logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ SUCHOMEL

"Treblinka?... sice primitivní, ale dobře fungující běžící pás smrti"

"Treblinka?... ein zwar primitives, aber gut funktionierendes Fließband des Todes",

... zní to v německém originále slovy muže, který věděl, o čem mluví. To, že se narodil v Českém Krumlově a poskytl v Braunau am Inn interview Claude Lanzmannovi (nahrávka viz YouTube), autoru slavného filmového dokumentu "Shoah" ("Šoa"), jemuž dokonce zanotoval píseň zvanou Treblinka-Lied, kterou se musili ve vyhlazovacím táboře na území dnešního východopolského Mazovského vojvodství (byl v něm za jediný rok zavražděn téměř milion lidí) naučit noví "Arbeitsjuden" /překládám do češtiny ten text jen velice nerad/:

"Wir kennen nur das Wort des Kommandante
Und nur Gehorsamkeit und Pflicht,
Wir wollen weiter, weiter leisten,
Bis daß das kleine Glück uns einmal winkt. Hurrah!"
(tj. "Známe jen slovo pana velitele,
jen poslušnost a kázeň, zas a zas
my pracovat a pracovat jen chceme,
než jednou malé štístko potká nás. Hurá!")

jej však pasuje do role autora tak řečené orální literatury, tady i do role masového spoluvraha, který se celkem vesele přiznává k podílu na likvidaci statisíců lidí. V knižním rozhovoru anglické novinářky Gitty Sereny (1921-2012) s velitelem vyhlazovacích táborů v Treblince a v Sobibóru (tento tábor na území dnešního Lublinského vojvodství na jihovýchodě Polska vznikl před Treblinkou a bylo v něm od května 1942 do října 1943 zavražděno zvláštní skupinou SS Sonderkommando Sobibor, složenou z Němců a Ukrajinců, asi čtvrt milionu lidí) Franzem Paulem Stanglem (1908-1971) je tento muž nazýván "krejčím z Čech". Jmenoval se Franz Suchomel a narodil se 3. prosince roku 1907 opravdu v rodině českokrumlovského krejčího Franze Josefa Suchomela, syna rovněž českokrumlovského krejčího na adrese Dlouhá ulice (Lange Gasse) č. 63 (později na Latráně čp. 44) Wenzla Suchomela a Veroniky, roz. Peterové, dcery lhenického tkalce Augusta Petera a jeho ženy Josefy, roz. Noskové rovněž ze Lhenic (Elhenitz). Rodiči děda Wenzla, spíše bychom řekli Václava Suchomela, byli rolník Jan Suchomel z Radětína čp. 9, okr. Pelhřimov, a jeho choť Barbora, roz. Vopálenská. Krejčovského mistra Franze Josefa Suchomela 11. února roku 1907 oddával v Českém Krumlově, kde ženich bydlil a krejčoval na Latráně čp. 20, český kaplan a pozdější farář v Ondřejově (Andreasberg) František Jakeš (1875-1938), s Josefou Pufferovou, bytem v českokrumlovské Rybářské ulici (Fischergasse) čp. 12, dcerou nádeníka z Kwoisbachu v rakouském Solnohradsku Johanna Puffera a Theresie, roz. Hattingerové z hornorakouského Wimplingu. Po vychození školy se Franz Suchomel mladší vyučil u otce krejčovskému řemeslu a roku 1936 otcovu živnost převzal. Podle německé i francouzské verze jeho životopisu na serveru Wikipedia (českou verzi tam jeho životopis nemá) byl praktikujícím katolíkem. Koncem dvacátých let a krátce na podzim 1938 oblékal uniformu československé armády. Od 1. června 1933 byl členem DNSAP (Německé národně socialistické dělnické strany) a po jejím zákazu od 2. října 1933 (podle životopisu na Wikipedii až od roku 1938!) příslušníkem Henleinovy Sudetoněmecké strany v Českém Krumlově, kde byl i aktivním členem místního Turnvereinu. Roku 1938, krátce po záboru československých pohraničních území vstoupil do NSKK (Nazionalsozialistische Kraftfahrkorps), paramilitaristické podorganize NSDAP. Ve druhé světové válce se podílel na západním tažení wehrmachtu a následně ještě nějaký čas krejčoval, než se zřejmě ve spojení se syny českokrumlovského fotografa Wolfa (z nich Franz Wolf je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) stal jedním z fotografů berlínské centrály T4 a NS-Tötungsanstalt Hadamar, kde v rámci nacistického programu eutanazie tělesně a duševně postižených pořizoval snímky jeho obětí. V srpnu 1942 byl jako SS-Unterscharführer nasazen do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde působil do října 1943. Působil při odbavování přijíždějících sem transportů a zajišťování cenných předmětů židovských obětí holocaustu. Ženy prý posílal do plynových komor (údajných sprch, z nichž se ovšem linul smrtící plyn) s "humornou" větou: "Weiberchen, schnell, schnell, schnell, das Wasser wird kalt." (tj. "Ženušky, rychle, rychle, rychle, voda bude studená.") V říjnu 1943 byl ještě krátce nasazen v také už zmíněném vyhlazovacím táboře Sobibor a po skončení "operace Reinhardt" (Aktion Reinhardt či také Einsatz Reinhardt, pojmenované tak snad po Reinhardu Heydrichovi), jejímž cílem bylo vyhlazení Židů v tzv. Generálním gouvernementu na území bývalého Polska, byl jako ostatní její nacističtí vykonavatelé poslán do Terstu k akcím proti tamním Židům a partyzánům. Koncem války upadl Suchomel do amerického zajetí, z něhož byl už v srpnu 1945 propuštěn. Od roku 1949 byl činný jako krejčovský mistr v Altöttingu, muzicíroval v pěti orchestrech a zpíval v chrámovém sboru. V červenci 1963 byl v rámci příprav procesu s dosud žijícími zločinci z Treblinky zatčen a vyslýchán, za "napomáhání k vraždě" odsouzen následně k šesti letům káznice. Podle Pavla Zemana z Ústavu pro studium totalitních režimů, jenž se v textu "Tam byl ten krejčí z Čech" odvolává na sdělení hornorakouské nadace Lern- und Gedenkort Schloss Hartheim, které údaj poskytl filmový režisér Thomas Harlan (1929-2010), syn pronacistického filmového režiséra Veita Harlana, proslulý naopak odhalováním nacistických zločinů, zemřel Franz Suchomel na neznámém (možná záměrně utajeném) místě 18. prosince roku 1979. Děti nemohou za své rodiče, Thomasi Harlane, země nemůže za své syny, Franzi Suchomele.

- - - - -
* Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Svatební podobenka "krejčovského mistra" Franze Suchomela, pořízená 11. února roku 1939 v českokrumlovském fotoateliéru Josefa Seidela
Záznam českokrumlovské oddací matriky o svatbě jeho rodičů v roce 1907
Otcův podpis z českokrumlovské oddací matriky, kde figuruje
jako svědek jedné zdejší svatby v září roku 1918
Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 23 v českokrumlovské ulici Nové město, kde tehdy žil krejčovský mistr Franz Suchomel (*4. února 1877 v Českém Krumlově) se svou ženou Josefou (*16. února 1878 v Solnohradsku) a synem Franzem

zobrazit všechny přílohy

TOPlist