logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF PSCHEIDL

S vlastním umrlčím prknem

S vlastním umrlčím prknem

Repro R. Haller, Totenbretter : Brauchdenkmäler in Niederbayern und der Oberpfalz - neue Funde zu einem alten Thema (1990), s. 274

Se svou ženou Marií, betlémářkou rodem z oblasti polské řeky Varty (za války připojené k nacistické říši jako tzv. Reichsgau Wartheland), kterou si vzal v roce 1952

Se svou ženou Marií, betlémářkou rodem z oblasti polské řeky Varty (za války připojené k nacistické říši jako tzv. Reichsgau Wartheland), kterou si vzal v roce 1952

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1969, č. 10, s. 331

Jeho žena v letech po svatbě

Jeho žena v letech po svatbě

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1969, č. 10, s. 331

Maria Pscheidlová, roz. Krysteková,
zemřela v Regen v dubnu 2002

Maria Pscheidlová, roz. Krysteková,
zemřela v Regen v dubnu 2002

Repro Der Bayerwald-Bote, 30. 4. 2002, s. 23

Dvě parte jeho ženy, zesnulé ještě před velkou povodní roku 2002

Dvě parte jeho ženy, zesnulé ještě před velkou povodní roku 2002

Repro Der Bayerwald-Bote, 1. 5. 2002, s. 45

Záznam oddací matriky farní obce Dobrá Voda u Hartmanic o zdejší svatbě Josefa a Marie Pscheidlových necelý rok před jeho narozením dne 26. října roku 1903 v kostele sv. Vintíře - jedenatřicetiletý ženich Josef Pscheidl, domkář ze zdejšího stavení čp. 45, se narodil ve zcela dnes zaniklé samotě Bošov (Boschau) čp. 18 jako syn Johanna Pscheidla a Theresie, roz. Janko ze zaniklých dnes rovněž Zadních Chalup (Hinterhäusern) čp. 31, pětadvacetiletá nevěsta Maria Löfflmannová se narodila v také dnes zcela zaniklé osadě Skelná (Glaserwald) čp. 204 jako dcera tamního podkováře Wenzla Löfflmanna a jeho ženy Thekly, roz. Filzmannové z Krušce (Körnsalz) čp. 6

Repro SOA v Plzni - Acta Publica

O něm jako "novém šumavském básníkovi" na stránkách meziválečného
německého listu českobudějovického biskupství

O něm jako "novém šumavském básníkovi" na stránkách meziválečného
německého listu českobudějovického biskupství

Repro Glaube und Heimat, 1932, č. 8, s. 8

O rodu Pscheidlových a Karlovu, z části s použitím informací z Kohoutího kříže

O rodu Pscheidlových a Karlovu, z části s použitím informací z Kohoutího kříže

Repro P. Kopp, Kochánov : místa a lidé (2012), s. 102

Obálka (1932) knihy jeho nářečních veršů vydané
v Českém Krumlově

Obálka (1932) knihy jeho nářečních veršů vydané
v Českém Krumlově

>Obálka (1979) knihy v nakladatelství Morsak, Grafenau

>Obálka (1979) knihy v nakladatelství Morsak, Grafenau

Pscheidlovy jesličky v Regenu...

Pscheidlovy jesličky v Regenu...

Repro 100 Besonderheiten aus dem Bayerischen Wald (1988), s. 77

...a dílčí instalace v muzeu po povodních 2002, na střešesedí v podobě figurek Josef a Maria Pscheidlovi...

...a dílčí instalace v muzeu po povodních 2002, na střeše
sedí v podobě figurek Josef a Maria Pscheidlovi...

Repro Der Bayerwald-Bote, 3. 12. 2003, s. 25

... figurky manželů Pscheidlových ještě jednou v detailu

... figurky manželů Pscheidlových ještě jednou v detailu

Repro Schöner Bayerischer Wald, 2017č. 1, s. 34-35

Dům u mostu Ludwigsbrücke v Regenu, kde byly
až do velké povodně roku 2002 umístěny

Dům u mostu Ludwigsbrücke v Regenu, kde byly
až do velké povodně roku 2002 umístěny

Repro Der Bayerwald-Bote, 21. 10. 2003, s. 21

Oltář farního kostela sv. Kateřiny v Hartmanicích

Oltář farního kostela sv. Kateřiny v Hartmanicích

Repro Glaube und Heimat, 1996, č. 11, obálka

Z někdejšího Glaserwaldu (dnes zaniklá Skelná), zachyceném jako pozadí rozpravy tří sběraček brusin,
    pocházela jeho matka a teta, od níž slýchával v dětství šumavská lidová vyprávění

Z někdejšího Glaserwaldu (dnes zaniklá Skelná), zachyceném jako pozadí rozpravy tří sběraček brusin,
pocházela jeho matka a teta, od níž slýchával v dětství šumavská lidová vyprávění

Repro Hoam!, 1957, č. 9, s. 23

Skelná (Glaserwald) kdysi a dnes na snímcích doprovázejících článek Hany Voděrové v časopise, který rediguje

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, léto 02/2009, s. 18

V roce 2015 byla Skelná takto připomenuta informační tabulí v rámci projektu "Album Šumavy"

V roce 2015 byla Skelná takto připomenuta informační tabulí v rámci projektu "Album Šumavy"

Foto Leona Töröková

Poutní obrázek Panny Marie Strašínské

Poutní obrázek Panny Marie Strašínské

Na pouti do šumavského Strašína se scházela česká i německá procesí (snímek pochází z roku 1939, v domku nalevo před kostelem žil později kněz a básník František Daniel Merth)

Na pouti do šumavského Strašína se scházela česká i německá procesí (snímek pochází z roku 1939, v domku nalevo před kostelem žil později kněz a básník František Daniel Merth)

Repro M. Pokorná, Poutní tradice Šumavy (Sušicko) (2002), s. 53

Stejný pohled na poutní kostel Narození Panny Marie z roku 2012

Stejný pohled na poutní kostel Narození Panny Marie z roku 2012

Foto Pavel Polák

Na strašínském hřbitově najdeme obnovený Merthův náhrobek

Na strašínském hřbitově najdeme obnovený Merthův náhrobek

Foto Pavel Polák

Kaplička u poutního kostela Narození Panny Marie ve StrašíněKaplička u poutního kostela Narození Panny Marie ve Strašíně

Kaplička u poutního kostela Narození Panny Marie ve Strašíně

Foto Pavel Polák

Kostel sv. Felixe při kapucínském klášteře v Sušici

Kostel sv. Felixe při kapucínském klášteře v Sušici

Kostel sv. Felixe při kapucínském klášteře v Sušici

Foto Pavel Polák

Poutní kaple Andělů Strážců nad řekou Otavou, ještě s vory, na staré kolorované a černobílé pohlednici

Poutní kaple Andělů Strážců nad řekou Otavou, ještě s vory, na staré kolorované a černobílé pohlednici

Poutní kaple Andělů Strážců nad řekou Otavou, ještě s vory, na staré kolorované a černobílé pohlednici

Tisk vydaný (1883) ke 200. výročí založení kaple Andělů strážců v Sušici

Tisk vydaný (1883) ke 200. výročí založení kaple Andělů strážců v Sušici

Repro Hoam!, 1969, č. 5, s. 129

Sušická pouť u "Anděla Strážce" ve třicátých letech dvacátého století, ještě "za republiky"

Sušická pouť u "Anděla Strážce" ve třicátých letech dvacátého století, ještě "za republiky"

Sušická pouť u "Anděla Strážce" ve třicátých letech dvacátého století, ještě "za republiky"

Repro R. Rebstöck, Sušice objektivem 20. století (2003), s. 80 a 81

Poutní kaple Svatých Andělů Strážců nad Sušicí

Poutní kaple Svatých Andělů Strážců nad Sušicí

Poutní kaple Svatých Andělů Strážců nad Sušicí

Foto Pavel Polák

Na svátek sv. Václava 28. září 1933 byla na prostranství před sušiskou měšťanskou školou na dohled poutní kaple Andělů Strážců odhalena socha TGM, nacistickou  mocí později odstraněná, tvořící součást tzv. Pomníku odboje a padlých ve světové válce (tehdy se jí ještě neříkalo "první")...Na svátek sv. Václava 28. září 1933 byla na prostranství před sušiskou měšťanskou školou na dohled poutní kaple Andělů Strážců odhalena socha TGM, nacistickou  mocí později odstraněná, tvořící součást tzv. Pomníku odboje a padlých ve světové válce (tehdy se jí ještě neříkalo "první")...

Na svátek sv. Václava 28. září 1933 byla na prostranství před sušiskou měšťanskou školou na dohled poutní kaple Andělů Strážců odhalena socha TGM, nacistickou mocí později odstraněná, tvořící součást tzv. Pomníku odboje a padlých ve světové válce (tehdy se jí ještě neříkalo "první")...

Repro R. Rebstöck, Sušice objektivem 20. století (2003), s. 56

... mj. za účasti generála Syrového (sedící první zleva) a zástupců strany lidové Šrámka a Petra (třetí a druhý zprava) - Šrámek byl za druhé z obou světových válek předsedou exilové vlády v Londýně a Petr po "Únoru" spolu s Josefem Plojharem podřídil stranu komunistům

... mj. za účasti generála Syrového (sedící první zleva) a zástupců strany lidové Šrámka a Petra (třetí a druhý zprava) - Šrámek byl za druhé z obou světových válek předsedou exilové vlády v Londýně a Petr po "Únoru" spolu s Josefem Plojharem podřídil stranu komunistům

Repro R. Rebstöck, Sušice objektivem 20. století (2003), s. 57

Pomník odboje a padlým byl po druhé světové válce takto doplněn

Pomník odboje a padlým byl po druhé světové válce takto doplněn

Repro Foto.mapy.cz, foto hansh

Socha TGM (podle sdělení Muzea Šumavy od téhož autora jako monument prvý /Masarykova bronzová socha z něho byla údajně zlikvidována za druhé světové války/,
tj. od Otakara Švece /1892-1955/, vedle mnoha jiných hodnotnějších prací i tvůrce pražského Stalinova pomníku, předaného veřejnosti na den 1. máje 1955 ani ne měsíc poté, co sochař spáchal 4. dubna toho roku v Praze sebevraždu), odhalená roku 1968, přežila následná léta "normalizace"

Socha TGM (podle sdělení Muzea Šumavy od téhož autora jako monument prvý /Masarykova bronzová socha z něho byla údajně zlikvidována za druhé světové války/, tj. od Otakara Švece /1892-1955/, vedle mnoha jiných hodnotnějších prací i tvůrce pražského Stalinova pomníku, předaného veřejnosti na den 1. máje 1955 ani ne měsíc poté, co sochař spáchal 4. dubna toho roku v Praze sebevraždu), odhalená roku 1968, přežila následná léta "normalizace"

Repro Foto.mapy.cz, foto hansh

TOPlist