logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

BERNHARD VOŠICKY

Klášter Zlatá Koruna a trnová koruna Kristova

Kázání k 750. jubileu cisterciáckého opatství Zlatá Koruna, pronesené tady dne 21. dubna roku 2013

Roku 1263 založil český král Přemysl Otakar II. (v originále "der Böhmenkönig Przemysl Ottokar" - pozn. překl.) cisterciácké opatství Zlatá Koruna (také Spinea Corona, tj. Trnová Koruna / německy Goldenkron - pozn. překl.) v jižních Čechách u Českých Budějovic (v originále "bei Tschechisch Budweis" - pozn. překl.) a osídlil je mnichy z kláštera Heiligenkreuz. Prvý opat Heinrich I. přinesl odtud s sebou do nově založeného kláštera část trnu z trnové koruny Kristovy (v originále "ein Teil des Hl. Dornes /von der Dornenkrone Christi/" - pozn. překl.), která dala novému klášteru i jméno. Trn byl sem "bratrsky" udělen. Nynější opat kláštera Heiligenkreuz Dr. Maximilian Heim OCist mi dovolil k této jubilejní bohoslužbě donést původní trnovou korunu v relikviáři z pozlaceného stříbra, zhotoveném až na počátku devatenáctého století vídeňským zlatníkem Würthem.
Heinrich I. byl nejprve opatem kláštera Baumgartenberg v hornorakouském Mühlviertelu, pak v letech 1252-1259 opatem v Heiligenkreuz a roku 1263 odtud s kolonií mnichů jako opat vyžádán do Zlaté Koruny, kde pak požehnaně působil po 17 dlouhých let (1263-1280). V roce 1280 se jako prostý mnich vrátil nazpátek do Heiligenkreuz, kde čtyři léta nato (roku 1284) zemřel.
Král Přemysl Otakar II. se už v roce 1251 sňatkem s Markétou Babenberskou, sestrou posledního Babenberka Fridricha II. Bojovného (padl roku 1246 v bitvě na Litavě /Leitha/) ujal babenberského dědictví ve vévodství rakouském (Herzogtum Österreich). Jako politický soupeř Habsburků padl Přemysl Otakar roku 1278 v rozhodující bitvě u Suchých Krut (Dürrnkrut) a Jedenspeigen na Moravském poli (Marchfeld) proti Rudolfu Habsburskému.
Král Přemysl Otakar byl klášteru Heiligenkreuz vlídně nakloněn a získal si sympatie zdejšího konventu. Obdařil klášter a po něm i své četné přívržence výsadami a privilegiemi. Ke králi by mohlo v Heiligenkreuz odkazovat i dodnes udržované označení opevněného areálu, kde měl údajně vlastnit lovecký dům, jménem "Hradschin".

K trnové koruně Kristově
Slavíme v Heiligenkreuz každoročně v den 12. srpna svátek Trnové koruny Kristovy (ve starých kalendářích ze Zlaté Koruny už 11. srpna). Francouzský král Ludvík IX. získal v srpnu roku 1239 od posledního latinského císaře v Konstantinopoli Balduina II. Kristovu trnovou korunu, jednu z největších relikvií křesťanstva, za údajnou enormní sumu 135 tisíc liber (livrů) a slavnostně ji, odloživ všechna královská roucha i obuv, bos donesl do Paříže. Dal tam dokonce za 40 tisíc liber zbudovat pro ni určenou palácovou kapli "Sainte Chapelle" a za 100 tisíc liber pořídit pro ni i zvláštní relikviář. Brzy nato nabyl vévoda rakouský Fridrich II. Bojovný od krále jako první jiný světský mocnář trn z trnové koruny Kristovy, pro Fridricha vyznamenání jistě obrovské. Tento trn daroval roku 1245 vévoda Fridrich dále právě klášteru Heiligenkreuz. Vysvítá to z listiny papeže Inocence IV., datované dnem 11. března 1245, jíž jsou zajištěny čtyřicetidenní odpustky všem poutníkům, kteří sem do Heiligenkreuz za ní vykonají cestu.
Důvody darování trnu ze "svaté Koruny" mohou souviset s vévodovým záměrem založit v tzv."severním lese" (v originále "im sogen. ,Nordwalde'" - pozn. překl.) mezi jižními Čechami a Mühlviertelem klášter a osídlit jej mnichy z Heiligenkreuz, jak to vyplývá z jednoho ustanovení roku 1243 v Citeaux konané generální kapituly (rozuměj generální kapituly cisterciáckého řádu - pozn. překl.). Pokud by si ovšem vévoda pro nově založený klášter toto darování vyvolil, nemohlo k němu dojít, poněvadž padl, jak už zmíněno, 15. června roku 1246 v bitvě na Litavě.
Až dvě desítky let nato, v roce 1263, přinesli pak mniši z Heiligenkreuz část trnu ze "svaté Koruny" do nově Přemyslem Otakarem založeného kláštera, jemuž také dala jméno. V latinsky psané zakládací listině z toho roku se praví (český překlad Lukáše Reitingera vydal roku 2013 Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích, a na rozdíl od citace v kázání /ty zvýrazňuji tučnější kurzívou/ uvádím zde celou jeho vstupní pasáž - pozn. překl.):
Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice amen. Otakar, z milosti Boží král český, vévoda rakouský a štýrský, markrabě moravský, na věky všem věrným Krista, kteří tento list uzří. Jsme podníceni, abychom se nejoddaněji podřídili, dali a splnili velkolepý slib Tvůrci a Vládci všehomíra, pánu Bohu, jehož nejmocnější prozřetelnost učinila, abychom my, ve vznešenosti ustanovení, kteří spravujeme vládu, byli povýšeni ke své moci. K tomu i po právu jsme zavázáni. Věru ten, jenž nezavrhuje mocné, přestože i on sám je mocný, také neopovrhuje zbožnými dary mocných. A proto my, kteří máme z jeho milosti důstojenství našich předků, moc i plno bohatství, v oddanosti víře, jíž zamýšlíme odpovědět jeho štědrosti, rozhodli jsme se postavit klášter cisterciáckého řádu k jeho slávě i k poctě blažené a slavné Bohorodičky Marie pro vykoupení a spásu duše mé i našich předků. Také chceme z úcty ke svaté trnové koruně, aby byl onen klášter ode všech nazýván U Svaté Koruny (ad Sanctam Coronam).
Svatý Bernard z Clairvaux, nejvěhlasnější cisterciácký opat 12. století (1090-1153) učí: Církev sestává z Krista, hlavy, která je v nebesích, avšak i z údů na Zemi. Pokud je pak hlava Církve korunována trny, nesmíme být zhýčkanými údy, pokud patříme k hlavě takto trny korunované.
Následovat Krista značí tedy v sebezapření denně vzít na sebe kříž a Ježíše tak následovat jako jeho učedník. Ježíšův učedník nese stále v hlavě trn z jeho trnové koruny, aby zůstal pokorným, třísku v mase, aby sám sebe nepovyšoval či dokonce snad nepropadl pýše a aby si uchoval mravní čistotu. Dál nese kříž na svých ramenou, aby věrně vytrval ve službě až do konce.
Volme vždy cestu pokorné lásky, neboť jen touto cestou šel také náš Pán a Bůh po tomto světě. Jen ten, kdo hluboce koření v pokoře, umí být pak velký láskou. Pokora je ctností, která dá člověku na základě poznání sebe sama spatřit vlastní nepatrnost (Bernard z Clairvaux).
O dnešní neděli Dobrého Pastýře (čtvrtá neděle po Velikonocích - pozn. překl.) - viz Janovo evangelium, kapitola 10. - neděli, která je i světovým Dnem modliteb za nová duchovní povolání, prosíme Krista, Dobrého Pastýře, o duchovní povolání zejména pro jižní Čechy, o to, by po Boží vůli bylo jednou možno klášter Zlatá Koruna prostřednictvím kláštera ve Vyšším Brodu (Hohenfurth) znovu osídlit. Dominus providebit (tj. "Pán se postará" - pozn. překl.) - Dobrý Pastýř to ve své moudré prozřetelnosti zaopatří. Jen odvahu - Bůh všechno řídí a snad jsou už mezi množstvím těch mladých lidí tady v kostele budoucí příslušníci řeholních povolání.

