logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRIEDRICH SKRIWANEK

Ach, mně se vede velice dobře...


"Ach, mně se vede velice dobře. Jsem přece milionář. Tady v kapsičce u vesty (v originále "im Gilettaschl" - pozn. překl.) mám 17 milionů."


Morgen-Post, 1885, č. 280, s. 5

P.S. To je toliko jedna z vět, které si rakouský "raník" vychutnal z rozhovoru s pacientem blázince, v tomto případě s někdejším hercem a divadelním ředitelem Friedrichem Skriwanekem, který tu svou ženu považuje za sebe sama, vysvětluje jí, že jako milionář musí teď hovořit spisovně (hochdeutsch), tedy ne jako dřív, a nabádá ji, aby opatrovala jeho miliony a nerozházela je. Přes záchvaty zuřivosti ho prý podle ošetřujících lékařů jeho pomatenost činí šťastným člověkem.

Už v listopadu roku 1863 přináší českobudějovický německý list "Budweiser Kreisblatt" zprávu o vystoupení Friedricha Skriwaneka (jednou je v ní psán i příjmením Skřiwanek) v roli Shakespearova Hamleta, prince dánského, jakož i coby Friedricha Schillera v titulní roli lidové hry Ludwiga Eckardta o německém knížeti básníků. Tehdy měl sezónu v rukou divadelní ředitel Ignaz Siege. Pro přelom let 1874 a 1875 bylo svěřeno vedení českobudějovické scény právě někdejšímu Siegeho mladohrdinovi a milovníkovi (list "Budweiser Zeitung" ho opět píše příjmením Skřiwanek). On jako Schiller a jeho žena Therese (Therese Skriwaneková má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) jako jeho Laura po deseti letech znovu okouzlovali zdejší publikum. Ještě roku 1920 Reinhold Huyer ve svém historickém přehledu (je rovněž zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) českobudějovických divadelních ředitelů vděčně připomíná, že Skriwanek uváděl vedle dramatického a veseloherního repertoáru i operety a opery (anonymní "Erinnerungen eines alten Budweisers" hovoří však v kapitole "Theater" o operách teprve po manželích Skriwanekových). Přesto byly někdy v "německých" Budějovicích návštěvy prý tak slabé (o zdejším prázdném hledišti referuje v listopadu 1874 i pražský list "Deutsche Volks-Zeitung"!), že společnost musela zajet jednou až dvakrát v týdnu za obecenstvem do "české" Třeboně (Kreisblatt ovšem píše 7. listopadu 1874 o představeních "in der tschechischen Stadt Wittingau")! Už před nástupem Skriwanekovým závidí "Budweiser Zeitung" vysokou návštěvu českého publika na zdejším hostování "české" společnosti Elise Zöllnerové. V březnu 1875 píše týž list o cyklu inscenací Skriwanekova německého ansámblu v Českém Krumlově (tehdy i německy psaném "Krumau" s jedním "m") takříkajíc "na rozloučenou" se Šumavou. Roku 1875 odešel totiž dotyčný se svou ženou z českobudějovického ředitelského angažmá do dnes chorvatského Osijeku (na jih od maďarské a na západ od srbské hranice na severovýchodě Chorvatska). Tam bylo tzv. německé "akciové" divadlo a Skriwanek se brzy vrací přes Krems an der Donau do dolnorakouského Mödlingu. Delší text listu "Badener Bezirks-Blatt z 15. srpna 1885 u příležitosti nástupu nebohého divadelního ředitele od 7. května téhož roku do zemského ústavu pro duševně choré (prý i následkem hladu, kterým předtím strádal) v dnešní vídeňské čtvrti Döbling rekapituluje snahy v roce 1840 narozeného Friedricha Skriwaneka, syna známého prý vídeňského advokáta (jiné prameny ho označují vedle toho i za bratra známého c.k. dvorního fotografa /ve Vídni přitom v té době nacházíme jak fotografickou firmu Skriwanek & Raymann, tak, víme-li navíc, že příjmení Skriwanek, Skřiwanek či Krziwanek byly jen obměnami téhož fenoménu, i opravdu veleproslulého dvorního fotografa jménem Rudolf Krziwanek, viz Wikipedia) nejen na poli hereckém, nýbrž i ve funkci divadelního ředitele, kterou zastával od roku 1870. V blázinci v Döblingu, kde kdysi i Lenau (také on má své samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) strávil svá poslední léta, zřejmě Skriwanek dožil (byl tam s ním i uctívaný vídeňský komik Josef Matras, viz Wikipedia), nevíme jen kdy. Hlavně, že byli ti lidé šťastni alespoň ve svých posledních rolích.

- - - - -
* Vídeň (A) / České Budějovice / Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Zpráva o jeho pohostinském českobudějovickém vystoupení v roli Hamleta
Článek českobudějovického německého listu z doby kdy tu byl divadelním ředitelem zmiňuje i jeho manželku Therese jako"Frau Directrice Skriwanek"
Tady hledá roku 1876 zdatné hudebníky pro divadelní a lázeňskou kapelu letního divadla v Mödingu na poslední straně vídeňského listu "Fremden-Blatt"
Recenze jediného uvedení Offenbachovy opery buffo "Pekařka má tolary" v českých zemích, kde Skriwanek rovněž exceloval

zobrazit všechny přílohy

TOPlist