GOTTFRIED UHLIG VON UHLENAU

Jeho medailon ve Wurzbachově Biografickém lexikonu císařství rakouského

Repro C. Wurzbach, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (1883), s. 245-246

Titulní list (1848) prvního dílu jeho čtyřdílné "malby časů a mravů z dob válek o rakouské dědictví" a poslední strana tohoto dílu, svědčící o místu děje, jímž tu jsou v říjnu roku 1741 České Budějovice

Repro G. Uhlig von Uhlenau, Thron, Bürger und Soldat (1848), titulní list a s. 150 Kramerius - Národní knihovna ČR

Titulní list rakouského vojenského "schematismu" z roku 1858 a stránka, kde je uveden mezi nositeli
záslužného kříže (figuruje tu např. i kníže Windisch-Grätz) jako "podplukovník na penzi"

Repro Google Books

Záhlaví pátého čísla prvého ročníku Krumauer Intelligenz Blatt se závěrem jeho fejetonu

V dubnu 1805 se v Českých Budějovicích narodila jeho sestra a pozdější třetí manželka Ernesta Mayera Maria Josefa Rosalia "Uhligin" (tak se tehdy v němčině přechylovala ženská příjmení) v rodině Alberta von Uhlig, hejtmana (kapitána) c.k. pěšího regimentu, a jeho manželky Franzisky, roz. Hartmann von Hartenthal

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam v kaplické matrice psaný pohřbívajícím knězem Františkem Dobromilem Kamarýtem (1812-1876), autorem česky psaných knih a překladatelem z němčiny, navíc bratrem velešínského básníka a kněze Josefa Vlastimila Kamarýta, o Uhligově zdejším úmrtí 8. května 1874 a pohřbu dva dny nato s výčtem jeho hodností a vyznamenání, na konci pak je zmíněna i jeho manželka Wilhelmine Elisabeth Anna Kotz baronka "von Dobrž und Wohraženic"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Bruslení na zámeckém rybníku v Krumlově na obraze Ferdinanda Runka z roku 1820

Repro M. Havlová, Krajinář Ferdinand Runk (1764-1834) (2014), s. 130-131 (SHZ Český Krumlov)

Tento terč krumlovských střelců pod schwarzenberským praporem připomíná verši z roku 1805 dobu napoleonských válek - závěrečné dvouverší by znělo česky asi takto:
Mír nastal tu, mír nastal tam,
jak svaté je to slovo nám!

Repro V. Bůžek a kol., Historický atlas měst České republiky. Svazek č. 11, Český Krumlov (2003), obr. 31

V září 1846 zakoupili Schwarzenbergové cukrovar na českobudějovickém Lineckém předměstí v dnešní ulici Boženy Němcové (tehdy zvané Schwarzenberská ulice), kde vznikla hospoda "U tetřeva" (na pohlednici asi z roku 1908 hostinec se dvorem /budova stojí dodnes/ v popředí)

Obnovená tradice, č. 60 (2019), s. 24 (ze sbírky Daniela Kováře)