná týž den

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Ještě doma u své knihovny

Ještě doma u své knihovny

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
(ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Nedlouho před smrtí

Nedlouho před smrtí

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank
(ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Na kresbě Richarda Birnstengela z roku 1922

Na kresbě Richarda Birnstengela z roku 1922

Repro Der Waldbrunnen, 1925, č. 10, s. 203

Repro R. Hemmerle, Sudetenland Lexikon für alle, die das Sudetenland lieben (1992), s. 471

Jeho otec, pokřtěný v Doudlebech, kam rodný Plav farností příslušel, přišel na svět v plavském stavení čp. 12 jako syn Theresie Hlachové, dcery Johana Hlacha a Rosalie, roz. Fürbekové z Plava čp. 17, Ondřej Vaclík, připsaný česky poté, co stvrdil až sňatkem 31. ledna 1842 své otcovství, byl pak synem Jakuba Vaclíka, sedláka z Plava čp. 5 a Heleny, roz. Chromé z Opalic čp. 5

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

V chalupě čp. 12 (její štít je na obraze ten prostřední) na jinak už vyhlížejícím místě obce Plav při řece Malši, zvaném dosud "Hlachovec" po posledním z původních vlastníků, se jeho otec narodil v říjnu roku 1839

V chalupě čp. 12 (její štít je na obraze ten prostřední) na jinak už vyhlížejícím místě obce Plav při řece Malši, zvaném dosud "Hlachovec" po posledním z původních vlastníků, se jeho otec narodil v říjnu roku 1839

Repro z daru Oldřišky Ribolové - Obecní úřad Plav

Pohled směrem, kde stavení čp. 12 stávalo - zůstalo jen torzo lípy

Pohled směrem, kde stavení čp. 12 stávalo - zůstalo jen torzo lípy

Foto Pavel Polák

Záznam o prvé svatbě otcově, který byl tehdy třiatřicetiletým poštmistrem v Besednici čp. 51 (jeho otec Andreas /Ondřej/ byl v témže stavení hostinským), s Cäzilií Forstnerovou, jejíž zesnulý otec Wenzl Forstner poštmistroval v Dolním Dvořišti - Johann Václik, jak je tu psán, vykonával tu službu v Dolním Dvořišti později také a po zdejším úmrtí své druhé ženy Marie, zesnulé ve věku 28 let na souchotiny, přivedl si sem ze Solnohradska svou třetí ženu Eleonoru, rodačku z Kaplice, která si ho vzala osmnáctiletá jako vdovce o dvacet let staršího

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam z matriky rodného Dolního Dvořiště podává svědectví jak o původu otcově po rodičích z Plava, tak o změně psaní příjmení "podle výnosu politické zemské správy z května 1925" na "Watzlik" a ne "Vaclik" "u dítěte, jeho otce i jeho dědečka z otcovy strany"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Na pamětní desce padlým v první světové válce čteme jména dvou Vaclíků z Plava

Na pamětní desce padlým v první světové válce čteme jména dvou Vaclíků z Plava

Foto Ivo Kareš

Takto se původně psal...

Takto se původně psal...

Repro K. k. deutsches Staats-Gymnasium in Budweis,
Haupt-Katalog der ersten Klasse vom Schuljahre 1891/92

Na snímku z roku 1921 stojí Watzlik před branou hradu v Lokti u příležitosti
tzv. "Böhmerlandwoche" hned vedle manželů Veidlových vlevo od něho

Na snímku z roku 1921 stojí Watzlik před branou hradu v Lokti u příležitosti
tzv. "Böhmerlandwoche" hned vedle manželů Veidlových vlevo od něho

Repro J. Stauda, Der Wandervogel in Böhmen 1911-1920 (1975), obr. příl.

