ANGELUS WALDSTEIN-WARTENBERG
 Repro Stifter Jahrbuch, 2004, Neue Folge 18, s. 30 |
 O svých pětasedmdesátinách 2006 Repro www stránky Benediktinerabtei Ettal |
 V dětství (1968 nebo 1939) se sestrou a setřenicí Repro Kulturní mosty v Evropě (2023), s. 180 (ze sbírek Sudetendeutsches Institut) |
 S otcem a matkou při svém vysvěcení na kněze roku 1956 Repro Kulturní mosty v Evropě (2023), s. 178 (ze sbírek Sudetendeutsches Institut) |
  V Českých Budějovicích roku 2003 při převzetí Kulturní ceny česko‑německého porozumění v budově Krajského úřadu hned naproti Jihočeské vědecké knihovně - na levém snímku prvý zleva je zachycen i Leopold Hafner, uprostřed pak Barbara von Wulffen Repro www stránky Radio Praha a Kulturní mosty v Evropě (2023), s. 186 |
|
 Během slavnostního shromáždění k 60. výročí Ackermann-Gemeinde Repro www stránky Radio Praha, foto Raimund Paleczek |
 U hrobu slavného předka, jemuž je snad i vzdáleně podoben Repro Der Ackermann, 2008, č. 3, s. 9 |
 Jedna z jeho německo-českých básní Repro Kulturní mosty v Evropě (2023), s. 188 |
|
  Jeho působištěm se stal proslulý hornobavorský klášter Ettal (to slovo ve staroněmčině znamená "slib") Repro Wikipedia, foto Taxiarchos228 a Rolf Kickuth |
|
 Neúplný (jen valdštejnský) a úplný znak rodu Waldstein-Wartenberg Repro www stránky Hrady, zámky, tvrze a jiné památky |
|
|
Z rozrodu mnichovohradišťské linie rodu je patrno, že prapraděd Arnošt František měl v obou svých manželstvích ženy z rodu schwarzenberského Repro Almanach českých šlechtických rodů (2003), s. 415-418 |
|
 Obálka (1959) pamětní publikace k dějinám jeho rodu má při titulu náhrobek Jindřicha z Michalovic (†1355) ve Zlaté Koruně, na kterém jsou oba erbovní štíty Markvarticů, přejaté později Valdštejny (lev) i Wartenbergy (černozlatý půlený štít) - na okraji najdeme i místní jméno Velešín |
 Obálka (1993) české verze sborníku k jubilejní výstavě s jeho textem vydaného v Praze (Karolinum) |
 Obálka sborníku (2009, nakladatelství Ferdinand Schöningh, Padeborn) o zemských patronech českých a záhlaví kapitoly o sv. Vojtěchovi, jehož životopisem do knihy přispěl Repro Die Landespatrone der böhmischen Länder : Geschichte - Verehrung - Gegenwart (2009), obálka a s. 45 |
|
|
Obálka, frontispis a titulní list (1884) jedné z mnoha "obran" zemského patrona, zde napsaná v národním duchu českým jezuitou Janem Křtitelem Votkou |
|
 Frontispis a titulní list (1887) jiného Votkova spisu o sv. Janu Nepomuckém, tentokrát o světcově úctě ve šlechtickém rodu schwarzenberském |
|
 Kostel sv. Jakuba Většího v Nepomuku má původ ve 12. století, od roku 1369 je uváděn jako farní - zde byl tedy světec pravděpodobně pokřtěn Foto Ivo Kareš |
|
  |
|
  Na údajném místě světcova rodného domu v Nepomuku byl v letech 1639–1660 Šternberky postaven raně barokní kostel sv. Jana Křtitele, zbudovaný k úctě ještě nekanonizovaného mučedníka - po jeho svatořečení byl chrám v letech 1734–1738 přestavěn a zasvěcen jemu, v budově arciděkanství u nedalekého kostela sv. Jakuba je dnes umístěno muzeum sv. Jana Nepomuckého Foto Ivo Kareš |
|
 Náhrobek sv. Jana Nepomuckého v kaderále sv. Víta na Pražském hradě Foto Pavel Polák |
 "Nepomukova" smrt na obraze Ludwiga Seitze (1844-1908), italského malíře německého původu (psal se i Luigi Seitz), zde otištěném na "svatém obrázku" Repro archív Kohoutího kříže |
 Reliéf na Karlově mostě tolikrát dotýkaný rukou poutníků Repro Der Bayerwald, 2008, č. 4, s. 63 |
|
 Mříž na Karlově mostě připomínající místo, kde byl Nepomuk shozen do vltavských vod Repro Glaube und Heimat, 1986, č. 11, obálka |
 Oltář sv. Jana Nepomuckého při mariánském poutním kostele v Kájově Repro Glaube und Heimat, 2001, č. 5, obálka |
 Socha sv. Jana Nepomuckého před kapucínským klášterem v Horšovském Týně Repro Glaube und Heimat, 1983, č. 5, s. 1 |
 Sv. Jan Nepomucký z kostela v obci Bischofsreut blízko české hranice u Českých Žlebů Repro Der Bayerwald, 2009, č. 3, s. 67 |
 "Svatý Ján" toho času za ohrádkou u mostu Edvarda Beneše v Českém Krumlově... Foto Pavel Polák |
 ... a u vimperského kostela Foto Pavel Polák |
 Svatý Jan nad "šumavským" Nepomukem: světelný paprsek označuje na rytině z roku 1641 podle předlohy Karla Škréty světcův rodný domek Repro D. Vokolková, Mučedník zpovědního tajemství sv. Jan Nepomucký (1993), frontispis |
 Věru "dotýkaná" upomínka ze svatojánské slavnosti s "věrným vyobrazením" světcovým, jak praví její německý text Repro archív Kohoutího kříže |
 Takto uctívala podunajská monarchie českého zemského světce a patrona při 100. výročí jeho kanonizace 15. června 1829 - obálka (2006) knihy reprodukuje kolorovanou mědirytinu Johanna Böhma a Franze Boroffskyho podle kresby Václava Markovského a Josefa Šembery Repro Národ místo Boha v 19. a první polovině 20. století : sborník příspěvků z konference konané ve dnech 21.-22. dubna 2005 v Ústí nad Labem (2006), obálka |
|
 Na rytině ke 100. jubileu svatořečení sv. Jana Nepomuckého, kterou provedl Josef Jan Alois Drda podle kresby Josefa Berglera mladšího Repro Národ místo Boha v 19. a první polovině 20. století : sborník příspěvků z konference konané ve dnech 21.-22. dubna 2005 v Ústí nad Labem (2006), obr. příl. |
 Socha zemského patrona na hornoplánském náměstí Foto Jiří Cukr |
 Evropská známka papežského státu s motivem pražského světce z Karlova mostu nad Vltavou Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2019, č. 23, s. 1 |
|
Textová část: |
|
|
