logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ANDREAS STAIMER

Kajícné noční bludičky

Husitskými vpády, třicetiletou a válkami o rakouské dědictví byl vystaven lesní lid (v originále "das Waldvolk" - pozn. překl.) nekonečnému množství strastí. Hlahol zvonů řečených "Hussglocken" v mnoha místech, "Hussitensteine" (tj. "husitské kameny" - pozn. překl.) na zarostlých cestách, ponuré "Schwedenschanze" (tj. "švédské šance" - pozn. překl.) a rozkotané hrady jsou v Bavorském lese (v originále "im Waldland" - pozn. překl.) až dodnes výmluvnými svědky oněch truchlivých časů. Těžko říci, čí řádění bylo horší, zda Čechů pod vedením jednookého Žižky (v originále "Ziska" - pozn. překl.), či císařských a Švédů, nebo Franze von Trencka s jeho Chorvaty a pandury. Historie i stará ústní podání mají co říci k více než třem čtvrtinám hanebností nad hanebnosti spáchaných mnohonárodní sebrankou, jejímž řemeslem se stala válka...
Ne každý, kdo se na ní tehdy podílel jako lancknecht či žoldák, byl prostě šibeničník či sprostý mordýř. Mohlo být i mezi nimi hodně těch, kdo jen poslušni vlastní nouze odváděli zdejším rolníkům ze stáje poslední kus dobytka, aniž by se na cokoli ptali či cokoli dali v úhradu. Hlad a válka se špatně snášejí s dobrými mravy, to se ví sdostatek (v originále "das weiß man zur Genüge" - pozn. překl.). Onen zbojník (v originále "jene Freischärler", někdy se překládá i "partyzán" - pozn. překl.) však, který překročil míru krutostí a kořistnictví, musil se, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost, po své smrti náležitě kát. Tak byli při husitských kamenech, na historických bitevních polích, na švédských šancích či ve stářím omšelých hradních ruinách ještě dlouhou dobu poté, co bylo po všem, ke spatření neklidní duchové těch nejhorších paličů a drancovníků. Podle závažnosti svých zločinů musili bloudit nocí v podobě přízračných lancknechtů, studených modrých plamínků či vlků nebo kanců s ohnivou srstí. Pronásledováni jezdci v rudých pláštích, trýzněni a mučeni, vydávali skřeky daleko slyšitelné. Opožděnému chodci byli nebezpeční jen za čaronocí (v originále "in den Los- und Rauhnächten" - pozn. překl.). Ale i tak bylo třeba nadít se dostatečné ochrany před jejich spády u kapliček, umrlčích prken a smírčích křížů (v originále "und Sühnenkreuzen" - pozn. překl.).
Časem nastalo patrné ticho kolem těchto kajícných nočních bludiček. Jen tu a tam o nich zřídka co zaslechnout či snad i zahlédnout. Jsou už ty hříšné duše vykoupeny nebo se před papežovou klatbou kryjí na dně Roklanského jezera? Či snad jednoho dne opět vyrazí řádit a učiní lesní končiny znovu místy plnými nebezpečí? Ten, kdo by na to dokázal dát odpověď, musil by mít ještě víc zkušeností než nabyl našinec.

Am Berghang über
dem Rachelsee


Da ruht der Wald so märchenstill,
Kein Zweiglein, das sich regen will,
Der dunkle See schläft ohne Laut,
Du träumst im roten Heidekraut
Und siehst die Wolken müde ziehn
Die Wege, wie sie talwärts fliehn.
Ein Vogelruf aus Busch und Rohr
Schwingt leise sich am Fels empor...

Im Abendglanz liegt Wald und Flur,
Verschlafen mahnt vom Dorf die Uhr,
Die Sehnsucht faßt nach deiner Hand
Und führt dich ganz ins Märchenland.

