logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF TASCHEK

Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), zadní záložka (viz i Ignaz Jakob Wodiczka)

Na portrétu ve sbírkách Muzea pašijových her v Hořicích na Šumavě

Na portrétu ve sbírkách Muzea pašijových her v Hořicích na Šumavě

Foto Pavel Polák

Plaketa (1912) s jeho reliéfní podobiznou, kterou vytvořil Richard Kristinus (1865-1926), od roku 1913 až do své smrti ředitel budějovického městského muzea

Plaketa (1912) s jeho reliéfní podobiznou, kterou vytvořil Richard Kristinus (1865-1926), od roku 1913 až do své smrti ředitel budějovického městského muzea

Repro J. Chvojka, Medaile Českobudějovicka (2008), s. 70

Repro archív Jihočeské vědecké knihovny

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Nejstarší rodinný snímek z jeho dětství zachycuje ho s rodiči Antonem a Klarou Taschekovými někdy kolem roku 1860

Nejstarší rodinný snímek z jeho dětství zachycuje ho s rodiči Antonem a Klarou Taschekovými někdy kolem roku 1860

Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5

S otcem a matkou na fotografické vizitce z roku 1875

S otcem a matkou na fotografické vizitce z roku 1875

Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), s. 46

Záznam z českobudějovické matriky svědčí o původu otcově z Bernartic u Milevska (jeho matka a chlapcova babička byla rozená Celerýnová), novorozencova matka pocházela z významné budějovické jazykově německé rodiny Knappovy

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Český záznam z matriky pokřtěných městyse Bernardic (dnes Bernartice) svědčí o narození jeho otce dne 4. června 1831, jeho křtu 5. června jménem "Antonín de Padua Jan Nepomucký", jakož i o tom, že otec dítěte Antonín Tassek, kupec z Bernardic, byl synem Josefa Tasseka, šenkýře z Plani (Plané?), matka Františka pak dcerou Ondřeje Cellerina, soukeníka

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Otcova svatba se podle záznamu z budějovické Trauungs-Buch konala 12. srpna roku 1856, jméno ženichovy matky je tady psáno Franciska Cellerin, a český původ jejího syna už není nijak zmíněn

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Otcův český inzerát v časopise Rolník na umělá hnojiva firmy Taschek a syn v Krajinské třídě

Otcův český inzerát v časopise Rolník na umělá hnojiva firmy Taschek a syn v Krajinské třídě

Repro Rolník, 1884, č. 3, s. 30

Záznam o svatbě Josefa Tascheka dne 11. září roku 1880 s Marií, roz. Pastorovou, jejíž otec Johann Pastor byl ředitelem zdejší vyšší reálky a c.k. okresní školním onspektorem - jako svatební svědkové jsou tu podepsáni August Knapp starší a lékárník Adolf Haas

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Pozoruhodný úryvek z jeho příspěvku do první výroční zprávy sdružení "Kaufmannischer Verein in Budweis", kde cituje ze Shakespearova "Kupce benátského" tyto verše:
Jsemť vděčen Štěstěně,
že v jednom stavadlu své zboží nechovám,
ni v jednom místě; všechen statek můj
též nevisí na přízni téhož roku.
A protož zboží mé nemůž'mě zasmušit.
(překlad Josefa Jiřího Kolára z roku 1859)

Pozoruhodný úryvek z jeho příspěvku do první výroční zprávy sdružení "Kaufmannischer Verein in Budweis", kde cituje ze Shakespearova "Kupce benátského" tyto verše:
Jsemť vděčen Štěstěně,
že v jednom stavadlu své zboží nechovám,
ni v jednom místě; všechen statek můj
též nevisí na přízni téhož roku.
A protož zboží mé nemůž'mě zasmušit.
(překlad Josefa Jiřího Kolára z roku 1859)

Repro Erster Jahres-Bericht des Kaufmännischen Vereins in Budweis (1881). s. 22-23

Dopis Josefa Tascheka knížeti Adolfu Josefu zu Schwarzenberg
o značení turistických cest na Šumavě z dubna 1885

Dopis Josefa Tascheka knížeti Adolfu Josefu zu Schwarzenberg
o značení turistických cest na Šumavě z dubna 1885

