logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF STEINSDÖRFER

Ze školní kroniky

Dne 1. února (rozuměj roku 1910 - pozn. překl.) nastoupil Josef Steinsdörfer na výzvu c.k. Okresní školní rady (v originále "k.k. B.S.R." - pozn. překl.) z 8. ledna 1910 č.1728 službu řídícího učitele na zdejší obecné škole. Týž se narodil dne 30. července 1855 v Dehetné. okr. Tachov v Čechách (v originále "in Dehenten, Bez. Tachau i.B." - pozn. překl.). Navštěvoval gymnázia v Českých Budějovicích a v Plzni (v originále "in Budweis u. Pilsen" - pozn. překl.), dohromady sedm gymnaziálních tříd, absolvoval pak jednoroční vzdělávací kurs pro učitele na c.k. učitelském ústavu v Praze (v originále "in Prag" - pozn. překl.) ve školním roce 1874/1875 a byl dne 13. září 1875 ustaven jako definitivní podučitel na dvojtřídní chlapecké škole v Mnichově u Mariánských Lázní, okr. Teplá (v originále "in Einsiedl, Bez. Tepl" - pozn. překl.). Dne 7. listopadu 1877 podstoupil zkoušku učitelské způsobilosti. Od 1. září byl na vlastní žádost přeložen na pětitřídní obecnou školu v Kašperských Horách (v originále "in Bergreichenstein" - pozn. překl.). Od 31. července 1894 do 31. ledna 1910 působil týž jako řídící učitel na dvojtřídní obecné škole ve Svojši (v originále "in Zwoischen" - pozn. překl.). Dekretem c.k. Zemské školní rady (v originále "k.k. L.S.R." - pozn. překl.) z 27. listopadu 1909 č. 59710 byl týž na základě § 15 zemského zákona z 19. prosince 1875 jmenován řídícím učitelem v Rejštejně (v originále "in Unterreichenstein" - pozn. překl.).


Kronika obecné školy Rejštejn 1911-1945

Možná nejvýznamnějším jeho počinem byla záchrana kroniky německé rejštejnské školy, dovedené pak už dlouho po jeho smrti až do jara válečného roku 1945. Jeho syn a jmenovec, učitel v Rehberku (dnes Srní), opsal o prázdninách roku 1911 školní kroniku, založenou kdysi řídícím učitelem Josefem Klimou (*30. ledna 1843 v Hyršově /Hirschau/, z Kaplice /Kaplitz/ přišel do Kašperských Hor a sem do Rejštejna, kde byl ustanoven řídícím roku 1872, do penze odešel v červenci 1904) a otcem upravenou. Je samozřejmě psána německy, protože i kronika české školy, založená v roce 1924, konstatuje, že "obec Rejštýn má asi 1200 obyvatel, z toho jest však pouze 16-18 Čechů". Nebylo tomu tak vždy: právě úvod německé kroniky přiznává, že se tu až do roku 1627 ozývala jen čeština (ta je tu na rozdíl od němčiny, označované jako "die deutsche Sprache", nazývána "die böhmische Mundart" /!/) a teprve císařský příkaz Ferdinanda II. z roku 1627 (Obnovené zřízení zemské/Verneuerte Landesordnung), že lze užívat i němčinu (její zákaz prý zrušil), změnil zásadně situaci (psáno doslova: "das Verbot, sich einen andern als der böhmischen Mundart zu bedienen, für nichtig und aufgehoben erklärte und den Gebrauch der deutschen Sprache freigab"). Jinak o sobě vlastnoručně na stránkách téhož svazku, ve kterém jeho syn svůj opis školní kroniky uvedl Goetheovým čtyřverším:

"Was in der Zeiten Bildersaal
Jemals ist trefflich gewesen,
Das wird immer einer einmal
Wieder aufstrichen und lesen."
(tj. "Co kdysi dávné obrazy
trefně nám zachytily,
to zase v četbě vyrazí
a osvěží nám chvíli." - pozn. překl.)

pověděl dost. Na stránkách křestní matriky farní obce Bernartice (Pernartitz) pro ves Dehetnou však nacházíme rukou křtícího kněze Kaspara Lindnera, bernartického duchovního správce, psaný obsáhlejší záznam o příchodu Josefa Steinsdörfera na tento svět. Narodil se dne 30. července roku 1855 na stavení čp. 15 v Dehetné, někdejší panství Bor u Tachova (Haid), pozdější okr. Přimda (Pfraumberg) v Chebském kraji (Egerer Kreis), jako syn tamního mlynáře Johanna Georga Steinsdörfera, nástupce mlynářského "pana otce" na téže adrese Dehetná čp. 15 Martina Steinsdörfera a jeho ženy Ewy, roz. Kastlové z Dehetné čp. 9. Chlapcova matka Katharina, dcera mlynářského mistra z Bílého mlýna (Weißmühle) čp. 31 v Šidlákově (Schiligkau) u Ronšperka (německy Ronsperg, dnešní Poběžovice) Andrease Schirrera a Elisabethy, roz. Schumackové (Schumakové) z Milova (německy Mühlloh či Lohmühle) čp. 11 u Přimdy, porodila onoho 30. července 1855 dvojčata Josefa a Franze, z nichž Franz zemřel už 17. srpna téhož roku. Kmotry dvojčat se stal šidlákovský mlynář Franz Binhack (Binhak) se svou ženou Mariannou. Těch mlýnů, co vesměs doklapaly! Psané slovo však trvá.

- - - - -
* Dehetná, Stráž u Tachova / České Budějovice / Mnichov u Mariánských Lázní / Kašperské Hory / Svojše / † † † Rejštejn

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Zápis o jeho nástupu ve školní kronice
Zpráva o jeho jmenování řídícím učitelem v Rejštejně v českobudějovickém německém listu
Na straně 175 kroniky německé obecné školy ve Svojši (ZWoischen) nacházíme rovněž Steinsdörferovo curriculum vitae
Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 107 v Rejštejně (tj. tamní školu) s rodinou Steinsdörferovou

zobrazit všechny přílohy

TOPlist