Vzácný snímek zachycuje Hanse Watzlika při slavnostním projevu k otevření Šumavského muzea v Horní Plané (předtím hostinec Blöckenstein) 8. července 1923Vzácný snímek zachycuje Hanse Watzlika při slavnostním projevu k otevření Šumavského muzea v Horní Plané (předtím hostinec Blöckenstein) 8. července 1923

Vzácný snímek zachycuje Hanse Watzlika při slavnostním projevu k otevření Šumavského muzea v Horní Plané (předtím hostinec Blöckenstein) 8. července 1923

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2005, č. 3, s. 3 a Mitteilungsblatt der Sudetendeutschen Landsmannschaft, 2012, č. 1, s. 36 (detail)

Ocenění Arne Nováka v Lidových novinách z 28. října 1931, kdy byla Watzlikovi udělena státní cena, vydá za mnohé (zajímavé v textu je i to Dolní Dvořiště "u Kaplic")

Repro M. Topor (ed.), Cizinci - či krajané? : reflexe německojazyčných partií Čech a Moravy v textech Arneho Nováka (2017), s. 322-323

Jeho dopis vydavatelstvu Družstevní práce z října roku 1936, kde nad překladem prózy Jana Čepa do němčiny (šlo o román Hranice stínu /Ruf der Heimat/) navrhuje, že by "poctivému dorozumění obou sousedních národů" prospělo také tlumočit do českého jazyka nejen díla pražských německých spisovatelů, nýbrž i těch ze Sudet - bezprostřední styk "nejpodstatnějších autorů" by mohl začít odstraňovat "tisíciletou averzi"

Repro Hans Watzlik - ein Nazidichter? (2006), s. 252

Hans Watzlik v Horní Plané při projevu k 70. výročí
úmrtí Adalberta Stiftera 28. ledna 1938

Hans Watzlik v Horní Plané při projevu k 70. výročí
úmrtí Adalberta Stiftera 28. ledna 1938

Repro R. Essl, Oberplan : der Geburstort Adalbert Stifters (1993), s. 385

Osudová chvíle: Aloys Skoumal "jako otec tří malých dětí" v září roku 1938 zapřísahá (na základě známosti vzniklé nad českým překladem Watzlikovy knihy "Erdmut" /Jiřina"/) Watzlika, zda by se ten nemohl zasadit o mírové východisko z konfliktu, hrozícího krvavou katastrofou Němcům i Čechům - odpovědi se pisatel dopisu nedočkal

Repro Hans Watzlik - ein Nazidichter? (2006), s. 253

Watzlik tu 16. června roku 1939 přijímá ve slavnostním sále Německého domu na pražských Příkopech gratulaci Konrada Henleina k udělení Eichendorffovy ceny (za Henleinem stojí zpola zakryt K. H. Frank, vlevo přihlíží v úboru rektora německé univerzity v Praze význačný pedagog Dr. Ernst Otto, který cenu zřejmě předával

Watzlik tu 16. června roku 1939 přijímá ve slavnostním sále Německého domu na pražských Příkopech gratulaci Konrada Henleina k udělení Eichendorffovy ceny (za Henleinem stojí zpola zakryt K. H. Frank, vlevo přihlíží v úboru rektora německé univerzity v Praze význačný pedagog Dr. Ernst Otto, který cenu zřejmě předával

Repro Hans Watzlik - ein Nazidichter? (2006), s. 254

Ve zprávě řezenské bezpečnostní ústředny (Sicherheitsdienst Regensburg) z července 1940 je o Watzlikovi zmíněno, že je na kulturním životě Nýrska velmi "nezainteresován", že stojí "poměrně stranou", což mu už bylo "nejrůzněji vytýkáno"

Ve zprávě řezenské bezpečnostní ústředny (Sicherheitsdienst Regensburg) z července 1940 je o Watzlikovi zmíněno, že je na kulturním životě Nýrska velmi "nezainteresován", že stojí "poměrně stranou", což mu už bylo "nejrůzněji vytýkáno"

Repro W. Ziegler, Die Verhältnisse im bayerischen Sudetenland im Jahr 1940 nach Regensburger SD-Berichten, s. 343
(www stránky Bohemia - Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder)

Tento Watzlikův knižní titul byl i posledním svazkem edice ve prospěch Šumavského muzea v Horní Plané a vyšel roku 1940 v "župě Obermoldau" se "smolným" pořadovým číslem 13

Tento Watzlikův knižní titul byl i posledním svazkem edice ve prospěch Šumavského muzea v Horní Plané a vyšel roku 1940 v "župě Obermoldau" se "smolným" pořadovým číslem 13

