logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PHILIPP TANZER

Z entomologových putování


"Grüaß Goutt, Herr Obalehra, Grüaß Goutt, Herr (!) Obalehrerin!" (tj."Pozdrav Pánbůh, pane řídící, pozdrav Pánbůh, pane (!) řídícová!" - přičemž ono "řídícová" beru z pokladu řeči Káji Maříka, jehož autorka, skrývající se za pseudonymem Felix Háj, vl.jm. Marie Wagnerová, roz. Černá /1887-1934/, vystudovala učitelský ústav v Českých Budějovicích, kde jsem později i já absolvoval tehdejší Pedagogický institut a kde sestavuji svůj Kohoutí kříž - pozn. překl.), volá na mě a mou paní bodrá žena s nůší trávy (v originále "ein bieders Grasweib" - pozn. překl.), která má s mnoha jinými ještě na placený "Graszettel" (tj. "poukázku na trávu" - pozn. překl.) právo, v knížecích schwarzenberských revírech trhat trávu (žnout ji je zakázáno, tajně se to však beztak činí). Jen tak je možno mnoha chudým obyvatelům Šumavy, místním chalupníkům a dřevorubcům, chovat si krávu a se skrovným výdělkem z práce v lese uživit často opravdu početnou rodinu, bohatou dětmi...

Tento text, figurující tu jako přeložená ukázka, byl v originále otištěn pod názvem "Auf Liodesfang im Böhmerwald" (tj. "Na šumavském lovu brouků rodu Liodes") v prosinci 1929 ve 4. čísle 3. ročníku odborného časopisu "Entomologisches Nachrichtenblatt", který vycházel ve slezské Opavě (Troppau). Tvoří úvod příspěvku a svědčí o tom, že autor nevěnoval pozornost toliko broukům, nýbrž i šumavským lidem německého jazyka. Byl ostatně jedním z nich. Philipp Tanzer se narodil 23. srpna 1874 v Prachaticích (Prachatitz), absolvoval v roce 1893 jako devatenáctiletý jinoch učitelský ústav a po prvé své učitelské "štaci" v zapadlém Spálenci (Brenntenberg) blízko Zbytin (Oberhaid) působil až do svého penzionování jako učitel a pak ředitel dvojtřídní školy ve stejně zapadlých Krejčovicích (Schneiderschlag) s pobočkou v Milešicích (Oberschlag) už na samém úbočí horského masívu Boubína (Kubany). Roku 1946 ho jako miliony jiných pohltilo i s celou velkou rodinou vyhnání z domova (ano: "verschlug ihn die Heimatvertreibung" mi napsal přítel Paul Praxl v originále svého medailonu, který jeho strojopis i se vzácným snímkem Tanzerovým laskavě poskytl k užití do stránek Kohoutího kříže), po němž zakotvil ve švábském Langenreichen u Augsburgu. Tam v Langenreichen (jaké krásné místní jméno!) také po delší nemoci 28. července 1954 krátce před dovršením 80 let svého věku také zesnul a je pochován. Za svého dlouholetého šumavského učitelského působení podnikal za letních a podzimních měsíců i několikrát týdně mnohahodinová putování na lovu brouků, přičemž využíval i pomoci svých venkovských žáků. Účel své publikační práce, převážně odborné vědecké povahy, spatřoval podle vlastního vyjádření i v tom, aby "unserem prachtvollen Böhmerwalde immer mehr Freunde und Besucher zu werben (tj. "získal naší nádherné Šumavě stále více přátel a návštěvníků")". Právě svahy hory Boubín a Bobík (Schreiner) staly se mu tím nejmilovanějším polem badatelské práce. Rakouská vědecká obec připomněla osobnost Tanzerovu už roku 1930, kdy se jeho jméno ocitlo v "Entomologen-Adressbuch", vydaném toho roku péčí Adolfa Hoffmanna ve Vídni, ta česká až roku 1995 v 31. svazku (Supplementa) sborníku Klapalekiana (František Klapálek /1863-1919/, český entomolog, světový odborník na řád Trichoptera /chrostíci/, jehož šumavský výskyt je mimochodem významný i z hlediska dnešního Národního parku).

- - - - -
* Prachatice / České Budějovice / Spálenec, Zbytiny / Krejčovice / Milešice / † † † Langenreichen (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tady je uveden už jako ředitel školy v Krejčovicích s expoziturou v Milešicích k roku 1928
Toto blahopřání k jeho osmdesátinám svědčí o tom, že krajanský měsíčník
nebyl informován o tom, že se jich Tanzer nedožil
Krejčovice, kde byl ředitelem školy, s hlubokou cestou do vsi od mlýna dole kolem kaple a školní budovy dál nahoru do Milešic
Krejčovice na snímku ze sedmdesátých let minulého století
a na počátku století nového vyhlížejí takřka totožněKrejčovice na snímku ze sedmdesátých let minulého století
a na počátku století nového vyhlížejí takřka totožně
Krajina u Krejčovic

zobrazit všechny přílohy

TOPlist