KARL WAGNER
 Snímek padesátiletého profesora Karla Wagnera ze školní kroniky Repro Pamětní kniha Pernek, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív |
 Vedle Hanse Watzlika stojí druhý zleva před rodným domem Josefa Ranka v dnes zaniklých Chalupách, pán dál napravo v klobouku je Josef Blau, to vše v roce 1915 Repro Hoam!, 1953, č. 6, s. 18 |
 Tady sedí druhý zprava vedle Hanse Schreibera a Zephyrina Zettla na snímku z roku 1927, zachycujícím setkání "feriálního", tj. "prázdninového" sdružení "Hochwald" (mezi stojícími vidíme čtvrtého zleva Josefa Ticka a šestého zleva Wilhelma Waldeka Repro Hoam!, 1959, č. 8, s. 18 |
|
|
Záznam křestní matriky farní obce Želnava o jeho narození v Perneku čp. 18 zdejšímu rolníku Hermannu Wagnerovi (jeho otec Franz Wagner sedlačil v Maňavě /Deutschhaidl/ na čp. 8 se svou manželkou Katharinou, roz. Strunzovou rovněž z Maňavy, čp. 1) a jeho ženě Josefě, dceři Mathiase Kindermanna z Perneku čp. 21 a Agnes, roz. Cžechové z Bělé (Parkfried) čp. 14 - podle dodatečného přípisu přestoupil Karl Wagner roku 1905 z římskokatolické církve k protestantské reformované augšpurské konfesi v rámci hesla "Pryč od Říma!" Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Na výřezu ze Seidelova snímku vidíme rodný uprostřed se skosenou střechou nad štítem |
 Rodný dům čp. 18 v Perneku na snímku z roku 2021 Foto Pavel Polák |
|
Popis okolností jeho rozhodnutí vést kroniku rodné obce (učinil je o svatodušních svátcích roku 1927 při návštěvě své matky doma v Perneku) |
|
 Úvodní pasáž jeho vlastního životopisu v obecní kronice rodné obce Pernek, který zabírá téměř osm stran psaného textu a čte se jako román, datovaný v Praze dnem 17. září roku 1928 Repro Pamětní kniha Pernek, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív |
|
  Titulní list (1917) jeho vydání výboru z díla Josefa Ranka se spisovatelovou podobiznou uchovávanou tehdy ještě v Rankově rodném domě v Chalupách |
|
 Obálka (1923) jeho knížky citací ze šumavských klasiků vydané v Horní Plané (Verlag des Vereines "Böhmerwaldmuseum") |
 Temeno skalnatého vrchu Hausberg u Perneku na snímku, doprovázejícím článek Karla Schefczika o tamních nálezech keramických střepů Repro Waldheimat, 1931, č. 7, s. 97 |
 Vrch Hausberg, pod ním někdejší Parkfried (dnes Bělá) Repro Glaube und Heimat, 2002, č. 12, s. 22 |
|
 Několik statků (zde vpravo čp. 7, nalevo od něj čp. 6), připomínajících někdejší Parkfried, v dnešní Bělé Foto Pavel Polák |
|
 Dvůr jednoho z "vierkantů" v Bělé (čp. 7) na starším záběru Repro Lidová architektura na okrese Prachatice (1981), obr. příl., foto Olga Šatavová |
|
 |
|
 Snímek z roku 1939 zachycuje předávání kovárny v tehdejším Parkfriedu novému majiteli Robertu Müllerovi a jeho ženě Eleonoře - v textu pod snímkem jsou připomenuta jména účastníků události včetně jejich označení "po chalupě" Repro Glaube und Heimat, 2001, č. 7, s. 74 |
|
  Bělá (Parkfried) na leteckých snímcích z let 1947 a 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
  Děd ještě sedlačil v Maňavě (Deutschhaidl), zde zachycené na leteckých snímcích z let 1947 a 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
 Hrob rodiny Wagner-Bauer z Perneku čp. 18 na želnavském hřbitově Foto Pavel Polák |
|
Textová část: |
|
|