Repro Deutschsprachige Literatur aus Prag und den böhmischen Ländern: 1900 - 1925 (1993), s. 212

K rozhodnutí mimořádného lidového soudu v Klatovech z června 1946, který snížil Watzlikův trest "pod nejnižší zákonnou míru úměrně zavinění", není ani dnes celkem co dodat

Repro Hans Watzlik - ein Nazidichter? (2006), s. 258-259

České překlady jeho knih na cenzurním indexu "Seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury" z roku 1954, na jehož základě byly vyřazovány knihy z veřejných knihoven

České překlady jeho knih na cenzurním indexu "Seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury" z roku 1954, na jehož základě byly vyřazovány knihy z veřejných knihoven

Repro P. Šámal, Soustružníci lidských duší : lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. století (2006), s. 456

Jeho dům v Nýrsku (na dolním snímku vlevo), sousedící s Blauovým, se zachoval v původní podobě

Jeho dům v Nýrsku (na dolním snímku vlevo), sousedící s Blauovým, se zachoval v původní podobě

Jeho dům v Nýrsku (na dolním snímku vlevo), sousedící s Blauovým, se zachoval v původní podobě

Repro Glaube und Heimat, 2000, č. 2, s. 82 a M. Korandová, Piruety na ostří nože (2016), s. 209

Dům, kde v Tremmelshausen skonal, na snímku z roku 2005

Dům, kde v Tremmelshausen skonal, na snímku z roku 2005

Repro Hans Watzlik - ein Nazidichter? (2006), s. 249

Watzlikova kaple u Gut Tremmelshausen asi 6 km severně od Řezna stojí na návrší s dalekým rozhledem a umrlčí prkno při ní nese německý nápis: "Na tomto prkně ležel po své smrti z domova vyhnaný básník Hans Watzlik", následují pak data jeho narození i skonu

Watzlikova kaple u Gut Tremmelshausen asi 6 km severně od Řezna stojí na návrší s dalekým rozhledem a umrlčí prkno při ní nese německý nápis: "Na tomto prkně ležel po své smrti z domova vyhnaný básník Hans Watzlik", následují pak data jeho narození i skonu

Repro Glaube und Heimat, 1988, č. 11, s. 51

Nekrolog na stránkách krajanského měsíčníku vyšel až čtyři měsíce po úmrtí Watzlikově a jeho autorem se stal Gustav Pochmann z Řezna (Regensburg), rodem z Horní Plané

Repro Hoam!, 1949, č. 3, s. 1-2

Posmrtná maska

Posmrtná maska

Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren (2004), s. 155

Umrlčí prkno s jeho básní Údolí domova na vnější stěně kaple v Tremmelshausen, odkud mi snímek na podzim 2013 poslal blízko bydlící Herbert Kieweg, který ovšem píše místo svého pobytu jako Tremmelhausen

Umrlčí prkno s jeho básní Údolí domova na vnější stěně kaple v Tremmelshausen, odkud mi snímek na podzim 2013 poslal blízko bydlící Herbert Kieweg, který ovšem píše místo svého pobytu jako Tremmelhausen

Repro z daru Herberta Kiewega

Repro Der Bayerwald, 2005, č. 1, s. 85

Hrob Hanse a Liny Watzlikových na Horním katolickém hřbitově při Univerzitní ulici v Řezně (viz i I. Stögbauer)

Hrob Hanse a Liny Watzlikových na Horním katolickém hřbitově při Univerzitní ulici v Řezně (viz i I. Stögbauer)

Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter aus Böhmen und Mähren (2004), s. 153

K nedožitým pětasedmdesátinám přinesl v prosinci 1954 ústřední list vyhnaných krajanů tento článek se snímkem posmrtné masky Watzlikovy

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1952, č. 50, s. 5 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Článek o vzpomínkovém vánočním večeru v Řezně u příležitosti nedožitých Watzlikových pětasedmdesátin zmiňuje i jeho úmysl přesídlit z Nýrska do Krumlova, v čemž mu zabránilo vyhnání

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 1, s. 9 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

