logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF STEININGER

Dvě májové vzpomínky na poutní kostel Maria-Hilf


V mariánském měsíci máji (v originále "Muttergottesmonat Mai" - pozn. překl.) si jistě mnozí někdejší farníci (v originále "viele Pfarrangehörige" - pozn. překl.) z Rožmitálu na Šumavě (Rosenthal) vzpomenou na poutní kapli Maria-Hilf (česky Panna Maria Pomocná - pozn. překl.) na kopci Kühberg (dnešní místní mají pro vrch jméno Jelínka - pozn. překl.), na milostný obraz Matky Boží v kdysi krásné barokní stavbě z roku 1632. Bývalo zvykem každoročně na Velikonoční pondělí (v originále "am Ostermontag" - pozn. překl.) slavit tam velkou mši svatou (česky bývala označována i přívlastkem "hrubá" - pozn. překl.), kterou hněvanovští mládenci (v originále "Liebesdorfer Buam" - pozn. překl.) dávali sloužit ze své postní zpovědní ofěry (v originále "von ihrem Fastenbeichtopfer" - pozn. překl.). Byl to však i začátek přes léto na Maria-Hilf obvyklých mší (v originále "Ämter" - pozn. překl.), pravidelných malých sobotních večerních poutí, zvaných tu "Heiligbrunn-Gehen" (tj. "chození ke svatému prameni" - pozn. překl.) s mariánskými večerními pobožnostmi mezi Bílou sobotou a svatým Václavem (v originále "zwischen Weißem Sonntag und Wenzl" - pozn. překl.) a ranních mší (v originále "Frühämter" - pozn. překl.) o zlatých sobotách v říjnu (v originále "an den Goldenen Samstagen im Oktober" - pozn. překl.) s poutníky zblízka i zdaleka. Vzpomínáme na slavnostní bohoslužby, na starobylé a krásné mariánské písně, na jejichž zpěvu se podílela celá obec a které na varhany z roku 1752 doprovázel řídící učitel Zimmermann a jeho dcera (Hilde Hager-Zimmermannová je i samostatně zastoupena na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.). Přes mistrovskou znalost nástroje zazněly někdy z kruchty i falešné tóny, když šlapač měchů nedodržel tempo či selhaly stářím unavené řemeny k měchům. A kdo by mohl zapomenout na Peppa Ackermanna, předříkávače modliteb (v Kottově česko-německém slovníku najdeme i výraz "modleník" - pozn. překl.) a předzpěváka o poutních procesích? Vzpomínáme na ovzduší té lesní samoty, vzývající Marii Pomocnou, na tichý šum stromů a do zpěvů se mísící švitoření ptáků ve větvích. Myslíme na mariánský měsíc máj tam doma, nezapomeneme nikdy na krásné májové pobožnosti v našem farním kostele, kde jsme v modlitbách prosili Boží Matku o milost a útěchu a mohli zakusit i vyslyšení těch proseb.
Dnes je naše milovaná mariánská svatyně v troskách, naše vzpomínky tam však zalétají i nadále a nelze nás o ně oloupit.


Glaube und Heimat, 1989, č. 5, s. 67

P.S. Psáno v roce dramatického politického obratu ve střední a východní Evropě.

