logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ XAVER REITTERER

Chraň Tě Bůh, Šumavo...

Předmluva a doslov k brožuře Die nationalen und wirtschaftlichen Verhältnisse des Böhmerwaldes (1919)


Byl jsem požádán, abych napsal něco jako leták o národohospodářských poměrech německé Šumavy. Poněvadž skutečně nevím, co bych měl či mohl v takovém letáku povědět nebo zamlčet, rozhodl jsem se pro následující souborný přehled, který může každému, kdo hodlá o Šumavě získat poučení, poskytnout alespoň přibližný obraz o ní včetně jejích problémů hospodářských.
Znám německou Šumavu dost důkladně už dvacet let; není mnoho míst, kde bych tam nevystupoval jako řečník na nejrůznějších shromážděních a jejichž národnostní a hospodářské poměry bych nepoznal z vlastní zkušenosti. Neexistuje snad jedna jediná šumavská obec, kde nežije či v minulosti nežil nějaký můj osobní přítel. Od roku 1908 do roku 1913 jsem zastupoval venkovské obce krumlovské v českém zemském sněmu, kvůli německým obstrukcím jsem tam však bohužel nemohl rozvinout nijakou aktivitu.
Rozličné publikace z poslední doby pocházejí od lidí, kteří to s německou Šumavou velmi dobře myslí, nejsou však s věcí obeznámeni natolik zevrubně, jak by si bylo lze přát alespoň u těch, kdo o ní chtějí něco psát. Především právě těm, kdo chtějí šířit ústně či písemně do světa poznání o Šumavě, jsou určeny následující přehledy a měly by jim sloužit ku pomoci.
Touto prací jako bych se loučil s mou milovanou německou Šumavou, kterou ostatně považuji, zejména pak to platí o Vimperku, za svůj druhý domov. Můj zdravotní stav mne totiž nutí ustoupit z veřejného života. Všem mým drahým Šumavanům patří mé zvolání: "Chraň Tě Bůh, Šumavo, vrátím se zas!"
Poněvadž jsem těžce onemocněl právě během této práce, ujal se jejího pokračování a dokončení můj dlouholetý spolupracovník pan Anton Schacherl. Případné mezery by mohlo vyplnit snad v budoucnu vydání další; nyní mi jde o to, aby se to přítomné nijak neopozdilo.

Cítíme spěch stárnoucího muže, který byl zvyklý jako politik a novinář reagovat okamžitě na vzniklou situaci. Roku 1919 mezi únorem a dubnem, kdy byly psány oba tyto texty, stažené tu v jediný pozdrav na rozloučenou, musel jejich autor s bolestí sledovat, jak se před jeho očima mění obraz, který s takovou dosud nepřekonanou a obdivuhodně střízlivou důkladností zanechal i nám. On, který sám takřka z ničeho vytvořil rolnické hnutí, tisk s dosahem až na vzdálené Slezsko a samostatné českobudějovické vydavatelství Moldavia, přišel na Šumavu z rakouského Štýrska, domoviny Roseggerovy, kde se 21. září 1868 ve Friedbergu - nezaměňovat s Frymburkem! - narodil. Po gymnazijních studiích působil jako vychovatel ve šlechtické rodině. K šumavské problematice se upjal už při svém příchodu do Vimperka, kde se stal nejprve zaměstnancem tamních Steinbrenerových tiskáren a psal pro kalendáře z jejich produkce povídky z venkovského prostředí. Roku 1897 uvedl do života jako tiskový orgán své o rok později ustavené rolnické organizace Österreichische Bauernbund list Dorfbote. Bauernbund, vzniklý pod Reittererovým heslem Bauern, seid einig!, se později přejmenoval na Bund der Landwirte, to už však neúnavný Reitterer vybudoval nejen zmíněné už nakladatelství Moldavia a samostatný řemeslnický Deutsch-österreichischer Handwerkerbund, ale vlastnil i pro Šumavu tak významné místní noviny Budweiser Zeitung a stal se v letech před první světovou válkou dokonce poslancem českého zemského sněmu. Po roce 1918 odchází natrvalo do ústraní a je mu dopřáno alespoň nedožít se definitivních konců všeho, oč v životě usiloval. Zemřel totiž v Českých Budějovicích 29. července 1932 a byl tu i pochován na hřbitově u sv. Otýlie. Rok po jeho smrti zanikl z ekonomických důvodů nezapomenutelný měsíčník Waldheimat, u jehož zrodu také stál. O tom všem i o osudu tiskárny a nakladatelství Moldavia jsem se snažil zanechat svědectví v příslušných heslech Encyklopedie Českých Budějovic.

- - - - -
* Friedberg (A) / Vimperk / Prachatice / † † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Ve svých 21 letech
Třicetiletý, tj. v roce 1898
V roce 1908
V padesátidevíti letech
S rodinou

zobrazit všechny přílohy

TOPlist