logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARIE STOPFEROVÁ

Adwejnt*


Waun da Dezejmbawind recht grausli
um 's Haisl blost, do dejn i mir
schou wieder is a Johr vagaunga
und da Adwejnt vor da Tir.

Dejs is dahoam die schejna Zeit gweign
dej Berg ringsum, uis wor vaschneit
dej Taich worn zufreacht, uis vui Rauhreif
uis hot sie gricht fird Weihnachtszeit.

Am Kachloufn i da Stum drin
wor uis vasaumelt, dausst woas koüt
die oan haumt gstrickt, oas hot gor gspunna
a gsunga ho ma vü im Woüd.

Die Oüdn haums dazün aufgaunga
vo die bösn Geista in der Zeit,
vom Christkindl, va sana Werkstott
wos haum uns do mir Kinna gfreit.

Da guida Sunta wor wos bsundas
weit hot ma miassn gej id Stodt
ma hot jo s'Christkindl eilon miassn
dass gwiss a für an jen wos hot.

A sou is Weihnacht zuwa kejmma
s gaunzi Haus hot noch 'n Wejrauch gschmejkt
und noch dei Wackan, dej hot d Muada
grod vor a Weil in Aufn gstejkt.

Die heilig Nocht mit ihrer Mejtn
sou wia 's dahoam im Kirei wor,
i kaun dejs nia mehr gaunz vergejsn
waun 's zruckliegt a schau sauwü Johr.

Advent


Když vítr v prosinci tak fičí
kol domku zasejc po roce,
myslim na to, jak uplynul čas
a Advent je tu, Vánoce.

Bylo tam doma tenkrát krásně,
hory kolem tak pod sněhy,
zamrzlý rybník, všude jíní,
čas pro vánoční příběhy.

U kamen doma ve světnici
pospolu teplo bylo všem:
jedna jsme pletla, druhá předla
a zpívaly jsme po našem.

I staří k tomu řeči načli,
i zlých duchů že doba je,
o Jezulátku, co teď robí,
že se chystá k nám do kraje.

Zlatá neděle byla zvláštní,
do města se mušelo jít,
aby Ježíšek přeci stačil
každičkýmu cos nadělit.

A tak i k nám Vánoce došly,
celej dům voněl františkem
a pečením, co maminka je
dala vychladnout chvíli ven.

Svatá noc s cestou na půlnoční
do kostela, pak domů zpět,
nezapomenu nikdy na to
ani po pěkné řadě let.

Glaube und Heimat, 2000, č. 12, s. 56

Slovníček: waun = když, grausli = hrozně, Haisl = domek, blost = fouká, duje, do dejnk i mir = tu si pomyslím, vagaunga = přešel, uplynul, Tir = dveře, dahoam = doma, schejna = krásný, uis = všechno, vaschneit = zasněženo, Taich = rybník, zufreacht = zamrzlý, vui = plno, gricht firt = hotovit pro, Kachloufn = kachlová kamna, Stum = světnice, vasaumelt = shromážděno, koüt = chladno, gspunna = předlo se, Woüd = les, Šumava, Oüdn = staří, augfaunga = začali, sana Werkstott = jeho dílna, mir Kinna = nás děti, gfreit = potěšil, guida Sunta = zlatá neděle, bsundas = zvláštní, miassn gej = muset jít, eilon = chvátat, spěchat, für an jen = pro jednoho každého, kejmma = přijít, Wejrauch = kadidlo, gschmejkt = vonělo, Wackan = pečivo, Muada = maminka, a Weil in Aufn = chvíli ven, hot gstejkt = vystrčila, Mejtn = půlnoční, Kirei = kostel, vergejsn = zapomenout, sauwü = pěkný, dobrý.

1. prosince 2000 se Marie Stopferová dožila v hesenské obci Mörlenbach 25 km na sever od Heidelberku v pohoří Odenwald, které odtud zasahuje i do Bádenska-Württemberska a Bavorska, 80 let. Bydlí tam ve vlastním domku, který zmiňuje i ve svém veršování, je stále jako pravá pramáti přirozeným středem velké rodiny svých dvou dcer, pěti vnuků a šesti pravnuků. Sama se tenkráte v roce 1920 narodila jako druhá nejmladší z dcer manželů Kathariny a Ferdinanda Scherhauferových v Loučovicích (Kienberg). V Mörlenbachu žije od roku 1965, předchozích dvacet let strávila po odsunu jinde. Píše stále básně i příběhy z rodné Šumavy, které patřilo první čtvrtstoletí jejího bytí, jehož sílu a svěžest, jak o tom svědčí i krásný nářeční tón jejích textů, si dokázala uchovat a předávat nejen svým blízkým.

- - - - -
* Loučovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Tento snímek ze svatby v Loučovicích "mezi válkami" poslala do "Glaube und Heimat"
s žádostí, aby se ozvali ti, kdo ze zpodobených ještě žijí
Snímek loučovických kaplí sv. Prokopa a Oldřicha provází nepodepsaný (ne její ovšem) text o nich v krajanském měsíčníku (viz i Rudolf Barth a Michael Wollner)
"Její" Loučovice na novějším leteckém snímku
Cesta na půlnoční - grafika Josefa Frutha

zobrazit všechny přílohy

TOPlist