logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PETER KARL SCHERB

Uprchlický lágr

Poslední odstavec školní kroniky

Dne 23. března (roku 1945 - pozn. překl.) byly prostory "hlavní školy" (v originále "Hauptschule", tak byla nacisty přezvána měšťanská škola také v "říšském" Krummau an der Moldau - pozn. překl.) obsazeny uprchlíky z měst Ratibor, Leobschütz a Neustadt (dnes polská města Racibórz, Głubczyce a Prudnik - pozn. překl.). Jako velký nedostatek se jevila chybějící možnost mytí a praní (v originále "das Fehlen von Waschgelegenheiten" - pozn. překl.). Bylo tu nastěhováno přibližně 250 osob, strava jim byla podávána v "lidové kuchyni" (v originále "in der Volksküche", což bylo označení bezplatné vyvařovny, kde se podávala zdarma polévka či "eintopf" - pozn. překl.), provozované místní organizací národně socialistického svazu žen ze zdejší čtvrti Plešivec (v originále "NS-Frauenortsgruppe Flößberg" - pozn. překl.). Dne 12. dubna byli uprchlíci přemístěni do jiných lágrů, ať už v dívčí škole, na Střelnici, v domě kultury či v národně socialistickém žákovském domově (v originále "in die anderen Lager /Mädchenschule, Schießstätte, Kulturheim u. NS-Schülerheim/ umquartiert" - pozn. překl.) a naše škola dostala jako nové obyvatele zaměstnanectvo jedné maďarské zbrojovky. Byl udržován relativní pořádek.
Náš školní správce (v originále "unser Schulwart" - pozn. překl.) byl povolán k Volkssturmu (šlo o "lidovou domobranu", vzniklou nařízením Adolfa Hitlera z 25. září 1944 a určenou civilním osobám od 16 do 60 let, podrobněji viz Wikipedia - pozn. překl.), zatímco jeho věci vyřizoval jeden uprchlík z Horního Slezska (v originále "aus Oberschlesien" - pozn. překl.).


Kronika německé chlapecké obecné a měšťanské školy Český Krumlov 1938 (1945)

Nevíme, jak dopadl správce někdejší českokrumlovské chlapecké měšťanské školy na Linecké ulici s páskou "volkssturmu" na rukávě a pisatel německé školní kroniky, máme však docela časově a také hlavně místně následné a souvislé svědectví česky už psané kroniky školy, která budovu (dodnes jako škola provozovanou), označenou německým kronikářem jako "lágr", na konci války v létě roku 1945 převzala. Cituji bez úprav:

Budova školy
Pro zdejší školu zajištěna školní budova někdejší německé chlapecké školy v Linecké ul. č. 45 u Benešova mostu. Ve školní budově byli ubytováni evakuovaní Maďaři, Poláci, Slováci a různorodá směs národů. Po jejich vystěhování zůstaly místnosti ve strašném stavu. Byly zahmyzené (štěnice, vsi, blechy) a sta krys a potkanů probíhala celou budovou, sklepy přeplněné slamou, slamníky, různými tiskovinami, takže práce spojené s úklidem byly nezměrné. Zásluhou americké armády umořen zvláštními chemickými prostředky hmyz a pak po čtyřměsíční namáhavé práci odvezením 27 aut smetí škola vyklizena, vybílena a připravena ku svým účelům. Co námahy bylo s opatřováním školního nábytku, který byl uložen po půdách různých škol, na prelatuře i v soukromí, nedá se ani vypsati! Pomůcky, obrazy, vycpaniny, knihovny, archiv německých škol z r. 1893 - vše bylo naházeno na hromadu v jedné místnosti, dále i na půdě, takže třídění jich vyžádalo si práci denně od rána do večera po celou dobu prázdnin všech učitelů na škole již ustanovených. Záslužným pomocníkem, rádcem a neúnavným spolupracovníkem byl řídícímu učiteli při budování této školy zatímní správce reálného gymnasia, p. Rudolf Cihlář, ježto v budově podle rozhodnutí národního výboru bylo umístěno ve II. poschodí též reálné gymnasium.
A tak při této nezměrné píli a snaživosti učitelského sboru dosaženo toho, že z části škola připravena tak, že mohlo býti zahájeno vyučování dne 1. září 1945.

