logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HEINRICH SCHANDA

Aby se na Malonín nezapomnělo


99 duší čítala kdysi ves Malonín (Pleschen). Její stavení stála ve dvou řadách podél cesty do Lažišťka (Schlag). Byla obklopena ovocnými sady a její poloha na příkrém severním svahu ji chránila před větrem a zaručovala zároveň dobré podmínky kolem jak pro pěstování ovoce, tak pro polní hospodářství. Vedlejším zaměstnáním zdejších lidí bývalo domácí tkalcovství, říkalo se mu zdejším dialektem "Tscherken". Nezůstalo z ní dnes nic snad kromě jediného ovocného stromu, a rybník při zmizelé vsi téměř už celý zarostl travou. Jako trvalou připomínku někdejšího Malonína dali tu rodáci Franz Strobl ("po chalupě" řečený "Philippn Franz") a Johann Koller umístit na jednom kameni pamětní desku s nápisem "Pleschen - Maloniny 1349-1957" vyznačujícím (s českým jménem osady bohužel zkomoleným, snad ovšem proto, aby byla zachována i pro Němce měkká výslovnost "i" po prvním z obou "n" - pozn. překl.) i letopočty vzniku a zániku vsi.


Böhmerwäldler Heimatbrief, 1995, s. 382 a 1996, s. 18

Kaple Anděla strážného blízko Frantol


Vysoko nad Frantoly (Frauenthal) při cestě do Lažišťka stojí v lese kaple zvaná kdysi německy "Schutzengerl" (tj. vlastně "andělíček strážníček", jak ho známe z české dětské modlitbičky - pozn. překl.). Podle pověsti tu byly kdysi pastviny na lukách, které patřily sedláku Biehunkovi (po chalupě "Jouchala") z Frantol. Tomu vyháněl pasáček dobytek z jeho statku právě sem. Jednoho dne se pasáčkovi zjevil malý mužíček a zahnal mu krávy z louky pryč. To se dělo pak i ve všech dnech následujících, až pasáček dostal strach a chtěl službu vypovědět. Sedlák se v nouzi rozhodl postavit tu kapli, na které stojí římskými číslicemi psaný letopočet MDCCCXXXIII (tj. 1833). Od té doby měl sedlák i jeho dobytek zase klid.
Kaple byla vždy častým cílem návštěv lidí, kteří museli opustit zdejší své domovy. Zapisují se do sešitu, který je v ní k dispozici, připojí ke vzkazu podpis a datum. Loučí se často tichou modlitbou nebo starou mariánskou písní v naději, že se s tím místem příštího roku opět shledají. Kaple Anděla strážného byla místními Čechy v poslední době renovována. Pověst mi zapsanou předal rodák ze zaniklého Malonína Franz Strobl (po chalupě "Filppn Franz").


Böhmerwäldler Heimatbrief, 1996, s. 522

Autorem originálu zde přeložených textů je rodácký "zpravodaj" obce Frantoly a okolí, kam patří i zaniklý Malonín, pro krajanský měsíčník Böhmerwäldler Heimatbrief. Heinrich Schanda se narodil ve Frantolech, které naštěstí ve své nádherné poloze dosud stojí i s kostelem apoštolů Filipa a Jakuba, 13. května 1933 (tedy vlastně sto roků poté, co ukazuje letopočet na kapli v lese blízko rodné vsi). Bylo mu tedy při odsunu 13 let, kdopak ale může za to, že to číslo nic dobrého nevěstí. Anděl strážný snad přesto dál chrání děti i nás.

- - - - -
* Frantoly / Malonín

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Frantoly na leteckých snímcích z let 1952 a 2008Frantoly na leteckých snímcích z let 1952 a 2008
Dva snímky z Frantol byly pořízeny v roce 2010Dva snímky z Frantol byly pořízeny v roce 2010
Tak řečený "Toischn-Hof" v někdejším Maloníně a zvonička před ním
Pamětní deska s letopočty 1349-1957 upomínala na někdejší Malonín (na chybu v psaní českého místního jména zřejmě nikdo tvůrce desky neupozornil), který je poprvé právě roku 1349 zmiňován opravdu jako "villa Plesche" - autor následujících snímků z roku 2014 ovšem pamětní desku hledal marně
Prostor, kde Malonín stával, byl v roce 2013 pietně upraven

zobrazit všechny přílohy

TOPlist