KARL WAGNER

Snímek padesátiletého profesora Karla Wagnera ze školní kroniky

Repro Pamětní kniha Pernek, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív

Vedle Hanse Watzlika stojí druhý zleva před rodným domem Josefa Ranka v dnes zaniklých Chalupách, pán dál napravo v klobouku je Josef Blau, to vše v roce 1915

Repro Hoam!, 1953, č. 6, s. 18

Tady sedí druhý zprava vedle Hanse Schreibera a Zephyrina Zettla na snímku z roku 1927, zachycujícím setkání "feriálního", tj. "prázdninového" sdružení "Hochwald" (mezi stojícími vidíme čtvrtého zleva Josefa Ticka a šestého zleva Wilhelma Waldeka

Repro Hoam!, 1959, č. 8, s. 18

Záznam křestní matriky farní obce Želnava o jeho narození v Perneku čp. 18 zdejšímu rolníku Hermannu Wagnerovi (jeho otec Franz Wagner sedlačil v Maňavě /Deutschhaidl/ na čp. 8 se svou manželkou Katharinou, roz. Strunzovou rovněž z Maňavy, čp. 1) a jeho ženě Josefě, dceři Mathiase Kindermanna z Perneku čp. 21 a Agnes, roz. Cžechové z Bělé (Parkfried) čp. 14 - podle dodatečného přípisu přestoupil Karl Wagner roku 1905 z římskokatolické církve k protestantské reformované augšpurské konfesi v rámci hesla "Pryč od Říma!"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Na výřezu ze Seidelova snímku vidíme rodný uprostřed se skosenou střechou nad štítem

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Rodný dům čp. 18 v Perneku na snímku z roku 2021

Foto Pavel Polák

Popis okolností jeho rozhodnutí vést kroniku rodné obce (učinil je o svatodušních svátcích roku 1927 při návštěvě své matky doma v Perneku)

Úvodní pasáž jeho vlastního životopisu v obecní kronice rodné obce Pernek, který zabírá téměř osm stran psaného textu a čte se jako román, datovaný v Praze dnem 17. září roku 1928

Repro Pamětní kniha Pernek, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív

Blahopřání k jeho 74. narozeninám na stránkách krajanského měsíčníku v roce 1953

Repro Hoam!, 1953, č. 10, s. 31

Zpráva o jeho úmrtí cestou autem do Saulgrub, kde bydlil a kde byl také 19. září 1956 pochován

Repro Hoam!, 1956, č. 10, s. 13-14

Titulní list (1917) jeho vydání výboru z díla Josefa Ranka se spisovatelovou podobiznou
uchovávanou tehdy ještě v Rankově rodném domě v Chalupách

Obálka (1923) jeho knížky citací ze šumavských klasiků vydané v Horní Plané (Verlag des Vereines "Böhmerwaldmuseum")

Temeno skalnatého vrchu Hausberg u Perneku na snímku, doprovázejícím článek Karla Schefczika o tamních nálezech keramických střepů

Repro Waldheimat, 1931, č. 7, s. 97

Vrch Hausberg, pod ním někdejší Parkfried (dnes Bělá)

Repro Glaube und Heimat, 2002, č. 12, s. 22

Několik statků (zde vpravo čp. 7, nalevo od něj čp. 6), připomínajících někdejší Parkfried, v dnešní Bělé
podle snímku z roku 2010 přece jen zůstalo

Foto Pavel Polák

Dvůr jednoho z "vierkantů" v Bělé (čp. 7) na starším záběru

Repro Lidová architektura na okrese Prachatice (1981), obr. příl., foto Olga Šatavová

Bělá (Parkfried) na leteckých snímcích z let 1947 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Děd ještě sedlačil v Maňavě (Deutschhaidl), zde zachycené na leteckých snímcích z let 1947 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Hrob rodiny Wagner-Bauer z Perneku čp. 18 na želnavském hřbitově

Foto Pavel Polák