logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ANNA SCHAUEROVÁ

V Brazílii umřel pan Bernhard Alschinger

Jak jsem se teprve teď dověděla (záhlaví rodácké rubriky je uvedeno dvojjazyčně "Unterhaid /Dolní Dvořiště/ i s těmi českými pravopisnými "nabodeníčky", jak je kdysi dávno nazval Jan Hus - pozn. překl.), pan Bernhard Alschinger pokojně zesnul už 20. srpna 2019. Žil už léta v Brazílii a byl bratrem paní Helgy Fischové, která bydlí ve Schlierbachu (obec v zemském okrese Göppingen, spolkový stát Bádensko-Württembersko, adresa byla ovšem předtím krajanskými časopisy hledána - pozn. překl.). Byli to čtyři sourozenci Alschingerovi z Dolního Dvořiště, ze kterých žije už jen paní Fischová.


Glaube und Heimat, 2021, č. 6, s. 63-64

Z historie zaniklé vsi Přibyslav

Ves německým jménem Ziebetschlag (příslušela jako osada k rovněž dnes zcela zaniklé správní obci Horní Kaliště /Ober Gallitsch/ - pozn. překl.) má své původně české jméno Přibyslav odvozeno od českého křestního jména Přibík (v originále "aus dem tschehischen Personennamen Přibík (v originále "aus dem tschechischen Personennamen 'Pribik', Profousova "Místní jména v Čechách", uvádějící velký počet historicky doložených podob místního jména ovšem i u jiných místních jmen téhož znění vidí jejich původ v křestním jméně Přibyslav /ve významu "ten, jemuž přibývá slávy"/, v německém prameni "Hans und Grete" /1939/ "der, der an Ruhm wächst", zde není od věci poznamenat, že Johann Matthäus Klimesch, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže mj. textem o rodu Harrachů právě v této oblasti, jmenuje jistého Přibyslava, který v roce 1289 opustil Čechy, za jejich praotce - pozn. překl.) ve významu Přibíkova osada (v originále "eine Rodung des Pribik" - pozn. překl.). Německá podoba místního jména se objevuje poprvé až 1589 jako "Czibisslo" (Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách", který ovšem zná jen Přibyslav jen osadu příslušnou na rozdíl od té, náležející k Hornímu Kališti, k obci Hněvanov /Liebesdorf/, uvádí až 1596 "Zibischlag, Czibetschlag" s odvoláním na Antona Teichla /ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže/ a jeho spis "Geschichte der Herrschaft Gratzen" z roku 1899 - pozn. překl.) a 1598 jako "Sibischlag", ještě roku 1500 se však vyskytuje podoba "Przybyslaw" (dříve 1364 i "Przibislawow", 1370 "Przibislowow", 1454 "Priwislawen" a "Przinbislaw"), od roku 1720 "Ziebetschlag". I Roman Podhola ve své publikaci "583 portrétů zmařené Šumavy" (2016 a 2018) připojuje k textu "Přibyslav" snímek Böhmova domu z té "Profousovy" Přibyslavi u Hněvanova.

Dům čp. 1: Wagner, usedlostním jménem "beim Grill"
Rodina Wagnerova, počínající Danielem Wagnerem, pocházela z Jenína (v originále "aus Kodetschlag" - pozn. překl.) a její příslušníci byli průběžně majiteli statku. Vdova po Johannu Wagnerovi, křestním jménem Eva, se roku 1751 provdala za Mathiase Grilla z Přibyslavova (v originále "aus Steindörfel" - pozn. překl.), zesnulého v roce 1776 (údaj o svatbě a skonu nemá ovšem oporu v matrice farní obce Rožmitál na Šumavě, která zná shodně s Profousovými vývody jako Přibyslav jen osadu příslušnou na rozdíl od té, náležející k Hornímu Kališti, k obci Hněvanov /Liebesdorf/, nýbrž svatba alespoň je zaznamenána v oddací matrice Rožmberka nad Vltavou, kn. 2, sn. 277, údaj o úmrtí pak v úmrtní matrice kn. 10, s. 52 - pozn. překl.). Po tomto Grillovi zřejmě zůstalo usedlostní jméno. Od roku 1771 byl Wenzel Wagner, syn Johanna Wagnera opět hospodářem na "Grillnhausu".
(Sčítání lidu z roku 1921, které ovšem jako jinou Přibyslav /Zibisschlag/ zná i už zmíněnou osadu příslušnou k obci Hněvanov /Liebesdorf/, uvádí na stavení čp. 1 jako "hlavu domácnosti" /"Haushaltungvorstand"/ Johanna Wagnera /*1881/, dále jeho choť Katharinu /*1889/, syna Johanna /*1920/, otcova bratra Aloise /*1893/ a čeledína Hablesreitera /*1906/ - dále tu ovšem žila početná rodina Irrova. tj. otec Karl Irro /*1879/, jeho žena Johana /*1882/, syn Karl /*1907/, dcera Anna /*1909/, dcera Katharina /*1909/, syn Johann /*1917/ a otcova matka Walburga /*1854/. - pozn. překl.)