Modlitba otce převora Simeona Westera OCist o požehnání pro Zlatou Korunu
Milý Bože,
ochraňuj Zlatou Korunu! Dej nám být posly kříže, stigmat a trnové koruny. Po kříži a do trnové koruny z jizev Tvých ran prýštila Tvá krev. Krev Beránka, zatímco my svůj oděv prali do běla. Ecce Agnus Dei, qui tollit peccata mundi - Ejhle Beránek Boží, který snímá hříchy světa.
Svatý planoucí keři, z něhož byla uvita trnová koruna, planoucí hlase Boží volající na poušti tohoto světa, planoucí trnový keři, plášti Marie Ochranitelky, střez Zlatou Korunu a nás všechny.
Amen.


Sancta Crux, 2014, č. 130, s. 192-195

Autor tohoto kázání, Bernhard Vošicky OCist, vedle své příslušnosti k cisterciáckému řádu užívající titulu profesora liturgické vědy (Lic.lit. et Dr.theol.lit.), působí v Heiligenkreuz jako přednášející základního bohosloveckého kurzu na zdejší papežské univerzitě (Päpstliche Universität Heiligenkreuz) a "Wallfahrtseelsorger", tj. kněz věnující se duchovní péči o poutníky sem směřující. Narodil se ve Vídni dne 9. srpna 1950 jako syn lékaře. Ve Vídni i maturoval v bouřlivém roce 1968 a v následujících letech 1968-1972 byl tu alumnem kněžského semináře a studentem bohosloví na zdejší univerzitě. Nato vstoupil roku 1972 do kláštera Heiligenkreuz a absolvoval v letech 1973-1975 římský Papežský liturgický institut (Pontificio Istituto Liturgico) San Anselmo (1983-1984 tu konal i doktorská studia a 31. ledna 1985 obhájil disertaci na téma "In Liebe heilen. Die Begriffe Sacramentum und Mysterium in den Werken Bernhards von Clairvaux"). V Římě byl 29. června 1975 papežem Pavlem VI. také vysvěcen na kněze. Od dubna 1978 byl delegátem rakouské kongregace cisterciáků pro liturgickou komisi řádu. Podílel se na vypracování roku 1978 latinsky vydané cisterciácké knihy hodinek (Cistercienser-Stundenbuch). V letech 2001-2004, jakož i od roku 2011 byl podpřevorem kláštera Heiligenkreuz. To právě Svatému Kříži (Sancta Crux) přiděluje zakládací listina krále Přemysla Otakara zřízení Zlaté Trnové Koruny (Aurea Spinea Corona) a její budoucí duchovní obnovy se, jak i po několika staletích patrno, mateřský klášter nikdy nemůže a nedokáže zříci.

- - - - -
* Vídeň (A) / Zlatá Koruna

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Z rakouských webových stránek
Uprostřed na snímku z oslav 750 let od založení kláštera Zlatá Koruna, vpravo převor kláštera ve Vyšším Brodě P. Justin Berka (viz i Godefridus Bylansky)
Tady hovoří na námět: Koho posílá zpovědník k psychiatrovi
Obálka (2015) knihy jeho vyprávění v katolickém nakladatelství Be&Be Verlag Heiligenkreuz s názvem "Jen láska léčí"
Klášter Heiligenkreuz

zobrazit všechny přílohy

TOPlist