JÜRGEN THORWALD
      ![]() Repro www stránky Solinger Tageblatt  | 
    
      ![]() Repro www stránky Seamanstory  | 
  
    ![]() Nekrolog v Berliner Morgenpost Repro www stránky Berliner Morgenpost  | 
  |
      ![]() Obálka (2005) nového vydání jiné jeho knihy k výročí konce osudné války (nakladatelství Kaiser, Klagenfurt)  | 
    
      ![]() Záhlaví čísla měsíčníku Hoam!, kde vyšel jeho text  | 
  
    ![]() ![]() Ktiš rok "předtím", v květnu 1944 a v roce 2009 Repro Glaube und Heimat, 1967, č. 12, obálka a foto Ivo Kareš  | 
  |
| 
     Kostel sv. Bartoloměje ve Ktiši Foto Ivo Kareš  | 
  |
      ![]() Oltář kostela v Ktiši (viz i Anton Geyer a Johann Weiss) Repro Glaube und Heimat, 1990, č. 12, obálka  | 
    
      ![]() Boží hrob v kostele sv. Bartoloměje se zachoval v této podobě až do našich časů Repro Hoam!, 2000, č. 8, s. 69  | 
  
      ![]() Pohled přes hřbitovní zeď Foto Ivo Kareš  | 
    
      ![]() Pomník padlým v první světové válce na návsi ve Ktiši (viz i Johann Jakesch) Foto Ivo Kareš  | 
  
    ![]() Někdejší vsi náležející k farnosti Ktiš, křížkem jsou označeny ty dnes zcela zničené, Repro Glaube und Heimat, 1995, č. 8, s. 84  | 
  |
      ![]() Talíř se symbolem nacistického Německa, nalezený ve Ktiši, umístěný v expozici prachatického muzea "Proměny Prachatického okresu ve 20. století", která vznikla ve spolupráci s autory Kohoutího kříže a Jihočeskou vědeckou knihovnou Foto Ivo Kareš  | 
    
       Film V. Švece z roku 1946 ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích nabízí unikátní záběry Ktiše a okolí krátce po druhé světové válce (krátký sestřih originálního filmu) Filmotéka Jihočeského muzea v Českých Budějovicích  | 
  
    ![]() Tento vzácný snímek velké kolony uprchlíků ze Slezska s koňmi a krytými vozy na lukách u Ktišského mlýna, v pozadí s cestou do dnes již zcela zaniklého Sádlna, provází článek Johanna Jakesche o konci války ve Ktiši Repro Hoam!, 2012, č. 4, s. 20  | 
  |
    ![]() Tyto a další fotografie nemají přímé spojení s Jürgenem Thorwaldem ani Ktiší. "Jenom" snad s válkou a s tím, že ve městě Solingen se (stejně jako Jürgen Thorwald) narodil roku 1906 válečný zločinec Adolf Eichmann, popravený v roce 1962 v Izraeli. I u něj však můžeme najít "šumavské" souvislosti a proto jej v Kohoutím kříži tímto způsobem zmiňujeme: Repro výstava Zmizelé a nalézané osudy (Střední škola obchodu,  | 
  |
    ![]() Veronika Eichmannová se čtvrtým svým synem, narozeným už v Argentině Repro Reflex, 2010, č. 13, s. 152, archiv Stanislava Motla  | 
  |
    ![]() Vila v dnešní ulici U Laboratoře na pražské Ořechovce, kde za války ve vyvlastněném židovském majetku sídlila rodina Eichmannova s Veroničinou sestrou Marií a jejím českým manželem Karlem Lukášem, kterého si vzala 29. října 1931 v Českých Budějovicích, byla po válce posledním bydlištěm spisovatele Egona Erwina Kische Repro Reflex, 2010, č. 13, s. 154, foto Stanislav Krupař  | 
  |
| 
    
         Záznam o svatbě rodičů Veroniky Lieblové v oddací matrice osady Rožnov (Strodenitz) u Českých Budějovic je psán německy, oddával je však kaplan Antonín Dvořák Repro SOA v Třeboni - digitální archív  | 
  |
      ![]() Kapitola z knihy Claudio Magrise Dunaj (česky 1992) dává Eichmanna do souvislosti s Bavorským lesem, Stifterem a "šumavským prorokem" Mühlhiaslem Repro C. Magris, Dunaj (1992), s. 115-116  | 
    
      ![]() Zajímavá pasáž z knihy Ladislava Mňačka Já, Adolf Eichmann (1961) Repro L. Mňačko, Já, Adolf Eichmann (1961), s. 66  | 
  
    ![]() Proměny úředního razítka obce Mladé v letech 1939 a 1941 Repro SOkA České Budějovice  | 
  |
        Textová část: | 
        
                             





