Repro z daru Ing. A. Nikendeye

Na české pohlednici ze Římova poslané v roce 1902 můžeme vidět podpisy Josefa Tascheka, jeho ženy Marie, roz. Pastorové, i jejich dcer Emmy a Klary

Na české pohlednici ze Římova poslané v roce 1902 můžeme vidět podpisy Josefa Tascheka, jeho ženy Marie, roz. Pastorové, i jejich dcer Emmy a Klary

Repro K. Pletzer, Album starých pohlednic : Českobudějovicko (2001), přídeští

Starosta Taschek vychází z radnice o procesí v den svátku Božího Těla na českobudějovickém náměstí

Starosta Taschek vychází z radnice o procesí v den svátku Božího Těla na českobudějovickém náměstí

Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 188

Mezi členy německého pěveckého spolku v Českých Budějovicích - na stuze lze číst slova přidané sloky Hartauerovy šumavské hymny:"Wir wollen die Hütten grau und alt an Fremde nicht vererben,
wir wollen in deutschen Böhmerwald deutsch leben und deutsch sterben"

Mezi členy německého pěveckého spolku v Českých Budějovicích - na stuze lze číst slova přidané sloky Hartauerovy šumavské hymny:
"Wir wollen die Hütten grau und alt an Fremde nicht vererben,
wir wollen in deutschen Böhmerwald deutsch leben und deutsch sterben"

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Třetího zleva jej zachytil snímek, pořízený v Hořicích na Šumavě na den přesně 12. června roku 1898

Třetího zleva jej zachytil snímek, pořízený v Hořicích na Šumavě na den přesně 12. června roku 1898

Repro D. Kovář, Muži v čele budějovické radnice (2008), s. 61

Energickou rukou vyplněný arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 21 v Krajinské ulici, kde žil Josef Taschek se svou ženou Marií, narozenou v Trutnově (Trautenau) 18. května 1858, a služkou Luisi Jungschafferovou rodem z Dobré Vody u Českých Budějovic

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

S celou rozvětvenou rodinou na snímku z fotoateliéru Seidel, pořízeném v Mokré 11. září 1930 - nad Taschekovou paní vidíme stát pátera Pauluse Heinricha z Hořic

S celou rozvětvenou rodinou na snímku z fotoateliéru Seidel, pořízeném v Mokré 11. září 1930 - nad Taschekovou paní vidíme stát pátera Pauluse Heinricha z Hořic

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Na dalším skupinovém snímku z téhož dne před kaplí v Mokré

Na dalším skupinovém snímku z téhož dne před kaplí v Mokré

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Zde je Taschek roku 1933 zachycen sedící při hořickém památníku, zobrazujícím na bronzovém reliéfu jeho vlastní podobu, jedna z mladých dívek stojících v popředí je pak Anna Mugrauerová, poslední představitelka Marie v meziválečných insenacích pašijových her, jejichž budova se zvedá za skupinou na snímku

Zde je Taschek roku 1933 zachycen sedící při hořickém památníku, zobrazujícím na bronzovém reliéfu jeho vlastní podobu, jedna z mladých dívek stojících v popředí je pak Anna Mugrauerová, poslední představitelka Marie v meziválečných insenacích pašijových her, jejichž budova se zvedá za skupinou na snímku

Repro Glaube und Heimat, 1996, č. 1, s. 62

Záběr z roku 1965...

Záběr z roku 1965...

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

... a v roce 2009 - osm metrů vysoký žulový obelisk dosud stojí na svém místě

... a v roce 2009 - osm metrů vysoký žulový obelisk dosud stojí na svém místě

Foto Ivo Kareš

Slavnostní pochod "Hoch Böhmerwald", věnovaný Josefu Taschekovi u příležitosti 10. výroční založení DBB v notovém záznamu na stránkách "Ilustrovaného Budějovického kalendáře a adresáře na rok 1895"

Slavnostní pochod "Hoch Böhmerwald", věnovaný Josefu Taschekovi u příležitosti 10. výroční založení DBB v notovém záznamu na stránkách "Ilustrovaného Budějovického kalendáře a adresáře na rok 1895"

