KARL WAGNER
Záznam křestní matriky farní obce Želnava o jeho narození v Perneku čp. 18 zdejšímu rolníku Hermannu Wagnerovi (jeho otec Franz Wagner sedlačil v Maňavě /Deutschhaidl/ na čp. 8 se svou manželkou Katharinou, roz. Strunzovou rovněž z Maňavy, čp. 1) a jeho ženě Josefě, dceři Mathiase Kindermanna z Perneku čp. 21 a Agnes, roz. Cžechové z Bělé (Parkfried) čp. 14 - podle dodatečného přípisu přestoupil Karl Wagner roku 1905 z římskokatolické církve k protestantské reformované augšpurské konfesi v rámci hesla "Pryč od Říma!" Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
![]() Tady sedí druhý zprava vedle Hanse Schreibera a Zephyrina Zettla na snímku z roku 1927, zachycujícím setkání "feriálního", tj. "prázdninového" sdružení "Hochwald" (mezi stojícími vidíme čtvrtého zleva Josefa Ticka a šestého zleva Wilhelma Waldeka Repro Hoam!, 1959, č. 8, s. 18 |
|
![]() Snímek padesátiletého profesora Karla Wagnera s popisem okolností jeho rozhodnutí vést kroniku rodné obce (učinil je o svatodušních svátcích roku 1927 při návštěvě své matky doma v Perneku) Repro Pamětní kniha Pernek, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív |
|
![]() Úvodní pasáž jeho vlastního životopisu v obecní kronice rodné obce Pernek, který zabírá téměř osm stran psaného textu a čte se jako román, datovaný v Praze dnem 17. září roku 1928 Repro Pamětní kniha Pernek, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív |
|
![]() Vedle Hanse Watzlika stojí druhý zleva před rodným domem Josefa Ranka v dnes Repro Hoam!, 1953, č. 6, s. 18 |
|
![]() Blahopřání k jeho 74. narozeninám na stránkách krajanského měsíčníku v roce 1953 Repro Hoam!, 1953, č. 10, s. 31 |
|
![]() Zpráva o jeho úmrtí cestou autem do Saulgrub, kde bydlil a kde byl také 19. září 1956 pochován Repro Hoam!, 1956, č. 10, s. 13-14 |
|
Titulní list (1917) jeho vydání výboru z díla Josefa Ranka se spisovatelovou podobiznou |
|
![]() Obálka (1923) jeho knížky citací ze šumavských klasiků vydané v Horní Plané (Verlag des Vereines "Böhmerwaldmuseum") |
![]() Temeno skalnatého vrchu Hausberg u Perneku na snímku, doprovázejícím článek Karla Schefczika o tamních nálezech keramických střepů Repro Waldheimat, 1931, č. 7, s. 97 |
![]() Vrch Hausberg, pod ním někdejší Parkfried (dnes Bělá) Repro Glaube und Heimat, 2002, č. 12, s. 22 |
|
![]() Několik statků (zde vpravo čp. 7, nalevo od něj čp. 6), připomínajících někdejší Parkfried, v dnešní Bělé Foto Pavel Polák |
|
![]() Dvůr jednoho z "vierkantů" v Bělé (čp. 7) na starším záběru Repro Lidová architektura na okrese Prachatice (1981), obr. příl., foto Olga Šatavová |
|
Bělá (Parkfried) na leteckých snímcích z let 1947 a 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
Děd ještě sedlačil v Maňavě (Deutschhaidl), zde zachycené na leteckých snímcích z let 1947 a 2008 Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
|
![]() Hrob rodiny Wagner-Bauer z Perneku čp. 18 na želnavském hřbitově Foto Pavel Polák |
Textová část: |