logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MORIZ VON ROSTOCZIL

Repro Kaiser-Jubiläumswerk 1848-1908, s. 108

Rodový erb, udělený v roce 1900

Rodový erb, udělený v roce 1900

Repro J. Lišková - H. Králová, "Vytrvale vpřed" : osudy rodu (von) Hardtmuth (2016), s. 67

Česky psaný záznam v křestní matrice farní obce Obříství, okr. Mělník, o jeho narození 22. října 1836 a křtu tři dny nato ve zdejším kostele sv. Jana Křtitele - otec, psaný zde "Jozef Rostocžil" byl ředitelem panství Obříství a synem čáslavského měšťana Leopolda Rostocžila a jeho ženy Terezie, roz. Železné z Drobovic u Čáslavi, matka Anna byla pak dcerou pražského měšťana Josefa Zelenky a Marie, roz. Novotné z Ovence (dnes Bubeneč) "od Prahy" - připsaná poznámka vypovídá o tom, že c.k. nejvyšším diplomem ze dne 7. března roku 1900 udělil císař "křtěnci tomuto" pojmenovanému Mauritius August Rostoczil i jeho manželským potomkům šlechtický stav

Repro SOA Praha eBadatelna

Českobudějovická Kniha zemřelých uvádí jeho jméno v záznamu úmrtí titulem "Excellenz", jako místo uložení do hrobu je uvedeno Mladé (Lodus)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

O jeho pohřbu na stránkách vzpomínek na staré Budějovice od Františka Rady

O jeho pohřbu na stránkách vzpomínek na staré Budějovice od Františka Rady

Repro F. Rada, Když se psalo c.k. (1965), s. 25

Hrobka na hřbitově v Mladém a náhrobní deska s erbem ještě na konci 20. století...

Hrobka na hřbitově v Mladém a náhrobní deska s erbem ještě na konci 20. století...

Foto Jan Mareš

... a v roce 2010 - nápis i erb jsou již nezřetelné

... a v roce 2010 - nápis i erb jsou již nezřetelné

Foto Ivo Kareš

Jeho dcera Anna a její manžel Franz von Hardtmuth

Jeho dcera Anna a její manžel Franz von Hardtmuth

Repro M. Vosátka - Z. Žánová, Čtyři století jedním tahem (2015), s. 45

Obálka a titulní list (1912) jeho vlastním nákladem vydané sbírky "veselých i truchlivých zpěvů jednoho starého nimroda", věnované knížeti Adolfu Schwarzenbergerovi a obsahující ovšem i témata šumavská

Obálka a titulní list (1912) jeho vlastním nákladem vydané sbírky "veselých i truchlivých zpěvů jednoho starého nimroda", věnované knížeti Adolfu Schwarzenbergerovi a obsahující ovšem i témata šumavská

Obálka (1909)

Obálka (1909)

Hrad Dívčí Kámen na rytině z knihy Burgen in Böhmen und Mähren (1845) Franze Alexandra Hebera (viz i Franz Ferdinand Runk)...

Hrad Dívčí Kámen na rytině z knihy Burgen in Böhmen und Mähren (1845) Franze Alexandra Hebera (viz i Franz Ferdinand Runk)...

... na ilustraci Karla Liebschera z Ottovy ediční řady Čechy...

... na ilustraci Karla Liebschera z Ottovy ediční řady Čechy...

Repro F. A. Šubert, Čechy. Díl II., Vltava (1894), s. 94

... na pohlednici Josefa Seidela...

... na pohlednici Josefa Seidela...

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

... jeden z pokusů o rekonstruovanou vizi hradu...

... jeden z pokusů o rekonstruovanou vizi hradu...

Repro Glaube und Heimat, 1956, č. 2, s. 64

... na počátku 21. století...

... na počátku 21. století...

Repro J. Siegelbauer, Jižní Čechy (2005), s. 94, foto Jiří Siegelbauer

... a stejný pohled na Dívčí Kámen v paprscích vycházejícího slunce
téměř sto let po vydání Rostoczilovy knihy, stíny milosrdně
skrývají "artefakty" dnešních (2007) nájemců hradu

... a stejný pohled na Dívčí Kámen v paprscích vycházejícího slunce
téměř sto let po vydání Rostoczilovy knihy, stíny milosrdně
skrývají "artefakty" dnešních (2007) nájemců hradu

Foto Leona Töröková

Vítězná Jihočeská pohlednice roku 2008 (foto Aleš Motejl) zachytila také hrad za rozbřesku

Vítězná Jihočeská pohlednice roku 2008 (foto Aleš Motejl) zachytila také hrad za rozbřesku

Dívčí Kámen na leteckém snímku hradního areálu

Dívčí Kámen na leteckém snímku hradního areálu

Repro Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami (2011), s. 189, foto Libor Sváček

Budova někdejšího hamru u Dívčího Kamene pod soutokem Třísovského potoka a řeky Vltavy na kolorovaném snímku z léta 1938

Budova někdejšího hamru u Dívčího Kamene pod soutokem Třísovského potoka a řeky Vltavy na kolorovaném snímku z léta 1938

Repro z archívu LT

Dívčí Kámen na vzácných snímcích z léta roku 1942Dívčí Kámen na vzácných snímcích z léta roku 1942

Dívčí Kámen na vzácných snímcích z léta roku 1942

Repro z archívu LT

Král Karel IV. povoluje touto listinou z 1. července roku 1349 Joštovi, Petrovi, Oldřichovi
a Janovi z Rožmberka postavit hrad Dívčí Kámen

Král Karel IV. povoluje touto listinou z 1. července roku 1349 Joštovi, Petrovi, Oldřichovi
a Janovi z Rožmberka postavit hrad Dívčí Kámen

Repro A. Kubíková, Českokrumlovsko v době prvních Lucemburků 1310-1380 (1996), s. 74

Tady stojí autor textů a překladů Kohoutího kříže Jan Mareš někdy počátkem šedesátých let minulého století jako student, vypomáhající při archeologickém výzkumu v okolí Dívčího Kamene (na snímku uprostřed, vlevo v krátkých kalhotech Václav Tomek, filosof a historik českého anarchismu, vpravo pozdější učitel druhého stupně základní školy v Loučovicích Bohuslav Prášek)

Tady stojí autor textů a překladů Kohoutího kříže Jan Mareš někdy počátkem šedesátých let minulého století jako student, vypomáhající při archeologickém výzkumu v okolí Dívčího Kamene (na snímku uprostřed, vlevo v krátkých kalhotech Václav Tomek, filosof a historik českého anarchismu, vpravo pozdější učitel druhého stupně základní školy v Loučovicích Bohuslav Prášek)

Repro archív autora

TOPlist