logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

VIKTOR STRAKA

Gratzner Heimatlied


Heimat mein, vom Hochwald über grüne Hänge
Grüß ich dich, du märchengraue Stadt!
Sagen spinnen deine heilige Legende,
Märchenbilder geistern durch die Nacht.

Deine Burg, vom weißen Mondlicht übergossen,
Stark im Zauber ihrer herben Pracht,
Ragt, vom Mantel der Jahrhunderte umflossen
Ewig schön in Gottes Sternennacht!

Bleiche Hände winken wie in stummer Trauer.-
Eine Frau, in wundersamer Tracht
Hält wie segnend über deine graue Mauer
Durch Jahrhunderte die stille Wacht.

Wundermärchen raunen wie aus Kindertagen
Von dem Roten Bach, der wilden Jagd,
Wälder rauschen auf und tausend Stimmen klagen
Aus dem Streitacker der Schwedenschlacht.

Heimat mein, vom Hochwald über grüne Hänge
Grüß ich dich nach langer Wanderfahrt,
Tausendmal grüß ich euch wieder Zauberklänge,
Heimatglocken meiner Vaterstadt!

Novohradská píseň domovská


Domove, zdravím Tě, vše pohádkou se stává,
od svahů Vysoké pláš v zeleni jak sad.
Posvátná legenda Tě zdáli obetkává,
do noci tajemné svítí Tvůj starý hrad.

Třpytem luny sevřena do objetí
vyvstane kouzlem Tvoje drsná čest,
čníš obestřen tak věky, po staletí
jen krásou svou a pláštěm Božích hvězd!

Bledá ruka Tě němě dosud chrání
Bílé paní, jejíž žal sdílet znáš,
nad Tvými zdmi se vznáší požehnání
té ženy jako tichá bdělá stráž.

Nebe dnů dětství nad Tebou se časí
v písni Tvých potoků. Má pohádkový zvuk
šumot Tvých lesů. Zástup mnohohlasý
dávných půtek zní od štiptoňských luk.

Domove, zdravím Tě, vše pohádkou se stává,
od svahů Vysoké v dáli Tě vidím stát.
Hlahol zvonů Tě znova obetkává
a syn je s Tebou nastotisíckrát!

Mein Böhmerwald, 1955, č. 1-2, s. 12

Slova dal té písni Viktor Straka, nápěv Veith Brabetz (od toho druhého známe i báseň následujícího znění z posledního čísla vůbec českobudějovického časopisu Waldheimat v roce 1933:

Böhmerwald


Blühende Wiesen, duftendes Moor,
Heumahd und harziger Wald
Tragen zum Himmel Düfte empor
Von schöpferischer Gewalt.
Mitten d'rinn Städtchen aus alter Zeit
Und Dörfer zerstreut auf den Höh'n.
Ruhe umgibt alles weit und breit,
Nichts stört die Natur im Entsteh'n.

Šumava


Kvetoucí luka, slatinný dech,
vůně sen i pryskyřic,
k nebesům, Bože, stoupat ji nech,
jak stvoření mocnou má líc.
Městečko z dávných dob tady spí,
po svazích hor rozběhlá ves.
Ticha tu panuje hájemství,
všechno zčista počíná dnes.

- zpráva o uvedení jejich "novohradské písně" na setkáních vyhnanců se pak objevuje hned v prvém čísle obnoveného krajanského periodika Mein Böhmerwald 1955 ve Vídni). Dva jihočeští zpěvní ptáci se jmény málem jako ti kantoři v Zapadlých vlastencích. Mluvili však německy, Viktor Straka byl po matce dokonce spřízněn s rodem Vacliků a narodil se Eleonoře Vaclikové v Hojné Vodě (Heilbrunn, tj. Hojivá Voda vlastně!) 18. února 1890. V Nových Hradech, kde působil jako učitel a spisovatel, byl jeho žákem Rudolf Witzany. Při vyhnání z domova došlo ovšem ke ztrátě písemností a to, co vytvořil mimo domov, čeká většinou nezveřejněno v pozůstalosti. To je zatím všechno, co o něm kromě roku úmrtí 1962 ve štýrském Großreiflingu (místní části horské obce Landl) víme z vídeňského krajanského časopisu, který stačil k textu písně poznamenat i skutečnost, že také Bílá paní rožmberská našla místo posledního odpočinku ve známém chrámu dunajské metropole U Skotů (Schottenkirche), jakoby jen předznamenávala tu řadu šumavských hrobů mimo českou zemi.

- - - - -
* Hojná Voda / Nové Hrady / † † † Großreifling, Landl (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Okolí Nových Hradů na mapce vydané v Nových Hradech, kreslil Straka
Madona novohradská na oltářním obraze klášterního kostela servitů
Výhled z parku v Bažantnici na hrad v Nových Hradech, jak jej zachytil někdy v půli devatenáctého století barevným akvarelem Josef Schütz
Pohled od rodné Hojné Vody do krajiny Novohradska...
... a týž výhled se sochou sv. Jana Nepomuckého vedle bývale hojnovodské školy... a týž výhled se sochou sv. Jana Nepomuckého vedle bývale hojnovodské školy

zobrazit všechny přílohy

TOPlist