logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

LUDWIG JOHANN POLESNY

Vlastní životopis a dostavba hodňovské školy


1925-1926
Školní rok započal dne 1. září 1925, kdy tu zároveň nastoupil službu nově jmenovaný řídící učitel Ludwig Polesny. Týž se narodil 25. května roku 1872 v Českých Budějovicích (v originále "in Budweis" - pozn. překl.), dne 26. června 1893 maturoval na tamním německém učitelském ústavu a 13.listopadu 1895 složil zkoušku učitelské způsobilosti.
Své první místo zaujal jako provizorní podučitel v Přídolí (v originále "in Priethal" - pozn. překl.) dne 1. září roku 1893.
Po tamtéž dosaženém definitivním ustanovení působil ještě na školách v Jablonci, Nové Peci, Chvalšinách a naposledy po 11 let a 11 měsíců jako definitivní řídící učitel (v originále "als def. Schulleiter" - pozn. překl.) v Borové (v originále "in Mistlholz" - pozn. překl.).
Zde ustanovená náhradnice (v originále "die hier angestellte Substitutinz" - pozn. překl.) Hermine Reischl byla přeložena do Přídolí. S vyučováním nemohlo být bohužel započato ve včasném termínu, poněvadž o prázdninách zahájené adaptační práce na interiérech školní budovy nemohly být provedeny v souladu s ním. Prokázaly se totiž být mnohem většího rozsahu, nežli se původně předpokládalo. ¨
V 1. poschodí byly na chodbě a záchodech shnilé nosné trámy, takže by mohlo dojít k jejich brzkému zřícení.
Celá chodba byla nyní stržena, v ní i na záchodech položeny železné traverzy, odstraněn světlík, na jeho místě vsazena při schodech velká železná okenní konstrukce, strop v přízemí opatřen klenbou a záchody čerstvě vybetonovány.
Na závěr byly natřeny okna i dveře, světlík v přízemí a v patře zastropen a celá škola opatřena barevnou omítkou.
Náklady dostavby činily celkem 21.710, 94 Kč a všechny práce byly v nejlepší kvalitě provedeny hornoplánskou stavební firmou Gustava Watzla.


Kronika německé obecní školy Hodňov 1890–1945, SOkA Český Krumlov

Narodil se podle německy psaného záznamu českobudějovické matriky opravdu 25. května roku 1872 v domě čp. 135 a dva dny nato ho páter Martin Šrámek pokřtil jménem Ludwig Johann (Baptist), příjmení po otci se psalo stále ještě s čárkou nad koncovým písmenem ypsilon. Otec Ludwig Eduard Polesný, "Oberfeuerwehrmann", tj. velitel zdejšího městského hasičstva, byl synem strakonického punčocháře (v matrice "Strumpfwirker") Ludwiga Polesného a jeho ženy Elisabeth, roz. Gabrielové. Chlapcova matka Aloisia byla dcerou mlynářského mistra v dolnorakouském Erlau Johanna Bauernebela a Theresie, roz. Müllnerové ze Zlaté Koruny (Goldenkron). Český zápis zlatokorunské oddací matriky o jejich svatbě 30. srpna 1842 stojí rozhodně "z českých mlýnů" za to citovat:

Ženich
Jan Bauernebl mlinář w Zlaté
Koruně N 3, syn Woytěcha Bau-
ernebla mlináře a sauseda na li-
neckém předměstj w Buděgowicjch
N 14 a manželky geho Magdaleny
Tauber sausedowy dcery z Buděgo-
wic N Pod. knjž. P. Krumlow.
Newěsta
Terezia Müllner dcera Ja-
na Müllnera odstupugjcjho
mlináře w Zlaté Koruně N 3
a manželky geho Walburgy
Fakenberg mlinářowy dcery z Grabnmühle u Stro-
pnice N 4 Pod. knjž. Panst.
Krumlow.

(Jen malá poznámka: onen Grabenmühle, zvaný i Mlýn Na Příkopě, jinak Stropnický mlýn /blíže viz i www stránky Vodní mlýny a Zaniklé obce/ byl zbourán roku 1986 kvůli výstavbě Humenické přehrady, dokončené dva roky nato na říčce Stropnici nad Terčiným údolím u Nových Hradů.) O další kariéře Ludwiga Johanna Polesnyho jsme se dověděli z jeho vlastního podání. Zapomněl snad jen dodat, že podle archu sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 48 v Borové, tj. místní školu, byla rodištěm manželky pana učitele Brigitte Polesny (*4. června 1883) do roku 1921 uherská obec Leithaszék (dnes Stotzing v rakouské spolkové zemi Burgenland) a bydlili s nimi v Borové podle téhož pramene syn Karl (*19. prosince 1898 v šumavském otcově působišti Jablonci), dcera Marie (*7. července 1901 rovněž v Jablonci) a syn Anton (*24. června 1919 v Borové). Zbývá dodat, že Ludwig Johann Polesny zemřel podle zmínky listu "Budweiser Zeitung" roku 1943 jednasedmdesátiletý v protektorátních Budějovicích. Kdyby nic jiného, to krásné jihočeské příjmení po něm zůstalo také. Byť i mlýny předků dávno domlely, školní kroniky vydávají mnohá svědectví.

- - - - -
* České Budějovice / Humenice / Přídolí / Jablonec / Nová Pec / Chvalšiny / Borová, Chvalšiny / Hodňov / † † † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Úvod jeho zápisu v hodňovské školní kronice
Smutná současnost někdejší školy v Hodňově (2019, viz i Alois Meisetschläger)
Německá škola v Přídolí, jeho první šumavské působiště
Stručná zpráva o jeho úmrtí v českobudějovickém německém listu

zobrazit všechny přílohy

TOPlist