Repro Illustr. Budweiser Kalender und Adreß-Buch 1895, s. 80

Kniha Františka Rady "Když se psalo T.G.M." zachycuje i starostovo úsilí o záchranu zvonu Bumerin,
určeného za první světové války k nucené rekvizici

Kniha Františka Rady "Když se psalo T.G.M." zachycuje i starostovo úsilí o záchranu zvonu Bumerin,
určeného za první světové války k nucené rekvizici

Repro F. Rada, Když se psalo T.G.M. (1970), s. 280

Inzerát DBB v jednom ze šumavských kalendářů

Inzerát DBB v jednom ze šumavských kalendářů

Repro Illustr. Krummauer Kalender und Adreß-Buch 1904, s. 98

Tady jsou v inzerátu z roku 1929 hned dvě chyby: DBB nebyl založen 1848, nýbrž 1884 (Taschek, předseda od samého vzniku, se narodil v roce 1857), jeho vedení pak za republiky nesídlilo na "Linzerstraße 9", nýbrž na "Wilsonplatz 9", náměstí, pojmenovaném po americkém prezidentovi v lednu 1919 (předtím se nazývalo "náměstím císaře Viléma", poté za druhé světové války "náměstím Hermanna Göringa")

Tady jsou v inzerátu z roku 1929 hned dvě chyby: DBB nebyl založen 1848, nýbrž 1884 (Taschek, předseda od samého vzniku, se narodil v roce 1857), jeho vedení pak za republiky nesídlilo na "Linzerstraße 9", nýbrž na "Wilsonplatz 9", náměstí, pojmenovaném po americkém prezidentovi v lednu 1919 (předtím se nazývalo "náměstím císaře Viléma", poté za druhé světové války "náměstím Hermanna Göringa")

Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), inzertní příl., s. 3

Doklad z "Úplného policejního seznamu města Českých Budějovic" o adrese čp. 9,
patřícího "Městské obci" na Wilsonově náměstí

Doklad z "Úplného policejního seznamu města Českých Budějovic" o adrese čp. 9,
patřícího "Městské obci" na Wilsonově náměstí

Repro Úplný policejního seznamu města Českých Budějovic (1923)

Báseň věnovaná mu jako "otci Šumavy" na stránkách českobudějovického německého listu

Báseň věnovaná mu jako "otci Šumavy" na stránkách českobudějovického německého listu

Repro Budweiser Zeitung, 1931, č. 29, s. 4

Parte jeho ženy

Parte jeho ženy

Repro Budweiser Zeitung, 1935, č. 86, s. 16

K jeho osmdesátinám mu věnoval Budweiser Zeitung téměř celou stranu, provázenou přáním opravdu dlouhého, slunečného sklonku života

Repro Budweiser Zeitung, 1937, č. 58, s. 5

Celkem nenápadná zpráva informuje v květnu roku 1938 o začlenění sdružení Deutscher Böhmerwaldbund do brzy nato rovněž zglajchšaltovaného "Svazu Němců" (Bund der Deutschen), což podle nepodepsaného textu "odpovídá přáním Sudetoněmectva"

Celkem nenápadná zpráva informuje v květnu roku 1938 o začlenění sdružení Deutscher Böhmerwaldbund do brzy nato rovněž zglajchšaltovaného "Svazu Němců" (Bund der Deutschen), což podle nepodepsaného textu "odpovídá přáním Sudetoněmectva"

Repro Budweiser Zeitung, 1938, č. 36, s. 8

Oficiální portrét z budějovické radnice, dnes ve sbírkách Jihočeského muzea - olej na plátně formátu 104x83 cm pochází z roku 1905 a namaloval ho vídeňský malíř Emil Czech

Oficiální portrét z budějovické radnice, dnes ve sbírkách Jihočeského muzea - olej na plátně formátu 104x83 cm pochází z roku 1905 a namaloval ho vídeňský malíř Emil Czech

Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 558

Úvod jeho nekrologu v Budweiser Zeitung ho označuje za liberála

Úvod jeho nekrologu v Budweiser Zeitung ho označuje za liberála

Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 9, s. 6

Poděkování za projevy soustrasti (viz i Margarethe Hampelová)

Poděkování za projevy soustrasti (viz i Margarethe Hampelová)

Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 10, s. 12

Hrobka rodiny Taschekovy na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie...

