logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARIA PREXLOVÁ

Záznam v seznamu dizertací pražské univerzity, který nás dovedl k vyřešení záhady jejího původu

Záznam v seznamu dizertací pražské univerzity, který nás dovedl k vyřešení záhady jejího původu

Repro M. Výborná, Disertace pražské university 1882-1945. II., Německá universita (1965), s. 103

Záznam o jejím narození v rejštejnské matrice, z jehož pozdějšího přípisu vysvítá, že v roce 1941 vystoupila z římskokatolické církve

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Křtitelnice v rejštejnském kostele

Křtitelnice v rejštejnském kostele

Foto Pavel Polák

Na výřezu staré pohlednice je na náměstí v Rejštejně její rodný dům ten vpravo

Na výřezu staré pohlednice je na náměstí v Rejštejně její rodný dům ten vpravo

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Kašna, na kterou se mohla dívat z okna

Kašna, na kterou se mohla dívat z okna

Foto Pavel Polák

Její záznam v matrice doktorů pražské německé univerzity - jejím promotorem byl Gustav Jungbauer

Repro Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv. č. 6, Matrika doktorů Německé univerzity v Praze (1936-1939), s. 261 (projekt "Studenti pražských univerzit 1882-1945")

Záznam o narození otce v rejštejnské křestní matrice

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam křestní matriky dolnorakouského města Pulkau o narození její matky Aloisie (Luise) Marie, roz. Pölzlové, dcery majitele zdejšího domu čp. 102 a mistra pekařského Karla Pölzla (syna majitele domu Mathiase Pölzla a Barbary, roz. Ernstové) a jeho ženy Aloisie, dcery mlynářského mistra v Angern, farnost Ybbs, Ignatze Schadena a Theresie, roz. Lindauerové - rodiče se podle záznamu brali v Pulkau 24. července 1865 a z pozdějšího přípisu vysvítá, že matka Marie Prexlové zemřela 6. října roku 1957 v německém městě Hofgeismar na území severního Hesenska

Repro Matricula Online

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 12 v Rejštejně i s ní

Repro Sčítání lidu 1921, Rejštejn, SOkA Klatovy, (SOA v Plzni - Porta fontium)

Na pohlednici Josefa Schustera, zachycující slavnost Božího těla v roce 1906, je rejštejnský dům čp. 12 uprostřed

Na pohlednici Josefa Schustera, zachycující slavnost Božího těla v roce 1906, je rejštejnský dům čp. 12 uprostřed

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Hrob babičky Anny na hřbitově v Rejštejně (zemřela v pouhých 41 letech)

Hrob babičky Anny na hřbitově v Rejštejně (zemřela v pouhých 41 letech)

Repro www stránky Billiongraves.com

Záznam rejštejnské stavovské matriky o její zdejší svatbě s Josefem Seerem (*3. července 1912 v Liticích /dnes plzeňský městský obvod/) dne 25. února 1941, kde je pozdějšími přípisy (podepsán je pod nimi Karl Klostermann, jehož syn a jmenovec je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) dokumentováno jejich vystoupení z církve římskokatolické a rozhodnutí obou manželů být nadále označováni jen výrazem "gottgläubig" z března roku 1944 a zachyceno už po tomto datu i narození dcery Rotrud 7. července ještě téhož roku 1944 v Rejštejně

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam křestní matriky tehdejší farní obce Litice (Littitz) o narození manželova otce a jmenovce jako jednoho z dvojčat rodiny Wenzela Seera a Magdaleny, roz. Pecherové, na stavení čp. 56, které v Liticích u Plzně lze dodnes najít

Repro Matricula Online

Dne 10. prosince roku 1936 byl na podvečerním programu (18,20 h.) pražského rozhlasu v němčině pořad o pěstování lnu na Šumavě, jehož byla spoluautorkou

Dne 10. prosince roku 1936 byl na podvečerním programu (18,20 h.) pražského rozhlasu v němčině pořad o pěstování lnu na Šumavě, jehož byla spoluautorkou

Repro Prager Tagblatt, 10. 12. 1936, s. 12 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Podle zmínky v článku Eduarda Eisenmeiera "Der Böhmerwald im Großen Brockhaus" využila ve své práci jako žákyně profesora Ernsta Schwarze (1895-1983), který působil v padesátých letech na univerzitě v Erlangen, nářeční výzkumy, které prováděl v Prachaticích roku 1945 zemřelý Rudolf Kubitschek

Podle zmínky v článku Eduarda Eisenmeiera "Der Böhmerwald im Großen Brockhaus" využila ve své práci jako žákyně profesora Ernsta Schwarze (1895-1983), který působil v padesátých letech na univerzitě v Erlangen, nářeční výzkumy, které prováděl v Prachaticích roku 1945 zemřelý Rudolf Kubitschek

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1955, č. 82, s. 73

Záznam rejštejnské stavovské matriky o úmrtí otcově 27. února 1944 ještě doma na Šumavě - snad stojí za povšimnutí, že záznam podepsal Karl Klostermann, jehož syn a jmenovec má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Titulní list její práce (Rudolf M. Rohrer Verlag Brno, 1939)

Titulní list její práce (Rudolf M. Rohrer Verlag Brno, 1939)

Dvě mapy z příloh knihyDvě mapy z příloh knihy

Dvě mapy z příloh knihy

Repro M. Prexlová, Wortgeographie des mittleren Böhmerwaldes (1939), přílohy

Cenné jsou pro srovnání i dvě mapy církevního uspořádání "střední Šumavy" v 15. a 16. století a roku 1939

Cenné jsou pro srovnání i dvě mapy církevního uspořádání "střední Šumavy" v 15. a 16. století a roku 1939

Cenné jsou pro srovnání i dvě mapy církevního uspořádání "střední Šumavy" v 15. a 16. století a roku 1939

Repro M. Prexlová, Wortgeographie des mittleren Böhmerwaldes (1939), přílohy

Úryvek z článku Terezy Kreuter, osvětlující okolnosti vzniku její knihy

Repro T. Kreuter, Slovník sudetoněmeckých nářečí a jeho historie: K nálezu ztracené kartotéky ke slovníku sudetoněmeckých nářečí (Český časopis historický, 2012, č. 1, s. 518-527)

Její dcera Rotrud, provd. Andraeová, žila v hesenském městě Griesheim, kde v komunálních volbách 2006 kandidovala za místní organizaci CDU

Její dcera Rotrud, provd. Andraeová, žila v hesenském městě Griesheim, kde v komunálních volbách 2006 kandidovala za místní organizaci CDU

Repro SOA v Plzni - CDU Stadtverband Griesheim

Mapka "sudetoněmeckých" nářečí z ústředního krajanského listu

Mapka "sudetoněmeckých" nářečí z ústředního krajanského listu

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2021, č. 49, s. 2

Každým rokem pokračuje práce na Sudetoněmeckém slovníku, roku 2022 dosáhl litery "K"

Každým rokem pokračuje práce na Sudetoněmeckém slovníku, roku 2022 dosáhl litery "K"

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2022, č. 30, s. 7, text Suzanne Habelová

Höhal, zmiňovaný také v jejím textu, zde na poválečném snímku z roku 1947, osada zanikla pod českým názvem Horečky

Höhal, zmiňovaný také v jejím textu, zde na poválečném snímku z roku 1947, osada zanikla pod českým názvem Horečky

Repro M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 272

Kaplička sv. Martina na bývalých Zadních Paštích, rovněž zmíněných v jejím textu

Kaplička sv. Martina na bývalých Zadních Paštích, rovněž zmíněných v jejím textu

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 03/2021, s. 34

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist