logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL REHDER

Konec německé obecné školy v Perneku

Zpětný pohyb (v originále "der Rückgang" - pozn. překl.) fronty měl za následek příliv uprchlíků a tím také jejich umístění (v originále "ihre Einquartierung" - pozn. překl.) ve škole. Nejprve byla obsazena volná třída a řídícímu učiteli odňata kancelář, přestože ve vsi a okolí (v originále "in den Orten" - pozn. překl.) by možnosti ubytování byly. Námitky (v originále "die Gegenstellung" - pozn. překl.) řídícího učitele vedly k mrzutostem s politickými představiteli (v originále "mit den Amtswaltern", rozuměj v té době tak označovanými zástupci NSDAP - pozn. překl.) a ke vztažení odpovědnosti (v originále "zur Verantwortungsziehung" - pozn. překl.) řídícího učitele za to, aby podnikl všechno pro nerušené pokračování výuky.
Dne 8. července 1944 vyučování skončilo (výraz "Schulschluss" na okraji stránky se ukázal být přiléhavějším: šlo o konec školy - pozn. překl.). Školáci nashromáždili velké množství sběrných surovin a léčivých bylin, horlivě bylo po celý rok provozováno školní spoření (žáci byli při něm vedeni k tomu, aby si ukládali drobné finanční částky na spořitelní knížky - pozn. překl.). V tomto školním roce poklesla školní docházka na 933/4%, neomluvené půldny dosáhly 6,25%. Zápis dětí školou povinných byl před koncem školy rovněž proveden.


Kronika německé obecné školy Pernek 1891-1965

Toto jsou poslední dva odstavce pečlivě vedené kroniky německé školy v Perneku, které mají ovšem po jedné vynechané stránce kupodivu v témže svazku své české pokračování, jinou rukou už psané. Stojí za to je ocitovat (bez jakýchkoli úprav), tvoří rovnocennou součást jednoho historického dokumentu.

1945 - 1946
Rok velikého vítězství nad zlem.


Buchenwald, Osvěčím
a mrtví z Terezína,
všechno ti dosvědčím,
co smrtí - každá jiná.

Těch šest let křičí,
těch šest let křičí!

Šest let už trvá čas
otráveného klidu,
dnes rozkaz vyšel z vás,
z vás vyšel, vojáci lidu!

Dobít tu luzu,
dobít tu luzu!

Frant. Hrubín: Chléb s ocelí.

1945 - 1946
Osídlení

Touto stránkou začínají se psáti nové dějiny Perneku.
Šest let trvalo Hitlerovo panství nad Evropou. Šest let mučení, vražd, otroctví. Květnovou revolucí 1945 rozhodl se náš národ vypořádati se s Němectvím. Rozhodnuto že v Československé republice Němců nebude.
Pernek, do té doby zcela německý, stane se ryze českou obcí. Koncem září 1945 počínají se trousiti do Perneku první čeští osídlenci, volaní sem Svazem české mládeže.
Osídlenců přibývá a koncem listopadu vytvořeny jsou předpoklady pro otevření české školy.
Tím to úkolem pověřen byl Jan Vach, až do té doby učitel na obecné škole v Poříčí-Boršově.
Jan Vach narodil se 13. 12. 1910 v Suchdole n./Luž., okr. Třeboň. Vystudoval český státní učitelský ústav v Čes. Budějovicích v létech 1926 - 1930 a pak jako učitel působil na různých školách okresu třeboňského a českobudějovického až do r. 1944, kdy byl v září totálně nasazen do Českomoravských strojíren v Praze. V listopadu téhož roku byl zatčen gestapem a uvězněn. Prošel vězením Terezína, Pankráce a opět Terezína, odkud se 13.5.1945 nemocen tyfem vrátil domů. Po uzdravení nastoupil místo učitele v Poříčí-Boršově 1.9.1945 a hlásil se do Perneku dobrovolně. V Perneku nastoupil místo řídícího učitele 3. prosince 1945 a ihned zahájil přípravy k započetí vyučování.
Školní budova byla ve velmi špatném stavu. Za války sloužila Němcům k ubytování válečných uprchlíků, po květnové revoluci ubytovali se zde američtí vojáci.
Nyní sloužila jako skladiště (místního národního výboru) místní správní komise. Inventář byl většinou odvezen. Nábytek - lavice - byly složeny v Želnavě, část tabulí na půdě a 2 posunovací tabule se vůbec nepodařilo nalézti. S pomocí českých osídlenců podařilo se řídícímu učiteli připraviti aspoň jednu místnost a tak 10. prosince 1945 zavlála na školní budově československá vlajka a první čeští žáčci zasedli do školních lavic. Vyučování bylo zahájeno za účasti všeho českého obyvatelstva a byl zaslán pozdravný telegram tehdejšímu zplnomocněnci ministerstva školství a osvěty v Čes.Krumlově Václavu Boubelíkovi. O významu české školy promluvil řídící učitel Jan Vach, kterého za místní obyvatelstvo pozdravili zástupci Svazu české mládeže. Vyučování počalo v jedné třídě s tímto stavem žactva:

Postup. roč.
1.
2.
3.
4.
5.
Celkem
Hochů
1
2
2
1
1
7
Dívek
1
3
4
2
2
12
Celkem
2
5
6
3
3
19

Kronika německé obecné školy Pernek 1891-1965

Hned po únorových událostech byl Jan Vach přeložen do Českého Krumlova, pouhý měsíc březen po něm vedl školu Jan Góč (odešel do Hořic na Šumavě), poté Marie Červená (přišla z Hořic), která 31. srpna odchází (do Hodňova), nástupce František J. Stanislav už 31. prosince téhož roku rovněž (do Račína), Františka Sedláčka (z Ráveně u Kaplice) už nelze sledovat pro nepřístupnost digitálního záznamu (jakoby symbolicky jeho přístupnost končí rokem 1949). I tak jde o 6 osob za 3 roky v jedné funkci. "Rozrušená", nechceme-li říci rovnou "zdivočelá" země. Po dvaceti letech byla škola v Perneku (dnes jde jen o místní část města Horní Planá) tak jako tak (alespoň podle dochované kroniky) v pátém roce tzv. ČSSR zrušena. Škola v Perneku je poprvé zmiňována už roku 1803 jako filiálka té ve farní obci Želnava (Salnau). Deset let nato vyrostla prostřed návsi nová, ještě nízká školní budova. V roce 2018 nabízí se fotografie někdejší školy na pernecké návsi jako "prázdný dům". Karl Rehder učil v Perneku téměř dvacet let poté, co sem nastoupil 1. září 1926 a také do posledka psal dochovanou německou školní kroniku. Narodil se 2. ledna 1887 v Hůrce (Stuben) tamnímu učiteli Augustu Rehderovi (je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže, stejně jako Karlův bratr Franz) a jeho první ženě Marii, roz. Eckertové (Eggertové). Na škole ve svém rodišti po absolvování německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích (1905) zprvu také učil poté, co působil podle zprávy v "Budweiser Zeitung" z 23. prosince 1910 i v Glöckelbergu (dnes Zadní Zvonková), odešel však odtud za dalším učitelským působením v září 1920 do Horní Plané, byl řídícím učitelem v Pěkné a pak až do konce druhé světové války už vedl školu v Perneku. Podle zprávy krajanského měsíčníku "Hoam!" zemřel "Hauptlehrer aus Pernek" Karl Rehder v červenci roku 1956 ve věku 69 let v bavorské obci Walkertshofen. Kdyby jen nebylo těch dvou válek, asi by někdejší c.k. školy vypadaly věru jinak bez uprchlíků a osídlenců, bez přílivů a odlivů historie a lidí, učitelů i dětí.

- - - - -
* Hůrka, Horní Planá / Horní Planá / Zvonková / Pěkná / Pernek / † † † Walkertshofen (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Rodná Hůrka na pohlednici Josefa Wolfa
Záznam hornoplánské křestní matriky o zdejším narození jeho ženy
Záznam hornoplánské oddací matriky o jeho svatbě 24. listopadu roku 1909 se zdejší rodačkou Marií Theresií Hartlovou, dcerou majitele jednoho z hornoplánských hostinců v domě čp. 115 Hermanna Hartla a jeho ženy Marie Anny, roz. Reindlové z Českého Krumlova (v době svatby už ani jeden z nevěstiných rodičů nežil)
Josef Wolf zachytil i dům čp. 115 v Horní Plané - někdejší hostinec manželčiných rodičů, později sídlo Šumavského muzea

zobrazit všechny přílohy

TOPlist