logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ANNA SCHMIDTOVÁ

Der Heimat gilt mein Gruß


Seh ich vom Libin aus ins Tal,
wird mir die Kindheit nah,
und ich spür mit einem Mal,
wie mir dereinst geschah.

Als Friede lag noch über'm Land,
trug ich der Freude Kleid,
doch als der Krieg dann entbrannt,
kam Kummer viel und Leid.

Ich musst hier fort zu früher Stund',
heut' kehrt zurück mein Fuß.
Nun ruf ich aus und geb' Kund':
"Der Heimat gilt mein Gruß."

Dík patří domovu


Když vidím rodná údolí
z Libína nadosah,
snad všechno jednou přebolí,
co přešlo jako v snách.

Vždyť radost kdysi vládla tu
a její pestrý šat -
Pak válka, "odsun"... I návratů
my museli se vzdát.

Dnes opět svátek v srdci mám,
vracím se poznovu:
za všechno, kam se podívám,
dík patří domovu.

To není pouhá báseň - to je text písně, který na oslavu krajanské cesty do rodných končin složila roku 1993 přímo v horské restauraci u rozhledny na Libíně paní Anna Schmidtová, rozená Mauritzová, původem ze vsi původem ze vsi Záhoří (Zaborsch) blízko Prachatic (Prachatitz), ve které přišla na svět 29. května 1934. Dnes žije ve švábském městě Illertissen, ležícím při řece Iller v kraji Neu-Ulm ve spolkovém státě Bavorsko. Autorem nápěvu k jejímu textu je krajan Heinrich Schwarz, rodem z Chrobol (Chrobold) u Prachatic. Rozhledna na Libíně, svítící dodnes svou bělostí daleko do kraje, byla postavena před téměř 120 lety místní skupinou "Rakouského klubu turistů" v Prachaticích. 30 metrů vysokou stavbu projektoval zdejší stavitel Adalbert Reichart a nesla jméno nešťastného korunního prince Rudolfa, který mimochodem Šumavu také stačil navštívit. V blízké horské chatě bydlíval kdysi prachatický městský hajný Hans Krasa, výtečný hráč na citeru, k níž prý svým hostům notovával staré šumavské písně.

- - - - -
* Záhoří / hora Libín

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Parte její maminky Agnes, roz. Baierové
Pohlednice ze Záhoří
Rozhledna na Libíně stojí už od září 1883 a nesla od založení jméno korunního prince Rudolfa
jako vzpomínku na jeho zásnuby s belgickou princeznou Stefanií, k nimž došlo v roce první
výroční schůze odnože Rakouského klubu turistů v Prachaticích 1881Rozhledna na Libíně stojí už od září 1883 a nesla od založení jméno korunního prince Rudolfa
jako vzpomínku na jeho zásnuby s belgickou princeznou Stefanií, k nimž došlo v roce první
výroční schůze odnože Rakouského klubu turistů v Prachaticích 1881
Tady kdosi přidal na obálce krajanského čtrnáctideníku
Libínu německou koncovku a je z něho "der Libing"
Rozhledna na Libíně na snímku z roku 2017 a pohled z ní na šumavské hřebeny jižním směremRozhledna na Libíně na snímku z roku 2017 a pohled z ní na šumavské hřebeny jižním směrem

zobrazit všechny přílohy

TOPlist