V měsíci máji s jeho kvetoucími přírodními divy v jarní zeleni luk a polí, jak nám je štědře naděluje ruka Stvořitelova, nijak nešetřící krásou, vzpomínáme mariánské svatyně Maria-Hilf na zalesněném vrchu Kühberg (dnešní místní mají pro kopec jméno Jelínka - pozn. překl.) u Rožmitálu na Šumavě. Kdysi tak krásná barokní stavba z roku 1632 skrývala v sobě bohatě zdobený oltář, dílo domácího rožmitálského řezbáře Johanna Kopatsche, s oltářním obrazem Panny Marie Pomocné od rožmitálského dekoračního malíře Mathiase Widmanna (v originále "das Altarbild 'Mariahilf' des Rosenthaler Staffiers Widmann" - pozn. překl.). Vzpomínáme na pravidelné sobotní večerní poutě (Heiligbrunn-Gehen) se Seppem Ackermannem v roli předříkávače modliteb. Tyto malé poutě se těšily zdejší oblibě a byly domácky pěkné (v originále "anheimelnd schön" - pozn. překl.). Kamenitá cesta od stavení zvaného "Bergferdinand" sem nahoru zpomalovala chůzi. U modřínů na horním okraji lesa se poutníkům nabízel obraz jarně drsné údolní krajiny (v originále "das Bild der frühlingsherben Tallandschaft" - pozn. překl.) s farním kostelem a domy při náměstí (v originále "und den Häusern des Marktes" - pozn. překl.). Vzpomínáme na slavnostní bohoslužby, na starobylé a krásné mariánské písně, které věřící zbožně zpívali spolu. Na jasný zvuk zvonu poutní kaple, který už nikdy nezazní vstříc nějakému poutnímu procesí. Naše mysl zalétá domů ke krásné horské svatyňce, k níž putovávalo množství věřících, aby tu prosili o přímluvu Božské Matky. Těší nás i daleko od domova při májových pobožnostech v domově novém, že naše zbožná vzpomínka patří plna díků kapli Maria-Hilf, kterou temný osud proměnil v ruinu.


Glaube und Heimat, 1992, č. 5, s. 65

P.S. Nejen tři roky po politickém převratu trval žalostný stav objektu, který má být teprve třicet let poté navržen, opatřen alespoň obnovenou věžovitou střechou, k památkové ochraně. Jde však vždycky nakonec hlavně o ty poutníky, alespoň v duchu sem mířící zblízka i zdaleka.

Josef Steininger, v letech 1986-2011 (tj. v celkem 300 číslech krajanského časopisu "Glaube und Heimat") rodácký zpravodaj někdejších německých obyvatel farní obce Rožmitál na Šumavě, se tu ve stavení čp. 126 (dosud stojí při okraji lesa na východní straně lokality cestou k poutní kapli) narodil dne 8. listopadu roku 1925. Jeho otec a jmenovec (*18. září 1894 v Rožmitále na Šumavě čp. 119 /i toto číslo popisné najdeme na leteckém snímku obce/), rožmitálský zedník, byl synem zdejšího podruha (Inwohner) Josefa Steiningera, nemanželského syna Cäcilie Steiningerové z rakouského Lince a Anny, roz. Krichové, dcery Bartoloměje Kricha ze Soběnova (Oemau) čp. 48 a Kathariny, roz. Ottenschlägerové ze Soběnova čp. 36. Matka Maria, roz. Ossovsky z Kaplice čp. 333, byla dcerou povozníka (Frächter) z jejího rodného domu (stojí v Linecké ulici) Andrease Ossovskyho a Kathariny, roz. Günnerové z Kaplice čp. 257. Rodiče se brali v Kaplici 6. února roku 1922. Jejich syn, který se zasloužil nejen o obnovu farního kostela po politickém převratu, ale "vyvolal jménem" i blízkou poutní kapli, zemřel po dlouhé těžké nemoci téměř jednadevadesátiletý dne 14. října 2016 v bavorském městě Eichstätt, kde dlouholetého policistu a spolupracovníka katedrální farnosti doprovodily při pohřbu výstřely z hmoždířů a šumavská hymna.

- - - - -
* Rožmitál na Šumavě / † † † Eichstätt (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Parte
Plánek obce Rožmitál na Šumavě ve stavu z roku 1946
Rožmitál na Šumavě s kostelem sv. Šimona a Judy, o jehož obnovu se také zasloužil
Zpustlá poutní kaple Maria-Hilf na snímcích z roku 2010 (viz i Hilde Hager-Zimmermannová)Zpustlá poutní kaple Maria-Hilf na snímcích z roku 2010 (viz i Hilde Hager-Zimmermannová)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist