logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ SCHLÄGER

Gehäng / Láz 1945


Jmenný seznam posledních majitelů domů/obyvatel z roku 1945:


Dům
1
2
3
4
5
6
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
17
17
18
18
19
20
21
22
23
24
25
25
26
26
27
28
29
30
31
32
33
33
33
34
34
35
36
37
38
38
39

Jméno
Gruber Maria/Johann
Trentl Johann
Habart Johann
Czischek Franz
Bernhard Johann
Habert Franz
Baier Wenzel
Mauritz Josef
Bernhard Franz
Schläger Rudolf
Mathe Anton
Böck Franz
Springer Wenzel
Fechter Johann
Müller Josef
Schläger Jakob
Wick Emil
Jungwirth Mathilde
Stieglbauer Franz
Gruber Josef
Stieglbauer Vinzenz
Stieglbauer Otto
Bauer Franz
Gruber Franz
Mauritz Karl
Schläger Josef
Müller Franz
Essl Wenzl
Mauritz Franz
Bernhard Josef
Pranghofer Josef
Mauritz Berta
Müller Franz
Webinger Eduard
Gut Richard
Stieglbauer Franz
Meisl Franz
Habart Anton
Stieglbauer Engelbert
Bernhard Robert
Müller Johann/Frieda
Essl Rupert
Stutz Otto
Oberhansl Adolf
Mauritz Friedrich
Sieglbauer Josef
Schläger Karl
Schläger Franz
Habart Jakob

Usedlostní jméno
Michl
Gruber
Honso
Sixen
Lusti
Greger
Gregerstibl (výměnek)
Toni
Konalippl
Grtinerwald
Stutzn
Böck/Becker
Moaxtn
Staunervogl
Hegerstiblsepp
Lockerbaun
Lockerbaunstibl (výměnek)
Peterhanslseppm
Schneider
Schneiderstibl (výměnek)
Vizenz
Hulzinger
Heislfranzl
Arbeiterhaus
Arbeiterhaus
Heigl/Arbeiterhaus
Geigerwenzl/Arbeiterhaus
Tonifranzl
Tonifranzlstibl (výměnek)
Josefei
Josefeistibl
Hewertfranzl
Webingertischler
Gut
Lorenzschuster
Maisl
Sixnjogltoni
Lorenz
Lotenzstibl (výměnek)
Lorenzstibl (výměnek)
Hibelbaun
Hibelbaunstibl (výměnek)
Oberhansl
Dulzeppnfritz
Baunsepp
Grtinerwaldkorl

Jogeijakob

Zaměstnání
lesní dělník
lesní dělník
rolník a hostinský
lesní dělník
lesní dělník
lesní dělník

lesní dělník
lesní dělník
lesní dělník
lesní dělník
lesní dělník
rolník
rolník
lesní dělník
lesní dělník
lesní dělník
dělnice
lesní dělník/trafika
krejčí
výrobce dřeváků

lesní dělník
lesní dělník
kočí
lesní dělník
lesní dělník
lesní dělník
lesní dělník

lesní dělník

lesní dělník
truhlář
lesní dělník
lesní dělník
lesní dělník












www stránky The Monthly Highholder

P.S. "Arbeiterhaus" byl schwarzenberský dům pro lesní dělníky.

Jako Spoonriverská antologie amerického básníka Edgara Lee Masterse v jednom z dávných svazků edice Světová četba (ve znamení větrné růžice na obálce) s příběhem skrytým za každým z těch jmen mi zní ten výčet obyvatel z webových stránek The Monthly Highholder, převzatý údajně z knihy "Nueofen am Plöckensteiner See", což je zřejmě chybný přepis titulu "Chronik der Gemeinde Neuofen am Plöckensteiner See" (1986), jehož 2. rozšířené vydání 1993 má název změněn na "Chronik und Lebensgeschichten der Gemeinde Neuofen am Plöckensteiner See" (kupodivu ani jedna z obou těch publikací nefiguruje v seznamu literatury k Historii rychty Želnava s obcemi Bělá, Záhvozdí, Pernek a Nová Pec, jak ji česky s použitím německých pramenů zpracoval Stanislav Jagr), jako sestavovatel je pak uveden v obou případech Franz Schläger. Zaniklý Gehäng, česky Láz či také Stráň, byl místní částí obce Nová Pec (Neuofen) a malý Franz se tam 24. ledna 1933 narodil a pak i jako nejstarší ze čtyř sourozenců vyrůstal ve stavení čp. 15, kde se "po chalupě" říkalo "Lockerbaun". Láz měl 39 domů a na 150 obyvatel, než jej ve 13 letech musil s ostatními opustit. Nový domov našel ve švábském Hochbergu (dnes Remseck am Neckar) kus na severovýchod od Stuttgartu, hlavního města spolkové země Bádensko-Württembersko. Ve Stuttgartu ukončil 1961své inženýrské vzdělání, vydobyté opravdu těžce, poněvadž jeho základní školní docházku přerušila válka a vyhnání. V Remsecku, kde do Neckaru ústí řeka Rems, roku 2003 oslavil i své sedmdesáté narozeniny jako uznávaný křesťansko-demokratický (CDU) komunální politik. Od roku 1957 byl členem obnoveného Böhmerwaldbundu (vzniklého 1884 v Českých Budějovicích a po 70 letech ustaveného znovu 1954 ve Spolkové republice Německo), od roku 1967 předsedou jeho místní skupiny Bietigheim-Bissingen. "Byl nám sice uloupen domov, v mysli a v srdcích zůstává ale už navěky", řekl 2007 v projevu k jejímu 40. jubileu. Roku 1987 získal čestnou medaili obecního sněmu (Gemeindetag), 1992 bronzovou medaili krajského sněmu (Landkreistag), 1993 čestnou jehlici spolkové země, 2000 spolkový kříž za zásluhy a 2002 stříbrnou medaili krajského sněmu. Když se vyhnaní krajané z Nové Pece a Pěkné (Schönau) poprvé sešli 1964 (až 18 let po odsunu) pohromadě v bádensko-württemberském městě Bretten (říká se mu také po slavném rodákovi Filipu Melanchthonovi Melanchthonstadt a má ve znaku stříbrno-modrou routu bavorských Wittelsbachů), slíbili si a on s nimi nést dál dobré dědictví domova, pracovitost předků, lesních dělníků ze Šumavy. Podle slov Franze Schlägera se to i po letech daří: "Übrig blieb aus der Anfangszeit eine Fahne aus Bretten, die wir weiter tragen werden." ("Poneseme dál prapor z Bretten, který nám zůstal ze začátků."). Franz Schläger skonal dne 18. března roku 2014 v místní části města Remseck am Neckar zvané Hochberg zcela nečekaně vprostřed kruhu své rodiny a byl tři dny nato na zdejším hřbitově i pochován.

- - - - -
* Láz, Nová Pec / † † † Hochberg, Remseck am Neckar (BW)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jako čtyřiasedmdesátiletý přebírá ocenění
za 40 let aktivního členství v CDU
Se svou ženou Emmi
V mladších letech na snímku ve své inženýrské kanceláři
Svatbu jeho dcery Elke, provd. Hubertyové, provázel i ženský pěvecký sbor v šumavských krojích

zobrazit všechny přílohy

TOPlist