Na horském srázu nad
Roklanským jezerem


Tu sní les jako v pohádce,
aniž větévkou pohnout chce,
jezero dřímá bez hlesu,
ty ležíš, hlavu ve vřesu,
znavený mrak zříš přeletět
nad údolím, kam sejdeš zpět.
Z rákosí tichým ohlasem
se ptačí hlas vznáší až sem...

Na vše lehá večerní jas,
odbíjí z věže ve vsi čas
a ruku v ruce s touhou svou
zván jsi v kraj, stmělý pohádkou.

Ty textové ukázky pocházejí z knihy Andrease Staimera "Einsam rauschen die Wälder", vyšlé roku 1954 a pak podruhé 1960 nakladatelstvím Laßleben v hornofalckém městysi Kallmünz. Autor ji uvádí vyznáním o sobě samém a svém vztahu k domovu, kterým je mu rodné město Cham v Bavorském lese, kde se 14. ledna roku 1903 narodil, a také Řezno (Regensburg), kde žil od roku 1903 až do své smrti v roce 1971, pokud tomu datu z německého literárního lexikonu, nepotvrzenému z pramenů jiných, lze zcela věřit. On sám o sobě ve zmíněném už vyznáním píše, že si vydělává na denní chléb jako zaměstnanec německé Spolkové pošty (Deutsche Bundespost), lexikon uvádí, že byl předtím továrním a lesním dělníkem. Jeho prvotinou je titul "Das Antlitz der Heimat" (tj. Tvář domova) z roku 1940, po němž až za čtrnáct, resp. dvacet let následovala kniha, z níž jsou naše překlady a která má podtitul "Sagen und Märchen, Fabeln und Legenden aus dem Bayer- und Böhmerwald", tj. "Pověsti a pohádky, bajky a legendy z Bavorského lesa a ze Šumavy". Poněvadž se dočkala i druhého vydání, navázal na ni v roce 1965 Staimer podobným souborem "Nach dem Abendläuten" (tj. "Po večerním klekání") s podtitulem "Sagen, Märchen un Legenden aus dem Bayerwald". Vybrané básně autorovy shromáždil svazek "Erlauschtes und Erlebtes" (tj. "Co jsem slyšel a prožil") dva roky nato. Po téže dvouleté lhůtě následoval historický román "aus dem Bayerischen Wald" "Der Burghauptmann" (tj. "Hradní hejtman") a knižně vydané dílo alespoň podle literárního lexikonu uzavírá soubor pověstí a legend "Vor Tag und Tau - Bayerwaldsagen und Legenden" (tj. Přede dnem a ranní rosou - Pověsti a legendy z Bavorského lesa z údajného roku autorova úmrtí 1971. Vraťme se však ještě k předmluvě prvního vydání knihy s názvem, který by česky zněl "Osaměle šumí lesy" (a který připomíná i někdejší světový norský bestseller "Věčně zpívají lesy" /1933/ od Trygve Gulbranssena /1894-1962/, pokračující ovšem dalšími dvěma díly konečné trilogie, tj. Vane vítr z hor /1934/ a Není jiné cesty /1935/). Ta Staimerova předmluva je datována v Řezně rokem 1954 a poslední její dvě opravdu velebně vznosné věty znějí v českém překladu takto:

Ve věčně šumícím, kvetoucím, světu odlehlém lese je přece naše bolestiplná, po světle bažící duše teprve opravdu doma. Tady nachází jas a útěchu, klid a bezpečí, neboť tady dlí její Stvořitel, který je zdrojem a obsahem života všeho.


- - - - -
* Cham (BY) / hora Roklan / Roklanské jezero / † † † Řezno (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho heslo v německém literárním lexikonu
Obálka (1960, nakladatelství Laßleben v Kallmünz)
Obálky dalších dvou jeho knih z nakladatelství Laßleben (1967 a 1971)
"Švédské šance" u Oberhaagu nad Aigenem"Švédské šance" u Oberhaagu nad Aigenem

zobrazit všechny přílohy

TOPlist