logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL STEINBRENER

O doktoru Stangerovi


Doktor Stanger (celým jménem Heinrich Stanger, o datu jeho úmrtí /24. března 1936/ a o jeho osobnosti /*1869 v jižních Tyrolích, byl domovsky příslušný do Rovereta a ve Vimperku začal působit v lednu 1903/ svědčí vimperská digitálně přístupná městská kronika 1932-1945 na s. 185 - pozn. překl.) byl se svým řidičem cestou v jedné z odlehlých horských vsí kolem Vimperka (v originále "um Winterberg" - pozn. překl.) a po hrdinské jízdě mrazivou sněhovou metelicí konečně celý šťastný (v originále "heilfroh" - pozn. překl.) dorazil do cíle, jímž byla dobře vyhřátá selská jizba.
O nemocného bylo tím pádem brzy postaráno a hospodyně nabídla oběma mužům talíř domácí polévky. Nic lepšího k pohoštění neměla a jim to přišlo k duhu.
Zatímco tak seděli ve svatém koutě (v originále "im Herrgottswinkel" - pozn. překl.) a zahřívali se silnou polévkou, pokoušela se selka shledat v téže kuchyňské místnosti peníze pro doktora, ať už po nich šátrala v modrém hrnku na kredenci, v zásuvce u stolu či posléze i ve spořitelní knížce synově.
Mezitím oba hosté polévku dojedli a byli na odchodu. Stanger, jemuž selčino úsilí zaplatit neuniklo, postavil nepozorovaně svůj prázdný talíř na skromnou hromádku mincí, které se sešly na stole, pokývl ještě jednou opravdu přátelsky na rozloučenou a postrčil řidiče před sebou ke dveřím ven do nepohody.

K doktoru Stangerovi přišla jedna selka se svým chlapcem. Co mu chybělo, přesně nevěděla. Nápadná jí byla v poslední době jen divná barva ve tváři.
Stanger, který už o svých venkovských pacientech věděl svoje, přitáhl si malého blíž ke světlu a mínil, že by bylo záhodno častější mytí!
Selku to rozčililo: "Das kann 's doch net sein!" (tj. "To přeci nemůže bejt tim!" - pozn. překl.)
Beze slova vzal Stanger do ruky chomáč vaty, napojil ho peroxydem vodíku a přetřel hochu tvář.
"Da - schaun 's her!" (tj. "Teď se podívejte!" - pozn. překl.) "Jo mei," (tj. "Nojo, aby ne," - pozn. překl.) povídá selka, "wenns 'n chemisch reinig' n!" (tj. "dyž se na to veme chemie!" - pozn. překl.)


Böhmwind (1989), s. 360

Karl Steinbrener, autor příspěvku do vimperské krajanské antologie, který je v českém překladu naší textovou ukázkou, se narodil ve Vimperku v domě čp. 109 (dosud stojí v Pivovarské ulici) 18. září roku 1908. Jeho otec Franz Steinbrener byl synovcem zakladatele proslulé vimperské knihtiskařské firmy Johanna Steinbrenera (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) a přišel na svět dne 8. října 1863 ve Vimperku čp. 10 jako syn krejčovského mistra Antona Steinbrenera a jeho ženy Barbary, roz. Dickové z Vimperka čp. 50. Vyučil se v Linci knihkupcem a byl od roku 1886 u firmy po jeho strýci pojmenované zaměstnán po 41 let, v letech jejího největšího rozvoje jako představený anglo-amerického exportního oddělení, které bylo příkladem pro ostatní. Od roku 1896 byl ředitelem celé firmy. 30 let nato, když se mohl ohlédnout po 40 letech věrné služby, utrpěl záchvat mrtvice, z něhož se už nikdy nezotavil a 13. listopadu 1928 odešel na věčnost. Jeho žena a Karlova matka (měli spolu kromě tohoto nejmladšího syna ještě čtyři děti, totiž dvě dcery: Marii /*26. června 1896/ a Antonii /*19.března 1900/, jakož i dva syny: Franze /*21. září 1901/ a Gottfrieda /*4. ledna 1905/) Antonia, roz. Seikaová (*20. ledna 1871 v Prachaticích), byla dcerou prachatického měšťana a hostinského Adalberta Seiky (dům čp. 46 na Velkém náměstí, v němž se narodila, dosud stojí /je v něm hotel Zlatá stezka/ a je památkově chráněn), který je při záznamu o Karlově narození ve vimperské křestní matrice podepsán jako chlapcův kmotříček, a jeho ženy Amalie, roz. Geierové z Prachatic čp. 40 (i ten dům dosud stojí na Velkém náměstí a je památkově chráněn). Při záznamu o Karlově narození nás ještě dodatečný přípis zpravuje o tom, že se 20. ledna 1909 právě pokřtěný dne 14. března 1940 ve městě Haßfurt v bavorských Dolních Frankách oženil s Helenou Annou Strengovou a ze zmíněné antologie Böhmwind máme i poslední zprávu o něm, že totiž v Haßfurtu žije a působil tam jako "Vermessungsdirektor", tj. přednosta zeměměřičského úřadu. Jak změřit "šumavská" lidská putování a jejich příčiny alespoň já osobně vím čím dál méně. Heinrich Kunstmann v textu "Wo lag das Zentrum von Samos Reich?" (tj. "Kde leželo centrum Sámovy říše?"), který vyšel v renomovaném odborném časopise "Die Welt der Slawen" roku 1981, odvozuje místní jméno Haßfurt v prvé části slova od slovanského a českého slova "chasa".

- - - - -
* Vimperk

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam vimperské křestní matriky o narození otcově
Jeho otec Franz Steinbrener (1863-1928), synovec zakladatele firmy, u níž byl činný 41 let
Záznam prachatické křestní matriky o narození matčině
Záznam vimperské křestní matriky o jeho narození s pozdějším přípisem o jeho civilní svatbě v roce 1940

zobrazit všechny přílohy

TOPlist