logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ERNESTINE TUTZINGEROVÁ

Narodila se jako Barbara Steinbrenerová ve Vimperku čp. 3 Johannu Steinbrenerovi (jeho otec Thomas je označen jako "měšťan", syn už jako "fabrikant a majitel knihtiskárny", matka Anna Maria byla dcerou Marthy Weberové /otec neuveden/, jejíž otec byl mistrem krejčovským v bavorském Fürholzi) a jeho ženě Anně, dceři knížecího schwarzenberského vrátného ve Vimperku čp. 1 /zámek/ Mathiase Severy a Marie, roz. Sigmundové z Křenovic, okr. České Budějovice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dvě fotografie z mládí...

Dvě fotografie z mládí...

Repro archív Kohoutího kříže

Repro z archívu Martina Čakrta

... a snímek s podpisem z osobního dopisu

... a snímek s podpisem z osobního dopisu

Repro Südböhmische Volkszeitung, 25.10. 1936, s. 1
a archív Kohoutího kříže

Rodiče Johann a Anna Steinbrenerovi

Rodiče Johann a Anna Steinbrenerovi

Repro G. Hrabě de Angelis, Winterberg im Böhmerwald : Sozialstrukur
und Volksleben - Tradition und neue Wege (1990), s. 559

Bronzový reliéf s podobou jejího otce vytvořil rakouský sochař a medailér Oscar Thiede (1879-1961)

Bronzový reliéf s podobou jejího otce vytvořil rakouský sochař a medailér Oscar Thiede (1879-1961)

Repro Hoam!, 2008, č. 4, s. 28

Odhalení pamětní desky jejímu otci ve Vimperku 21. července 1935

Odhalení pamětní desky jejímu otci ve Vimperku 21. července 1935

Repro Heimatglocken, 1992, č. 7, s. 1

Hrob malého Ernsti Čakrta (1901-1906) s číslem 1 na vimperském hřbitově

Hrob malého Ernsti Čakrta (1901-1906) s číslem 1 na vimperském hřbitově

Foto Jan Mareš

Záznam ve vimperské matrice o její první svatbě se zdejším soudním adjunktem Michaelem Čakrtem rodem z Prahy (manželství bylo roku 1919 rozvedeno) - nevěstin otec je tu zmíněn i s tituly "rytíř řádu sv. Silvestra" a "rytíř řádu Františka Josefa" a vidíme tu napravo dole i jeho podpis

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství z roku 1913 a 1914 zachycuje tu její jméno s chybným psaním dvou "nn" spolu se jménem manžela JUDr. Michala Čakrta, c.k. zemského soudního rady a také syna Kasimira, narozeného v roce 1905 (†1957, stal se roku 1949 druhým manželem komunistické političky Getrudy Sekaninové-Čakrtové, roz. Stiassny /1908-1986/, jejímž prvním manželem byl nacisty v Oranienburgu umučený komunista Ivan Sekanina /před smrtí přijal katolickou víru/ a která se po sovětské invazi 1968 a následné okupaci stala signatářkou Charty 77)

Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství z roku 1913 a 1914 zachycuje tu její jméno s chybným psaním dvou "nn" spolu se jménem manžela JUDr. Michala Čakrta, c.k. zemského soudního rady a také syna Kasimira, narozeného v roce 1905 (†1957, stal se roku 1949 druhým manželem komunistické političky Getrudy Sekaninové-Čakrtové, roz. Stiassny /1908-1986/, jejímž prvním manželem byl nacisty v Oranienburgu umučený komunista Ivan Sekanina /před smrtí přijal katolickou víru/ a která se po sovětské invazi 1968 a následné okupaci stala signatářkou Charty 77)

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 69, obraz 481
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Její syn Kazimír Čakrt se svou ženou Gertrudou (Trudou) na snímku někdy z padesátých let dvacátého století

Její syn Kazimír Čakrt se svou ženou Gertrudou (Trudou) na snímku někdy z padesátých let dvacátého století