O Hansi Watzlikovi i s jeho verši z webových stran Kohoutího kříže pojednal Martin C. Putna v jednom z pořadů Jihočeského literárního místopisu na vlnách českobudějovického rozhlasu (klikněte pro přehrání)

O Hansi Watzlikovi i s jeho verši z webových stran Kohoutího kříže pojednal Martin C. Putna v jednom z pořadů Jihočeského literárního místopisu na vlnách českobudějovického rozhlasu (klikněte pro přehrání)

Repro www stránky Českého rozhlasu

Theodor Veidl, autor hudby k opeře Kranwit na Watzlikovo libreto, získal za ni sice roku 1929, kdy se konala její premiéra, československou státní cenu, zahynul však 1946 jako vězeň internačního tábora pro Němce v Terezíně - v lednu 2006 uvedlo Národní divadlo v Praze na scéně Stavovského divadla jeho operu Maloměšťáci na libreto Pavla Eisnera podle klasické předlohy Augusta von Kotzebue

Theodor Veidl, autor hudby k opeře Kranwit na Watzlikovo libreto, získal za ni sice roku 1929, kdy se konala její premiéra, československou státní cenu, zahynul však 1946 jako vězeň internačního tábora pro Němce v Terezíně - v lednu 2006 uvedlo Národní divadlo v Praze na scéně Stavovského divadla jeho operu Maloměšťáci na libreto Pavla Eisnera podle klasické předlohy Augusta von Kotzebue

Repro www stránky Bezirk Oberpfalz

Recenze, jejíž autorem je Ernst Rychnovsky, na Veidlovu a Watzlikovu operu Kranwit, zveřejněná při její premiéře

Repro Prager Tagblatt, 4. 6.1929, s. 6-7 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Několik odstavců ze stránek Českého hudebního slovníku,
týkající se opery na Watzlikovo libreto a autora její hudby

Několik odstavců ze stránek Českého hudebního slovníku,
týkající se opery na Watzlikovo libreto a autora její hudby

Repro Český hudební slovník

Obálka a titulní list (2005) dvojjazyčné knihy o Theodoru Veidlovi, která obsahuje mj. i originál a český překlad Watzlikova libreta a kritik operní premiéry Kranwita roku 1929 (vydalo Národní divadlo v Praze)

Obálka a titulní list (2005) dvojjazyčné knihy o Theodoru Veidlovi, která obsahuje mj. i originál a český překlad Watzlikova libreta a kritik operní premiéry Kranwita roku 1929 (vydalo Národní divadlo v Praze)

Ukazatel při vstupu do Watzlikova háje
u Zwieslerwaldhausu nedaleko českých hranic

Ukazatel při vstupu do Watzlikova háje
u Zwieslerwaldhausu nedaleko českých hranic

Foto Jan Mareš

Někdejší pamětní tabule na jedné z jedlí
Watzlikova háje

Někdejší pamětní tabule na jedné z jedlí
Watzlikova háje

Repro Letzte Heimat : Ruhestätten deutschsprachiger Dichter
aus Böhmen und Mähren (2004), s. 156

Hans Watzlik tu shlíží na bavorskou stranu z pamětní desky na Ostrém, jejímž autorem je Leopold Hafner

Hans Watzlik tu shlíží na bavorskou stranu z pamětní desky na Ostrém, jejímž autorem je Leopold Hafner

Foto Jan Mareš

Na deskách libereckého vydání jeho "romantické povídky" Schloss Weltfern z roku 1921  v nakladatelství bratří Stiepelů je zachycen nepochybně hrad Kašperk

Na deskách libereckého vydání jeho "romantické povídky" Schloss Weltfern z roku 1921 v nakladatelství bratří Stiepelů je zachycen nepochybně hrad Kašperk

Obálka (1997) českého překladu jeho knihy v pražském nakladatelství Dauphin, na níž není jako autor uveden

Obálka (1997) českého překladu jeho knihy v pražském nakladatelství Dauphin, na níž není jako autor uveden

Obálky dvou vydání (1974, Růže, České Budějovice a 1995, Erika, Praha) knihy, jejíž postatnou část tvoří překlady z jeho souboru šumavských pověstí (1922 a 1944), což ovšem "autor" a nakladatelé podle "normalizačních" praktik opomněli uvéstObálky dvou vydání (1974, Růže, České Budějovice a 1995, Erika, Praha) knihy, jejíž postatnou část tvoří překlady z jeho souboru šumavských pověstí (1922 a 1944), což ovšem "autor" a nakladatelé podle "normalizačních" praktik opomněli uvést

Obálky dvou vydání (1974, Růže, České Budějovice a 1995, Erika, Praha) knihy, jejíž postatnou část tvoří překlady z jeho souboru šumavských pověstí (1922 a 1944), což ovšem "autor" a nakladatelé podle "normalizačních" praktik opomněli uvést

Hans Wagner-Schönkirch, Watzlikův učitel na německém učitelském ústavu v Českých Budějovicích, který později zhudebnil některé jeho verše

Hans Wagner-Schönkirch, Watzlikův učitel na německém učitelském ústavu v Českých Budějovicích, který později zhudebnil některé jeho verše

Repro AEIOU Österreich Lexikon im Austria-Forum

Obálka (1923) jednoho z vydání jeho románu, z něhož zhudebnil Hans Wagner-Schönkirch báseň Trunkene Himmelfahrt

Obálka (1923) jednoho z vydání jeho románu, z něhož zhudebnil Hans Wagner-Schönkirch báseň Trunkene Himmelfahrt

Nekrolog Hanse Wagnera-Schönkircha ve vídeňském tisku

Nekrolog Hanse Wagnera-Schönkircha ve vídeňském tisku

Repro Volks-Zeitung, 13. 2. 1940, s. 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Vzpomínku na Hanse Wagnera-Schönkircha napsala do krajanského časopisu Maria Sonnewendová

Vzpomínku na Hanse Wagnera-Schönkircha napsala do krajanského časopisu Maria Sonnewendová

Repro Hoam!, 1956, č. 8, s. 26-27

Český a anglický překlad věty z jeho textu Šumavská krajina jako úvodní motto reprezentační publikace Národního parku Šumava (2015), ten český je převzat ze stránek Kohoutího kříže (bohužel bez udání pramene či překladatele)

Český a anglický překlad věty z jeho textu Šumavská krajina jako úvodní motto reprezentační publikace Národního parku Šumava (2015), ten český je převzat ze stránek Kohoutího kříže (bohužel bez udání pramene či překladatele)

Repro Hoam!, 1956, č. 8, s. 26-27

Nýrské muzeum vyhlásilo rok 2015 Rokem Hanse Watzlika

Nýrské muzeum vyhlásilo rok 2015 Rokem Hanse Watzlika

Pozvánka na konferenci o jeho životě a díle, pořádané na podzim roku 2015 v Nýrsku

Pozvánka na konferenci o jeho životě a díle, pořádané na podzim roku 2015 v Nýrsku

Pečeť Dolního Dvořiště z poloviny 18. století se znakem městečka

Pečeť Dolního Dvořiště z poloviny 18. století se znakem městečka

Repro V. Mašková - H. Šandera, Dolní Dvořiště 1279-1979 (1980), obálka

Dolní Dvořiště s mostem nad řekou Malší mu zůstalo vzpomínkou nadosmrti (viz i Leopoldine Haunová)

Dolní Dvořiště s mostem nad řekou Malší mu zůstalo vzpomínkou nadosmrti (viz i Leopoldine Haunová)

Repro Glaube und Heimat, 1963, č. 14, s. 596

Petr Vok z Rožmberka potvrzuje 30. ledna 1596 česky psanou listinou výsady a práva městečka Dolní Dvořiště

Petr Vok z Rožmberka potvrzuje 30. ledna 1596 česky psanou listinou výsady a práva městečka Dolní Dvořiště

Repro V. Mašková - H. Šandera, Dolní Dvořiště 1279-1979 (1980), obr. příl.

Kostel sv. Jiljí v Dolním Dvořišti

Kostel sv. Jiljí v Dolním Dvořišti

Foto Ivo Kareš

Gotická křtitelnice v kostele sv. Jiljí

Gotická křtitelnice v kostele sv. Jiljí

Repro P. Dvořáček, To nejzajímavější z české architektury (2005), s. 67

TOPlist