logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ŠTĚPÁN SPONAR

Z českokrumlovské oddací matriky

1895
leden
21.




u svatého Víta
v Č. Krumlově

V Č. Krumlově
pod kamenem č. 179.
okres a hejtmanství v Českém Krumlově




V Č. Krumlově
pod kamenem č. 179.
okres a hejtmanství v Českém Krumlově

Štěpán
Sponar
kaplan

Tomáš Fischer, domkář v Č. Krumlově,pod kamenem č. 179, vdovec po Františce rozené Thonové, manželský syn katolických rodičů: Vácslava Fischera, tesaře dříve v Mittenberku č. 9 u Vimberka, později v Č. Krumlově, a Rosalie, roz. Hodanové z Brloha č. 6.




Eva Švepešová, vdova po †Josefu Švepešovi domkáři u sv. Jana - nyní bytem v Č. Krumlově pod kamenem č. 179, manželská dcera katolických rodičů Matěje Hanzlíka, domkáře u sv. Jana č. 8 a Markety rozené Švepešové z Ločenic č. 82 - sv. Jan v okresu Trhové Sviny, hejtmanství v Č. Budějovicích.

51 2/12 vdovec





36 1/12 vdova

I. svědek Franz Kvíčala havíř v Krumlově, pod kamenem, číslo 179





II. svědek Rudolf Stehlik dělník v Krumlově, pod kamenem číslo 179


Protokoll ze dne 4. listop. 1894 renov. 6. ledna 1895 č. Leta ženichova dle křestního listu z Obermoldau 12. November 1894 N. E. 172, jeho vdovství dle místní matriky T. XVIII (18) P.68; Leta nevěsty dle křestního listu ze sv. Jana d.d. 28. října 1894 č. 123.; její vdovství dle úmrtního listu ze sv. Jana d.d. 28. října



Prohlášeni byli snoubenci na sv. tři krále, na neděli I. a II. po zjevení Páně tj. dne 6., 13. a 20. ledna 1895.


Acta sub Fasc. XII. 3 - 1895

1895
Jäner
22.





bei st. Veit
in Krumau

Krumau, Spitzenberg nr. 145. Bezirksgericht und Bezirkshauptmannschaft Krumau





Krumau, Spitzenberg Nr. 145, Bezirks gericht und Bezirkshauptmannschaft Krumau

Stephan
Sponar
Kaplan

Bernhard Handlos, Hausbesitzer in rumau, Spitzenberg Nr. 145, Witwer nach der † Elisabeth, geborenen Pecho / recte Peschko aus Weichseln Nr. 19, ehelicher Sohn katholischen Eltern: des Mathias Handlos, Bauers in Weichseln Nr. 24, Bezirksgericht und Bezirkshauptmannaśchaft Krumau, und der Maria, geborenen Tomandl aus Weichseln Nr. 12.





Josefa Reif, eheliche Tochter katholischen Eltern: des Lorenz Reif, Bauers in Zistl Nr. 2, Bezirksgericht und Berichthauptmannschaft Krumau, und der Rosina, geborenen Festl aus Attes Nr. 8.

67 9/12 verwitwet




40 10/12 ledig

I. Zeuge: Josef Lischka Maurer in Krumau Breite Gasse Nr. 48




II. Zeuge: Albert Böhm Schuhmacher in Krumau Spitzenberg Nr. 143.


Protokoll d.d. Krumau 5. Jäner 1895 Z. 4. Das Alter des Bräutigams laut Taufschein d.d. Kojau 3. Jäner 1895 Z. 4, sein Witwenstand laut Matrik Tom. XVIII. p.60 Nr. 231. Das Alter der Braut laut Taufschein d.d. Ottau 29. Dezemb. 1895. Z. 261, Verkündigt wurden die Brautleute am Feste der hlgen Drei Könige, und am I. u. II. Sonntage nach der Erscheinung des Herrn das ist am 6., 13 a 20. Jäner 1895.


Acta sub Fasc. XII. 4 - 1895


Kniha oddaných Český Krumlov 1885–1899 (SOkA Český Krumlov)

