logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN EMANUEL VEITH

Na akvarelu Josefa Kriehubera
(1800-1876) z roku 1860

Na akvarelu Josefa Kriehubera
(1800-1876) z roku 1860

Repro Wikipedia a J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter Band, Von 1848 bis 1890 (1930), s. 255

Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství trochu tápe v letopočtu jeho narození

Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství trochu tápe v letopočtu jeho narození

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 664, obraz 57
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Podle tohoto záznamu chodovoplánské židovské matriky narodil se tu v domě čp. V (takto římskou číslicí psáno, mylně předtím zanesenou do rubriky pro datum narození) dne 22. července roku 1787 jako Mendel (později připsáno Emanuel) Veith - otcem novorozence byl Benedikt (připsáno Veith) Veith (víme odjinud, že se narodil jako Baruch Veit buď někdy v letech 1730-1731 v městečku Witzenhausen v Hesensku či v téže době v Roudnici na Labem, zemřel pak 2. července 1818 buď v Březnici nebo v Písku s pohřbem v Miroticích), matkou pak Bräundl Veithová, roz. Lewi (píše se i Löwy, Löwi či Levi, Bräundl je obdobou jména Barbara, víme odjinud, že jeho nositelka se narodila někdy v letech 1748-1749 v Praze, zemřela pak v Březnici roku 1824), jako kmotr je tu psán Samuel Lewi, pozdější přípis, který až v roce 1926 učinil rabín A. Stern, uvádí, že Mendel Emanuel Veith se dal v roce 1819 pokřtít a zemřel ve Vídni jako kanovník a proslulý kazatel v tamním chrámu sv. Štěpána

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)

Obálka a titulní listy dvou z jeho prací (1828, 1833)

Obálka a titulní listy dvou z jeho prací (1828, 1833)

Obálka a titulní list tisku s jeho kázáním k primici Bedřicha knížete zu Schwarzenberg, které pronesl v Českém Krumlově dne 4. srpna roku 1833Obálka a titulní list tisku s jeho kázáním k primici Bedřicha knížete zu Schwarzenberg, které pronesl v Českém Krumlově dne 4. srpna roku 1833

Obálka a titulní list tisku s jeho kázáním k primici Bedřicha knížete zu Schwarzenberg, které pronesl v Českém Krumlově dne 4. srpna roku 1833

Nekrolog ve vídeňském tisku

Repro Neue Freie Presse, 7. 11. 1876, s. 7 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Úvodní strana tzv. "židovského patentu" císaře Josefa II. z roku 1789, kdy byly malému Veithovi dva roky

Úvodní strana tzv. "židovského patentu" císaře Josefa II. z roku 1789, kdy byly malému Veithovi dva roky

Repro J. Fiedler, Židovské památky Tachovska, Plánska a Stříbrska (2008), s. 16

Rodná Chodová Planá

Rodná Chodová Planá

Repro Z. Procházka, Plánsko a Tachovsko (2002), obr. příl.

Synagoga v Chodové Plané na počátku dvacátého století a dva pohledy do jejího interiéruSynagoga v Chodové Plané na počátku dvacátého století a dva pohledy do jejího interiéru

Synagoga v Chodové Plané na počátku dvacátého století a dva pohledy do jejího interiéru

Repro J. Fiedler, Židovské památky Tachovska, Plánska a Stříbrska (2008), s. 75

Stavební dokumentace synagogy v Chodové Plané

Stavební dokumentace synagogy v Chodové Plané

Repro J. Fiedler, Židovské památky Tachovska, Plánska a Stříbrska (2008), s. 72

Plánek Chodové Plané se žlutě vyznačeným objektem zdejší synagogy

Repro www stránky Zaniklé obce, archiv G. Batrly

Ruina synagogy v Chodové Plané, zbořené údajně v létě roku 1962

Ruina synagogy v Chodové Plané, zbořené údajně v létě roku 1962

Repro www stránky Zaniklé obce, archiv G. Batrly

Travou porostlé místo, kde v Chodové Plané stávala synagoga na snímku z roku 2007

Travou porostlé místo, kde v Chodové Plané stávala synagoga na snímku z roku 2007

Repro www stránky Zaniklé obce, foto Pavel Frýda

Zámek v Chodové Plané patřil i s celým panstvím bavorskému rodu HaimhausenůZámek v Chodové Plané patřil i s celým panstvím bavorskému rodu Haimhausenů

Zámek v Chodové Plané patřil i s celým panstvím bavorskému rodu Haimhausenů

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, jato 04/2008, s. 22

Stará pohlednice Chodové Plané s vrchnostenským pivovarem, později nazvaným Chodovar

Stará pohlednice Chodové Plané s vrchnostenským pivovarem, později nazvaným Chodovar

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 3 : Stříbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (2012), s. 42

Dopis, na který zatím neznám správnou odpověď

Dopis, na který zatím neznám správnou odpověď

Repro archív autora

Hrobka pražské rodiny Veithů na Olšanských hřbitovech, dílo sochaře Václava Prachnera

Hrobka pražské rodiny Veithů na Olšanských hřbitovech, dílo sochaře Václava Prachnera

Repro M. Szabo, Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy I. & II. (2010), s. 111, 121

Reliéf Obřezání Páně na křídlovém oltáři z roku 1519, uchovávaném ve sbírkách vyšebrodského kláštera, výmluvně svědčí o Ježíšově "židovském původu"

Reliéf Obřezání Páně na křídlovém oltáři z roku 1519, uchovávaném ve sbírkách vyšebrodského kláštera, výmluvně svědčí o Ježíšově "židovském původu"

Repro Alte Spuren / Neue Wege : Landesausstellung Oberösterreich & Südböhmen. Band 2, Ausstellungen (2013), s. 375, foto Bohumil Kostohryz (Cisterciácké opatství Vyšší Brod)

TOPlist