Dům čp. 2: Proksch, usedlostním jménem Hausl
Rodina Wagnerova z "Grillnhausu" vlastnila i dům čp. 2, jehož usedlostní jméno se odvozuje od majitele jménem Balthauser (zkráceně Hausl) Wagner, který byl majitelem stavení kolem roku 1720. Z rodiny Prokschovy lze jmenovat Adama Proksche, rolníka z malé vsi Obec u Rychnova nad Malší (v originále "aus dem Dörfchen Obst bei Reichenau zu der Maltsch" - pozn. překl.) se synem Franzem v roce 1840. Majitelem v čase vyhnání 1946 byl Johann Proksch, poslední německý starosta obce Horní Kaliště (v originále "letzter deutscher Bürgermeister der Gemeinde Obergalitsch", má být "Obergallitsch" - pozn. překl.). Obecním pokladníkem byl Alois Lackinger.
(Sčítání lidu z roku 1921 uvádí na stavení čp. 2 vedle Prokschových i manželský pár Adalberta Muschiho /*1868/ a jeho ženy Elisabeth /*1857/. Početná rodina Prokschových sestávala z otce Johanna /*1860/, matky Anny /*1882/, dcery Anny /*1905/, synů Johanna /*1906/, Franze /*1908/ a Antona /*1909/, dcery Franzisky /*1914/ a syna Wilhelma /*1916/. - pozn. překl.)

Dům čp. 3: Quatember, usedlostním jménem Simandl
Zván tak snad podle majitele Simona Ullmanna. Rovněž kolem roku 1720 zmiňován takto. Ullmanových držba (v originále "die Sesshaftigkeit" - pozn. překl.) se dá sledovat do roku 1689. Stará pivovarnická rodina Quatemberova z Tiché (v originále "aus Oppolz" - pozn. překl.) tu byla usazena od roku 1860.
(Sčítání lidu z roku 1921 uvádí na stavení čp. 3 ovdovělého otce Johanna Quatembera /*1854, + 1926, jeho žena Elisabeth, roz. Pilsová +1906/, jeho bratra Josefa /*1865/, dceru Julii /*1890ú, čerstvě provdanou Pilsovou, další dceru Käti /*1896/, syna Franze /*1898/ a 3 služebné síly, mj. pastýřku Marii Wagnerovou /*1908/. - pozn. překl.)

Dům čp. 4: Waldschenk (tj. "lesní krčma" - pozn. překl.) Grüneis
Zbudován v roce 1905 na pozemku stavení čp. 1 (beim Grill) v blízkosti nádraží Rybník (v originále "in der Nähe des Bahnhofs Zartlesdorf" - pozn. překl.) za účelem zřízení hostince, jehož prvním majitelem byl Franz Grüneis, který si vzal za ženu "Grillových" dceru Julianu. Byl povoláním zedník. Předtím byl dům pronajat hostinskému jménem Rehder.
(Sčítání lidu z roku 1921 uvádí jméno majitele domu čp. 4 v podobě "Grineis Franz", jako v domě usedlé uvádí pak vdovu Agnes Wagnerovou /*1857 v Jeníně/, jejího zetě Franze Grineise /*1890 v Omlenici, zde německy Umlowitz/, jeho ženu a její dceru Julii Grineisovou, roz. Wagnerovou /*1896/, dále manželský pár železničního dělníka v Certlově /v originále "in Zartlesdorf"/ Franze Kopatsche /*1891/ a jeho ženy Marie /*1898/, posléze pak rodinu hostinského Josefa Handlose /*1884 v Certlově/ s manželkou Annou /*1888 v Praze/, jejími 3 dcerami Julií, Emilií a Josefou a synem Franzem, všechny uvedenými tu příjmením Breitenbaumer a vesměs příslušnými do hornorakouského městyse Molln, bydlela tu s nimi i Handlosova tchyně Anna Dvořáková z Pošné u Pacova. - pozn. překl.).

Dům čp. 5: Lackinger
Novostavba z roku 1925. Pozemek pocházel od stavení čp. 3 (Quatember - Simandl). Dům si postavil Alois Lackinger, železniční úředník v Certlově, později přednosta tamní železniční stanice. Pocházel z Trojan (v originále "aus Trojern" - pozn. překl.) u Dolního Dvořiště..


Glaube und Heimat, 2021, č. 6, s.64

P.S. Ještě na leteckém snímku z roku 1952 jsou patrné střechy zdejších vierkantů - proto v nich mohlo bydlet i více rodin. Už jenom blízkost nádraží v dnešním Rybníku a hraničního přechodu v Dolním Dvořišti by za jiného politického vývoje slibovala vsi zdárný rozvoj. Je nasnadě, že bychom si míst jménem Přibyslav už pro ten význam "přibývání slávy" měli věru více vážit a z jejich historie čerpat nezbytné poučení..

Narodila se dne 6. března roku 1942 v Rybníku, který se kdysi i česky nazýval Certlov a po připojení k nacistické "Ríši" byl označován už jen německým místním jménem Zartlesdorf. Jak sama uvádí v jednom německém prameni, byli jejími rodiči Johann Alschinger a jeho žena Barbara, roz. Schirová. Anna Schauerová, roz. Alschingerová, žije dnes ve farní vsi Drößling, což je místní část (Ortsteil/OT) hornobavorské obce Seefeld v zemském okrese Starnberg. Od roku 2006 zastává v krajanských časopisech "Glaube und Heimat" a "Hoam!" funkci rodácké zpravodajky pro Dolní Dvořiště (Unterhaid) a okolí po Ludwigu Alschingerovi, zastoupenému i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Jak významná je to role, vysvítá i ze dvou krátkých textových ukázek, přeložených z německého originálu.

- - - - -
* Rybník / Dolní Dvořiště / Přibyslav

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Rodný Rybník na staré fotografii
Přibyslav na leteckých snímcích z let 1952 a 2018Přibyslav na leteckých snímcích z let 1952 a 2018
Dnes zaniklou Přibyslav připomíná jen tato kaplička

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist