logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

NORBERT SCHREIBER

Doslov k šumavské antologii z roku 2007


"Zelená střecha Evropy", klenoucí se ochranitelsky nad trojmezní oblastí Bavorský les - Šumava - Mühlviertel, sjednocuje rázovitě svou přírodní divočinou "lesní čtvrť" mezi Německem, Rakouskem a Českem, v níž musili lidé po celá staletí bojovat proti silám přírody, aby vůbec přežili. Hledali tu před přírodou ochranu. Dnes je tomu obráceně: člověk chrání poslední lesní a pralesní rezervace a jednu z nejkrásnějších přírodních končin Evropy vůbec: Husté lesy, kam oko dohlédne, masívní žulové vrcholy, po dlouhé měsíce pokryté i sněhem a ledem, zahaleny v bouřkových mracích i sluncem ozářeny se zaručeným dalekým výhledem, temně zelená jezera a věčně zelená lučnatá údolí, dravé řeky, chladné horské bystřiny, pstruhové rybníky, tajemná vrchoviště. Čistá příroda, natur pur, divoká a původní, uzdravující a osvěživá, vyžadující však zároveň sílu člověka.
Dřevo, sklo, přirozené lesy a hudba české země jsou "surovinami" této Adalbertem Stifterem tak milované a tak malebně jím i popsané krajiny.
Tady dělila kdysi "železná opona" svévolně dva politické systémy, které po historickém obratu znovu srůstají jako ekosystém a nové sousedství.
Ať už protivníci v bojích o víru či mocichtiví uchvatitelé, putující zbožní mniši či obchodníci se solí na soumarských obchodních stezkách, královští sedláci či pilné rody výrobců skla, bohatí obchodníci se dřevem či chudí potulní muzikanti, ti všichni vespolek vytvářeli v dějinách tohoto regionu přirozeně vyrostlé lidské vztahy, na něž lze přese smutné zkušenosti společného historického soužití za válek i v míru nyní znovu navázat.
Šumava a Bavorský les se slučují v přírodu "bez hranic", v níž se Češi a Němci mohou setkávat otevřeněji než kdykoli předtím u politických jednacích stolů, kdy jakýkoli pohled tak jako tak zakrývaly zátarasy z ostnatého drátu, strážní věže a hraniční kontroly. Znovu se tu usidlující rys a toulaví vlci, těžký nečas a "český vítr", orkány a sněhové pohromy tak jako tak nijaké hranice naznají. Razí si svou cestu volně a nevypočitatelně jako trvalá měsíce trvající tlaková výše s jasně modrým bavorským nebem nebo zlatý podzim, houpavé melodie muziky z Čech, které to s jejími lidmi a instrumenty, hlasy a rýmy stále svědčí a najde si vždycky prostor i posluchače - a to i pod širým nebem.
A také v kuchyňských hrncích, jazyce kuchařek a jejich receptů panuje víc společného než odlišného, na čem se ti z Bavorského lesa i ze Šumavy mohou u evropského stolu spolu sejít při skvělém českém či bavorském pivu.
Také literatura, ať už ta dávno známá či nově objevená, navazuje jednotící pojítko mezi Čechami a Bavorskem, mezi Čechy a Němci, jak dokazuje právě tento svazek řady "Europa erlesen" (tj. "Evropský výběr" - pozn. překl.), kterým se dá na výšinách stejně jako v údolí, někde na temeni stejně jako pod stromem na říčním břehu v jeho rozmanité mnohotvánosti nejlépe "prolistovat".
V městské knihovně ve Zwieselu, která pro tuto knihu svým bohatým sortimentem z půl druhého tisíciletí vztahů Bavorska a Čech poskytla mnohý námět, stojí česky a německy psané knihy bez resentimentů vedle sebe. Knihy jsou většinou těmi nejmírumilovnějšími nástroji lidí.


NorbertSchreiber.eul

Byl jsem docela potěšen tím, že se v šumavské antologii Norberta Schreibera nacházím i já se svou studií Was ist Böhmerwaldliteratur? v německém překladu Anny Gomollové. Jako autor byl sice uveden kolega Ivo Kareš, zodpovědný za elektronickou podobu textu, ten se ale i tak ocitá v sousedství autorů podobných jako na webových stranách Kohoutího kříže. Až na to, že je jich tu kolem sedmdesáti a v Kohoutím kříži přes tisíc a několik set. Dopis panu Schreiberovi ze září roku 2011 přinesl v odpovědi alespoň omluvu. Takže tady pár informací o editorovi šumavské antologie: Norbert Schreiber se narodil 2. září 1949 v Kaiserslautern na území dnešní spolkové země Porýní-Falc (Rheinland-Pfalz). Vyrůstal v centru německého vinařství, jímž je město Neustadt an der Weinstraße (do roku 1950 Neustadt an der Haardt) a po vychození zdejší základní školy a maturitě na zdejším Leibnizově gymnáziu se začal věnovat novinářské práci, nejprve jako volontér v listu Pfälzer Tagblatt. Vystudoval obor politické vědy, sociologie a teorie komunikace v Saarbrückenu a v Mnichově, jeho magisterská práce se zabývala politickou komunikací stran ve volebním boji. Pracoval jako nezávislý reportér pro rozhlasové stanice Saarländischer Rundfunk, Südwestfunk, Bayerischer Rundfunk, ARD a Hessischer Rundfunk. Na univerzitě v Saarbrückenu založil univerzitní list "Campus", v Mnichově působil jako nezávislý novinář pro list "tz". V bavorském rozhlase vybudoval pořady Münchner Mittagsmazin a Bayernmagazin. Spolupracoval i s bavorským zemským sněmem a byl osobním asistentem Dr. Hildegard Hamm-Brücherové, respektované liberální političky a někdejší kandidátky na post německého spolkového prezidenta (měla mj. v únoru 1995 úvodní proslov k projevu Václava Havla v aule pražské Univerzity Karlovy). Stal se iniciátorem a organizátorem diskuzního panelu o budoucnosti německé demokracie na Evangelické akademii v Tutzingu, je dlouholetým tiskovým mluvčím Ceny Theodora Heusse, prvního vůbec prezidenta SRN v letech 1949-1959. Byl mj. i zakladatelem hnutí pomoci obětem katastrofy v Černobylu, sdružení Leben nach Tschernobyl e.V. a dal podnět k výstavbě dětského domova Naděje v Bělorusku. Jeho adresa na webu v roce 2011 směřovala do Spiegelhütte u Lindbergu v Bavorském lese. Zřejmě ví, co dělá.

- - - - -
* Kaiserslautern (RP) / Lindberg (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Norbert Schreiber s tehdejším prezidentem Mezinárodního P.E.N. klubu Jiřím Grušou a prezidentem berlínské Akademie umění Adolfem Muschgem v Cáchách na zasedání Horizont Europe, pořádaném Spolkovou centrálou pro politické vzdělávání
Obálka (2007) jeho šumavské antologie z nakladatelství Wieser Verlag Klagenfurt
Kostel sv. Štěpána ve Spiegelhütte v Bavorském lese, kde žije

zobrazit všechny přílohy

TOPlist