Čtenář nechť se neobtěžuje zkoumáním osob, jejichž sňatky jsou tu zaznamenány. Jde o to, že ze čtyř stránek českokrumlovské oddací matriky jsou tu na jednu webovou stranu přeneseny (i s případnými chybami) vlastnoruční zápisy tehdy čerstvě pětadvacetiletého zdejšího kaplana Štěpána (Stephana) Sponara, o něhož nám jde (ne o ty dvě svatby). Kolik takových dokumentů, kolik takových svědectví dvojjazyčnosti našich zemí jsem už četl! Tady jsou dokladem kněžské práce nejen na Šumavě zcela obvyklé, s nepřecenitelným významem pro budoucí badatele. Jedním z nich je můj vzácný pomocník a dobrodinec, českobudějovický archivář a odborný rada PhDr. Jiří Cukr (*1986). Ten věnoval svou rigorózní práci "Bílá vrána v černém šatě" zejména životnímu příběhu Františka Jana Kroihera (1872-1948), ale spolu s ním i dalším čtyřem kněžím původem z Rojšína (Rouschin, i česky kdysi psáno Roušín, Roušin či Rousin), o kterých pak souhrnně pojednává Cukrův článek "Pět kněží z jedné vesnice v českobudějovickém časopise "Výběr" (2017). Nás z nich zajímá především osobnost jednoho ze dvou bratří Sponarů (jedním z výkladů původu příjmení Sponar /či v češtině i Šponar/ je odkaz na německý výraz "der Büchsenspanner", tj. nabíječ pušky /vznešeného/ lovce), totiž Štěpána, toho mladšího z obou. Narodil se 7. prosince roku 1869 v Rojšíně čp. 21 sedláku (kdysi poddanému panství českokrumlovské prelatury) Tomáši Šponarovi (jeho otec Štěpán Šponar hospodařil na téže usedlosti se svou ženou Voršilou, roz. Miklovou z Rojšína čp. 29) a jeho druhé ženě (první manželka Markéta, dcera sedláka Josefa Ptáčníka z Dehtářů /v matrikách "v Dechtaři"/ a Rosiny, roz. Mikuskové z Holubovské Bašty /v matrikách "z Basšty"/, zemřela 1. dubna 1850) Anežce (německy Agnes, česky v matrikách i "Anížka"), roz. Pfeferleové z Chmelné čp. 14 (stavení s tím číslem tam dosud stojí), dceři tamního rolníka (kdysi rovněž poddaného panství českokrumlovské prelatury) Josefa Pfeferleho a Kathariny, roz. Philippové z Nové Vsi (Neudorf) čp. 24. Druhá svatba Tomáše Sponara (v oddací matrice už je příjmení bez háčku nad "S") se konala v Brloze 19. listopadu 1850. Ženichovi bylo 37 let, nevěstě 21. Jejich syn Štěpán maturoval v roce 1888 na Jirsíkově (českém) gymnáziu v Českých Budějovicích a v jihočeské metropoli byl také vysvěcen na kněze 17. července roku 1892, kdy mu bylo 22 let. Diecéze byla "oboujazyčná", a tak nastoupil jako kaplan nejprve do šumavské Dlouhé Vsi (Langendorf), pak do Českého Krumlova (odtud je naše také "oboujazyčná" textová ukázka) a Zbytin (Oberhaid), už jako administrátor do Chrobol (Chrobold), znovu jako kaplan do Prachatic, od roku 1909 jako farář na 14 let do Purkarce a od roku 1923 do odchodu na penzi 13 let v Soběslavi. O Sponarových osudech v tamější kněžské službě lze najít zajímavé podrobnosti v digitálně dostupné bakalářské práci Evy Bláhové "Duchovní život farnosti Soběslav v 1. polovině 20. století (České Budějovice 2016). Msgre Štěpán Sponar zemřel jako papežský komoří, čestný konsistorní rada, biskupský notář a děkan v.v. v málem dožitých 70 letech v českobudějovické nemocnici 1. prosince 1939 (podle diecézní Acta curiae, list Jihočeská jednota píše mylně o neděli 3. prosince), ve středu 6. prosince v den svátku sv. Mikuláše se pak konal pohřeb z domu smutku v českobudějovické Kostelní ulici do přilehlého kostela sv. Václava (ten vznikl jako seminární kostel pro potřeby studentů Jirsíkova českého gymnázia) a odtud na hřbitov sv. Otýlie, kde je pochován ve stejném kněžském hrobě jako jeho bratr Jakub Sponar (1849- 1910). Pak se divte, že nás zajímá každé jeho psané slovo, české i německé. Dalimil praví: "Vřeť každému srdce po jazyku svému." ("Einem iclichin ist daz hercze zu siner zcungin groz." to zní ve středověkém rýmovaném německém překladu, viz Wikisource) a dodává, "a proto Němkyně méně bude přieti jazyku mému.". Josef Dobrovský (stejně jako německý Dalimil je samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže), patriarcha novočeštiny, které nedával údajně mnoho nadějí, si prý prvý verš zvolil za heslo. A teď se ptejte, byla-li Anížka (Agnes) Pfeferle z Chmelné (její maminka byla roz. Philipp z Nové Vsi) Němkyní či Čechyní (už ta ženská" koncovka -in je německá, němkyně se v Soběslavi po druhé světové válce říkalo krysám). Jasně že "Böhmin" v zemském slova smyslu (Bewohnerin von Böhmen, tj. obyvatelka Čech), ale jazyka toho či onoho?! Pohleďte do brložské křestní matriky, kniha 6, snímek 128:

26. 27.
Dezember

Chmelna
Nro. 14

Vater:
Joseph Pfeferle, Bauer Krum. Prälatur

Agnes

Mutter: Katharina, Tochter des † Mathias Philipp, Chaluppers von Neudorf N. 24 und der Anna, geb. Bržezina aus Neudorf N. 24 Krum. Herrschaft.

Name des taufenden Priesters:

Franz Schindelarž, Pfarrer

Pro spravedlnost: brložský farář František Šindelář (†1840), který "Anížku", matku Štěpána Sponara křtil, byl rodákem ze Sedlíkovic u Strakonic. A výměnkář Jan Pfeferle v Chmelné čp. 13 (také tam to stavení až dosud stojí) uvádí už samozřejmě při sčítání lidu z roku 1921, že má národnost českou. Kdyby ty matriky nebyly...

- - - - -
* Rojšín / České Budějovice / Dlouhá Ves / Český Krumlov / Zbytiny / Chroboly / Prachatice / † † † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v indexu brložské křestní matriky
Záznam o maturitní zkoušce na českobudějovickém českém gymnáziu
Úmrtní lístek bratrův
Stará pohlednice Rojšína zachycuje rodný dům jeho i Philippa Klimesche

zobrazit všechny přílohy

TOPlist