Hrobka rodiny Taschekovy na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie...

Foto Jan Mareš

... na novějším snímku (2013) jsou doplněna jména Wilhelma Johanneka  a jeho manželky

... na novějším snímku (2013) jsou doplněna jména Wilhelma Johanneka a jeho manželky

Foto Ivo Kareš

Wilhelm Johannek píše v článku k 50. výročí úmrtí svého praděda o tom, jak nacisté odstranili pamětní desku Taschekovu z Německého domu

Wilhelm Johannek píše v článku k 50. výročí úmrtí svého praděda o tom, jak nacisté odstranili pamětní desku Taschekovu z Německého domu

Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5

Historie Taschekova domu v Krajinské ulici, jak ji ve své pamětní knize sepsal Wilhelm Johannek

Historie Taschekova domu v Krajinské ulici, jak ji ve své pamětní knize sepsal Wilhelm Johannek

Repro W. Johannek, Eine Spurensuche (1988)

Takto psal český autor Antonín Hubka v roce 1899 na stránkách knihy "Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu" o budějovických Němcích, Židech, Josefu Taschekovi a Israelu Kohnovi, nazývaných nacionály z německé strany "liberales Gesindel", tj. "liberální ksindl" v českých ústech

Takto psal český autor Antonín Hubka v roce 1899 na stránkách knihy "Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu" o budějovických Němcích, Židech, Josefu Taschekovi a Israelu Kohnovi, nazývaných nacionály z německé strany "liberales Gesindel", tj. "liberální ksindl" v českých ústech

Repro A. Hubka, Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu (1899), s. 200

Jiný výpad Antonína Hubky proti Josefu Taschekovi v jubilejním spise Národní jednoty pošumavské "Menšinová práce" (1904) se rovněž dovolává antisemitských německých článků z budějovického listu "Deutsche Volkswehr"

Jiný výpad Antonína Hubky proti Josefu Taschekovi v jubilejním spise Národní jednoty pošumavské "Menšinová práce" (1904) se rovněž dovolává antisemitských německých článků z budějovického listu "Deutsche Volkswehr"

Repro A. Hubka, menšinová práce (1904), s. 39

Karikatura na satirické pohlednici z počátku 20. století zdůrazňuje nos proti českému Sokolovi stojícího Tascheka, "hrdiny z Bernardic", jako jasnou antisemitskou narážku

Karikatura na satirické pohlednici z počátku 20. století zdůrazňuje nos proti českému Sokolovi stojícího Tascheka, "hrdiny z Bernardic", jako jasnou antisemitskou narážku

Repro ze sbírky D. Kováře

Lživý článek Jihočeské pravdy z 1. dubna (!) 1948, v jehož závěru se hovoří jedním dechem o tom, jak škodili "Taschkové a Tigridové" českému národu

Lživý článek Jihočeské pravdy z 1. dubna (!) 1948, v jehož závěru se hovoří jedním dechem o tom, jak škodili "Taschkové a Tigridové" českému národu

Repro Jihočeská pravda, 1. 4. 1948, s. 4

Jeho statek v Mokré, zvaný postaru Schoffer-Hof, na snímcích z let 2010 a 2014

Jeho statek v Mokré, zvaný postaru Schoffer-Hof, na snímcích z let 2010 a 2014

Jeho statek v Mokré, zvaný postaru Schoffer-Hof, na snímcích z let 2010 a 2014

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška a foto Ivo Kareš

Vzpomínka Karla Putschögla ze zcela zaniklé dnes vsi Boly nedaleko Omleničky na tzv. "Taschekův smrk" asi na půl cesty mezi Boly a železniční tratí z Českých Budějovic do Lince

Vzpomínka Karla Putschögla ze zcela zaniklé dnes vsi Boly nedaleko Omleničky na tzv. "Taschekův smrk" asi na půl cesty mezi Boly a železniční tratí z Českých Budějovic do Lince

Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 1, s. 52

TOPlist