logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ERNST FRIEDRICH RAFFELSBERGER

Repro Glaube und Heimat, 1974, č. 6, s. 247

Jeho podobenka z tabla abiturientů německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích z roku 1921

Jeho podobenka z tabla abiturientů německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích z roku 1921

Repro Glaube und Heimat, 1971, č. 5, s. 190

Podpis z archu sčítání lidu z téhož roku

Podpis z archu sčítání lidu z téhož roku

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Mezi členy tzv. Krummauer Künstlergilde (sedící prvý zleva), umělecké tvůrčí skupiny, kam patřili mj. i Wilhelm Fischer, Felix Schuster (stojící třetí zleva), jeho žena Emmi Schuster-Langová (sedící druhá zleva) a také přítel malíře Egona Schieleho Anton Peschka (stojící druhý zprava)

Mezi členy tzv. Krummauer Künstlergilde (sedící prvý zleva), umělecké tvůrčí skupiny, kam patřili mj. i Wilhelm Fischer, Felix Schuster (stojící třetí zleva), jeho žena Emmi Schuster-Langová (sedící druhá zleva) a také přítel malíře Egona Schieleho Anton Peschka (stojící druhý zprava)

Repro Böhmerwäldler Jahrbuch 1969, s. 79

Arch sčítání lidu pro dům čp. 12 v českobudějovické Lannově třídě s jeho rodinou, českou služkou Marií Šťastnou a také tchánem a tchyní

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Dům čp. 12 v Lannově třídě v roce 2016

Dům čp. 12 v Lannově třídě v roce 2016

Foto Ivo Kareš

V českobudějovické česky už předtištěné "Knize oddaných" nacházíme s datem 21. října 1924 záznam o jeho zdejší svatbě s Hermine Schwetzovou, dcerou rovněž zdejšího železničního úředníka Wenzela Schwetze a jeho ženny Anny, roz. Welserové - u ženichova jména pak jsou i jména jeho rodičů, tj. profesora českobudějovického německého gymnázia Dr. Ernsta Raffelsbergera a jeho manželky Anny, roz. Kreuzbergerové z Vídně

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

O letním táboře šumavské německé mládeže na hoře Třístoličník v roce 1949
s jeho promluvou na jednom ze snímků

O letním táboře šumavské německé mládeže na hoře Třístoličník v roce 1949
s jeho promluvou na jednom ze snímků

Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", 1949, č. 9. s. 3

Roku 1953 na besedě v letním táboře Böhmerwaldjugend

Roku 1953 na besedě v letním táboře Böhmerwaldjugend

Repro Hoam!, 1974, č. 2, s. 45

S Gustavem Schusterem na dalším setkání
s mladými v roce 1957

S Gustavem Schusterem na dalším setkání
s mladými v roce 1957

Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", 1957, č. 9. s. 2

Německá škola v Kájově, kde také učil

Německá škola v Kájově, kde také učil

Repro Glaube und Heimat, 1971, č. 2, s. 75

Obálka (1931) knihy vydané v českobudějovickém nakladatelství "Moldavia"

Obálka (1931) knihy vydané v českobudějovickém nakladatelství "Moldavia"

Inzerát (1932) na jinou jeho knihu v časopise Waldheimat

Inzerát (1932) na jinou jeho knihu v časopise Waldheimat

Repro Waldheimat, 1932, č. 5, zadní strana obálky

Dvě jím signované mapky, zachycující nejstarší šumavské dopravní stezky a spojnice a také osídlení jižních Čech hrabaty z Bogenu, Vítkovci, jakož i kláštery zlatokorunským (Goldenkron) a kapitulou vyšehradskou (Kollegiatstift /Kloster/Wyschehrad)

Dvě jím signované mapky, zachycující nejstarší šumavské dopravní stezky a spojnice a také osídlení jižních Čech hrabaty z Bogenu, Vítkovci, jakož i kláštery zlatokorunským (Goldenkron) a kapitulou vyšehradskou (Kollegiatstift /Kloster/Wyschehrad)

Dvě jím signované mapky, zachycující nejstarší šumavské dopravní stezky a spojnice a také osídlení jižních Čech hrabaty z Bogenu, Vítkovci, jakož i kláštery zlatokorunským (Goldenkron) a kapitulou vyšehradskou (Kollegiatstift /Kloster/Wyschehrad)

Repro Hoam!, 1959, č. 5, s. 4 a 5

Šumavské podmalby na skle z druhé poloviny 19. století (Poslední večeře Páně a sv. Florián)Šumavské podmalby na skle z druhé poloviny 19. století (Poslední večeře Páně a sv. Florián)

Šumavské podmalby na skle z druhé poloviny 19. století (Poslední večeře Páně a sv. Florián)

Repro Informační systém cestovního ruchu Český Krumlov, foto Josef Prokopec

Vyšebrodská Smrt Panny Marie na snímku z jeho knihy "Der Kunstbesitz des Böhmerwaldes und seines südböhmischen Vorlandes" (1973)

Vyšebrodská Smrt Panny Marie na snímku z jeho knihy "Der Kunstbesitz des Böhmerwaldes und seines südböhmischen Vorlandes" (1973)

Kájovská  Smrt Panny Marie, podobná té vyšebrodské, na snímku Josefa Seidela z Raffelsbergerovy knihy "Der Wallfahrtsort Maria Gojau", kterou vydal v Českých Budějovicích vlastním nákladem roku 1932 a v níž podrobuje právě obě zpracování téhož motivu srovnání a rozboru (viz i Maria Lorenzová)

Kájovská Smrt Panny Marie, podobná té vyšebrodské, na snímku Josefa Seidela z Raffelsbergerovy knihy "Der Wallfahrtsort Maria Gojau", kterou vydal v Českých Budějovicích vlastním nákladem roku 1932 a v níž podrobuje právě obě zpracování téhož motivu srovnání a rozboru (viz i Maria Lorenzová)

Repro E.F. Raffelsberger, Der Wallfahrtsort Maria Gojau (1932), s. 15

Pamětní kámen v kájovské kapli Smrti Panny Marie, který nese nápis "a.d. mcccclxxxviii perfecta est ecclia in toto", prozrazující datum dokončení přestavby kostela po jeho znižení v husitských válkách, na snímku Josefa Seidela, pořízeném rovněž  pro Raffelsbergerovu knihu o Kájově z roku 1932

Pamětní kámen v kájovské kapli Smrti Panny Marie, který nese nápis "a.d. mcccclxxxviii perfecta est ecclia in toto", prozrazující datum dokončení přestavby kostela po jeho znižení v husitských válkách, na snímku Josefa Seidela, pořízeném rovněž pro Raffelsbergerovu knihu o Kájově z roku 1932

Repro E.F. Raffelsberger, Der Wallfahrtsort Maria Gojau (1932), s. 8

Jiný Seidelův snímek z této knihy zpodobuje utrpení sv. Šimona, dole vpravo donátor obrazu farář Pils

Jiný Seidelův snímek z této knihy zpodobuje utrpení sv. Šimona, dole vpravo donátor obrazu farář Pils

Repro E.F. Raffelsberger, Der Wallfahrtsort Maria Gojau (1932), s. 15

Deskové obrazy z oltáře 12 Svatých apoštolů kájovského faráře Michaela Pilse, vzniklé mezi lety 1480-1490

Deskové obrazy z oltáře 12 Svatých apoštolů kájovského faráře Michaela Pilse, vzniklé mezi lety 1480-1490

Repro J. Havlice ... [et al.], 750 let Kájova (2013), s. 52, foto Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, Hugo Moc

TOPlist