Repro Novinky.cz, archiv Michala Čakrta

Pražská pobytová přihláška jejího druhého manžela Arthura Kohorna prozrazuje při jméně jeho matky a zemřelého otce "mojžíšský", tj. židovský původ

Pražská pobytová přihláška jejího druhého manžela Arthura Kohorna prozrazuje při jméně jeho matky a zemřelého otce "mojžíšský", tj. židovský původ

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 278, obraz 661
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Opis jejího nekrologu z krajanského časopisu Böhmerwäldler Heimatbrief,
který tam napsal v roce 1955 Friedrich C. Stumpfi

Opis jejího nekrologu z krajanského časopisu Böhmerwäldler Heimatbrief,
který tam napsal v roce 1955 Friedrich C. Stumpfi

Repro archív Kohoutího kříže

Vimperk koncem 19. století, ještě před velkým požárem z roku 1904

Vimperk koncem 19. století, ještě před velkým požárem z roku 1904

Repro J. Puhani, Chronologische Notizen zur Geschichte von Winterberg und Umgebung 1195-1926, s. 62

Černý Kříž na staré pohlednici Josefa Seidela a dnešní podoba kříže, který dal na místě toho, který byl v roce 2006 vyvrácen povodní, zřídit Národní park Šumava v originální velikosti - k vysvěcení došlo dne 14. srpna roku 2009Černý Kříž na staré pohlednici Josefa Seidela a dnešní podoba kříže, který dal na místě toho, který byl v roce 2006 vyvrácen povodní, zřídit Národní park Šumava v originální velikosti - k vysvěcení došlo dne 14. srpna roku 2009

Černý Kříž na staré pohlednici Josefa Seidela a dnešní podoba kříže, který dal na místě toho, který byl v roce 2006 vyvrácen povodní, zřídit Národní park Šumava v originální velikosti - k vysvěcení došlo dne 14. srpna roku 2009

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) a foto Ivo Kareš

Vltava při rašeliništi Mrtvý LuhVltava při rašeliništi Mrtvý Luh

Vltava při rašeliništi Mrtvý Luh

Foto Miroslav Valach a Krajina a voda : kniha o krajinotvorných programech (2002), s. 15

Secesní reklama na české kalendáře od Steinbrenerů z Vimperka

Secesní reklama na české kalendáře od Steinbrenerů z Vimperka

Repro M. Kopřiva, Všem chutnají tuze Novákovy uzeniny : inzeráty z českých novin a časopisů konce 19. a začátku 20. stol., kdy Rakousku-Uhersku vládl císař František Josef I., zvaný starej Procházka (1993), s. 175

V létě 1954, kdy ještě žila, postihla povodeň na řece Innu Steinbrenerovo nakladatelství v rakouském Schärdingu a pozdržela vydání oblíbených kalendářů, jak se dočítáme z této zprávy na stránkách krajanského měsíčníku

V létě 1954, kdy ještě žila, postihla povodeň na řece Innu Steinbrenerovo nakladatelství v rakouském Schärdingu a pozdržela vydání oblíbených kalendářů, jak se dočítáme z této zprávy na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Hoam", 1954, č. 11, s. 8

Když vyšel roku 1972 pamětní tisk ke stému jubileu knihtiskárny ve Vimperku, zdobila jej v úvodu báseň Antonína Sovy - jako by ji psal i pro Bettyina otce, přestože vznikla jistě mimo Steinbrenerových okruh

Když vyšel roku 1972 pamětní tisk ke stému jubileu knihtiskárny ve Vimperku, zdobila jej v úvodu báseň Antonína Sovy - jako by ji psal i pro Bettyina otce, přestože vznikla jistě mimo Steinbrenerových okruh

Repro F. Kadoch, Sto let knihtiskárny ve Vimperku (1972), s. 7-8

Článek o hornovltavické slavnosti v srpnu 1936, kde zazněla i její píseň o Knížecích Pláních, jak o tom ve své knize "Böhmerland" stačil referovat i v roce jejího vydání zesnulý Franz Strunz

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2011, č. 8, s. 17-20

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist