logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ REHDER

Děti Československé republiky!

Samostatnost neudrží a nezachrání žádný národ, to národ si musí samostatnost udržet - nás zachrání mravnost a vzdělání. I politická samostatnost je toliko jedním prostředkem k opravdovému životu národa - ztrácíme ji, pokud přestáváme jako národ mravně žít.

T.G. Masaryk.


(...)
Děti Československé republiky!
Být občanem republiky znamená milovat ji a její lid (v originále "und ihr Volk" - pozn. překl.). Znamená to pro ni žít a připravovat se na to, abychom pro ni mohli působit poctivou prací. Znamená to milovat pravdu a podle pravdy jednat. Podle pravdy jedná te n, kdo se neštítí lidí, nýbrž zlého činu, lži, přetvářky a ziskuchtivosti. Republika může být zachována jen spravedlností svých občanů, úctou před zákony, které jsou dány nějakým svobodným lidem nějakému svobodnému lidu (v originále "von einem freien Volke einem freien Volke" - pozn. překl.). Jen ten lid je svobodný, jemuž je blaho republiky tím zákonem nejvyšším. To klade Vám, dětem československého státu, Váš první prezident T.G. Masaryk na srdce.
Dnes dosáhl vysokého věku: přes jeho bílou hlavu přešlo už sedmdesát pět dlouhých let...
Kéž by to slunko nad jeho žitím nikdy nezapadlo!
Milé děti! Nechte si dnes od tatíčka Masaryka (v originále "von Vater Masaryk" /!/ - pozn. překl.), Vašeho prvního prezidenta, hodně, opravdu hodně vyprávět. Mluvte o něm samy mezi sebou! O jeho mocné vůli. O jeho velké odvaze. O jeho slávyplném hrdinském díle. O jeho šlechetnosti. O jeho prostotě. O jeho spravedlnosti. O jeho pětasedmdesáti letech plných práce, odříkání, moudrosti, skromnosti, lásky k pravdě a odvážné mysli.
Dnes je veliký den míru a lásky.
Nad Pražským hradem, který zvedá svůj štít vysoko nad starou Prahou, hlavním městem republiky, vesele vlaje v březnovém vzduchu předjarního dne bíločervenomodrá vlajka. Je to vlajka Vašeho prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Prvního občana republiky! Velkého muže, muže spravedlivého.

Děti Československé republiky!
Pozdravte Vašeho prezidenta (v originále "Grüßt Euren Präsidenten!" - pozn. překl.)!


Kronika německé obecné školy Desky 1912-1938

P.S. V kronice německé školy osady Desky (dnes jen místní část obce Malonty) je vložen německy psaný tisk Státního nakladatelství (s prezidentskou standartou na titulním listě v grafické úpravě Josefa Solara) z roku 1925 k 75. výročí narození TGM, označený tužkovým rukopisem řídícího učitele jako koncept jeho slavnostní řeči, pronesené 7. března na každoroční ostatně povinné školní oslavě toho dne. Předchozí textová ukázka je pouze českým překladem závěrečné pasáže.

Chleba s máslem


Skutečný podklad, zdá se, má pověst o Buttermannovi či Butterhanslovi (česky by se dalo říci "Máselníček" či "Máselný Honzík" - pozn. překl.), jímž se v okolí Velkých Skalin u Kaplice (v originále "in der Gegend von Groß-Gallein bei Kaplitz" - pozn. překl.) ještě dnes straší děti. Nazývá se tak šedovlasý mužíček, který žil přibližně před 280 lety (tj. někdy po třicetileté válce - pozn. překl.) v lesích kolem hory Kohout (v originále "im Hahnenbergwald" - pozn. překl.). Hansl bytoval v klestím vystlané, dodnes dochované skalní jeskyni a živil se v létě plody lesa a v zimě drobnými potravinovými dary, jež si vyžebral v okolních vsích. Velice často žadonil o šmakovný chleba s máslem, kterého se hned tak nějakému žebrákovi nedostalo. Proto rozcuchaný mužík často zacházel za pastevci a jejich chleba k svačině jim prostě bral. Od toho také měl Hansl svoje jméno. Hrob tohoto podivného člověka z lesů (v originále "die Grabstätte dieses sonderbaren Waldmenschen" - pozn. překl.) se nachází na soběnovském hřbitově (v originále "am Friedhofe zu Oemau" - pozn. překl.).


G. Jungbauer, Böhmerwald-Sagen, s. 28

P.S. Německý originál předchozího textu pochází z proslulé sbírky šumavských pověstí Gustava Jungbauera (ten má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže), který ovšem v poznámkách přiznává, že ho převzal ze stránek periodika Südböhmische Volkszeitung z 20. srpna roku 1922, kde ovšem (novinový pramen ve fondu Jihočeské vědecké knihovny bohužel chybí) měly podle anotace Františka Navrátila v bibliografii českokrumlovského okresu (1970) měly vyjít pověsti čtyři, z nichž tedy tři neznáme.

Narodil se 2. října roku 1891 v Hůrce (Stuben) čp. 26 do rodiny tamního učitele Augusta Rehdera (ten je stejně jako jeho tři synové August /v medailonu a obrazové příloze u Augusta Rehdera staršího/, Karl a Franz zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) a jeho první ženy (byl ženat celkem třikrát) Marie, roz. Eggertové (Eckertové). Do obecné školy chodil Franz ve svém rodišti, do měšťanky v Horní Plané (Oberplan), v roce 1910 pak dokončil studia na německém učitelském ústavu v Českých Budějovicích (Budweis). Podle záznamu v hornoplánské křestní matrice se 18. května 1916 oženil ve Vídni (5. městský okres, farnost sv. Floriana) s Annou Putzovou, která je jako jeho manželka zapsána i na archu sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 24 v Žumberku (Sonnberg), kam on nastoupil místo učitele v roce 1911. Poté působil ve Velkých Skalinách do roku 1924 a deset let poté na škole v Deskách (Brettern), než odešel na německou chlapeckou školu v Českém Krumlově (tehdy úředně Böhmisch Krumau, v letech 1938-1945 Krummau an der Moldau). Za války už o něm čteme v německém tisku jako o jejím řediteli a titul Pg. (Parteigenosse) svědčí o tom, že byl tehdy členem NSDAP. V roce 1941 opět podle hornoplánské matriky vystoupil z římskokatolické církve, do níž se 11. srpna 1945 (!) pokorně vrátil. Poslední zprávu o něm jsem zachytil v krajanském měsíčníku "Hoam!" z listopadu roku 1954, podle které učil v obci Elsendorf (od roku 1978 jen část města Schlüsselfeld v bavorských Horních Frankách) a jako řídící učitel tam odešel do penze. Zpráva dodává, že v roce 1954 přesídlil do města Würzburg, kde bydlil na adrese Frankfurter Straße 11/II.. Víc o něm nevím. Copak toho není na jeden učitelský život až dost?

- - - - -
* Hůrka, Horní Planá / Horní Planá / České Budějovice / Žumberk / Velké Skaliny / Desky / Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v hornoplánské matrice
Rodná Hůrka od jihu se železniční tratí vpředu a obilným polem už v místech dnešního Lipenského jezera
Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 24 v Žumberku s rodinou pana učitele Franze Rehdera
Zpráva o jeho jmenování definitivním učitelem v Deskách

zobrazit všechny přílohy

TOPlist