  Zapsal dne 1. září 1945
Adolf Šulista, řídící učitel.

A teď nazpět k německé školní kronice a k pisateli jejích závěrečných stránek. Ke dni 1. listopadu 1943 vystřídal "komisařského rektora" Karla Hoffmanna (ten zase nastoupil do vedení školy 15. listopadu po Karlu Schacherlovi, který je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže/) z wehrmachtu propuštěný (do vojenské služby nastoupil hned v roce 1939, jak to sám líčí, další strany kroniky naplnil pak podrobným líčením průběhu i vzdálených válečných událostí včetně několikastránkové citace šíleného projevu "Vůdcova" na samém prahu roku 1945) učitel této školy Peter Scherb (podstatné jméno "die Scherbe" znamená česky "střep"). Hoffmann se vrátil do své mateřské školy v Horní Plané (Oberplan) a předal prý školu v nejlepším pořádku, za což mu podle kroniky vyslovil obzvláštní dík školní rada Adolf Webinger (také on má samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) a mně se otevřela cesta ke zkoumání osoby kronikářovy. Peter Scherb nastoupil do služeb českokrumlovské německé chlapecké měšťanské školy k 1. únoru roku 1922. V roce 1903 absolvoval německý učitelský ústav v Českých Budějovicích a školní kronika při jeho českokrumlovském nástupu uvádí po řadě dosavadní jeho působiště: Julienhain, Heuraffl, Deutsch Reichenau, Rosenthal, Umlowitz, Rosenberg (česky bychom dnes napsali Hranice, Přední Výtoň, Rychnůvek /ten po válce zanikl/, Rožmitál na Šumavě, Omlenice a Rožmberk nad Vltavou). Narodil se ve dnes zaniklých Cetvinách (Zettwing), stavení čp. 5, 26. června roku 1884 (v matrice je chlapcovo jméno zapsáno Petr /nikoli "Peter"/ Karl Scherb). Jeho otcem byl zdejší mistr krejčovský Karl Scherb, syn Franze Scherba, "měšťana" v Cetvinách čp. 2 a Theresie, roz. Preinfalkové z už rakouské osady Hammern (náležející dnes k obci Leopoldschlag). Matka Anna byla dcerou Johanna Reichensdorfera, cetvinského "měšťana" z čp. 37 a Marie, roz. Scherbové z už zmíněného čp. 5. Kmotry dítěte se stali "měšťanský" neženatý dosud syn Peter Reichenstörfer (po tom měl zřejmě chlapec prvé ze dvou svých křestních jmen) se svou sestrou Franziskou. Pozdější přípis u záznamu cetvinské křestní matriky nás zpravuje o svatbě Petra Karla Scherba v Českých Budějovicích u sv. Mikuláše 4. ledna 1921. Českobudějovická oddací matrika mi připravila velké překvapení: tehdejší učitel (psaný v matrice už "Peter Karl Scherb") v Rožmberku nad Vltavou si vzal za ženu Justinu Weberovou, bytem v českobudějovické Kostelní ulici (i německy"Kirchengasse" podle kostela sv. Václava) čp. 14, narozenou 20. července 1885 v Kašperských Horách (Bergreichenstein) jako dcera už v roce 1899 zemřelého ředitele tamní měšťanky Heinricha Leo Webera, už dávno i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže, a Rosy, roz. Petraschka z Dobré Vody (Gutwasser) u Hartmanic(ta zemřela v Karlových Varech /Karlsbad/ až v roce 1930). Jakkoli o konci Petera Karla Scherba vlastně nic nevím, je tu těch "konců" tolik, že věru stojí za připomenutí.

- - - - -
* Cetviny / Hranice / Přední Výtoň / Rychnůvek / Rožmitál na Šumavě / Omlenice / Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Na snímku učitelského sboru českokrumlovské chlapecké obecné a měšťanské školy ve školním roce 1933/1934 stojí uprostřed řady hned za ředitelem Chynou
Záznam o jeho svatbě v českobudějovické oddací matrice
Poslední zápis v německé školní kronice chlapecké obecné a měšťanské školy v Českém Krumlově
Budova někdejší chlapecké měšťanské školy v Českém Krumlově slouží i dnes vzdělávacím účelům (viz i Matthias Chyna, Karl Schacherl a Josef Skopek)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist