logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

WALTER PIVERKA

Tento snímek z fotoateliéru Seidel je datován 20. listopadu 1948 a zadán na jméno Piverka a adresu Český Krumlov

Tento snímek z fotoateliéru Seidel je datován 20. listopadu 1948 a zadán na jméno Piverka a adresu Český Krumlov

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Na snímku fotoateliéru Seidel, datovaném 9. ledna 1951 ve Větřní na jméno Valter Piverka, jsou zachyceny hned tři generace Němců, kteří "zůstali"

Na snímku fotoateliéru Seidel, datovaném 9. ledna 1951 ve Větřní na jméno Valter Piverka, jsou zachyceny hned tři generace Němců, kteří "zůstali"

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Repro Mediažurnál, 1996, č. 10, s. 23

V roce 1990 jako předseda Svazu Němců v Československu

V roce 1990 jako předseda Svazu Němců v Československu

Repro Tvorba, 1990, č. 44, s. 8

Jeho podobenka a výčet funkcí v brožuře VdV
(Versammlung der Deutschen)

Jeho podobenka a výčet funkcí v brožuře VdV
(Versammlung der Deutschen)

Repro Landesversammlung der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien (1996), s. 10

Emblém Shromáždění Němců (Landesversammlung)

Emblém Shromáždění Němců (Landesversammlung)

Záhlaví stanov Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a Slezsku a jeho podpis na konci textu

Záhlaví stanov Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a Slezsku a jeho podpis na konci textu

Repro Landesversammlung der Deutschen in Böhmen, Mähren und Schlesien (1996), příloha

U diskusního stolu v bavorském Frauenau, ten uprostřed

U diskusního stolu v bavorském Frauenau, ten uprostřed

Repro Der Bayerwald-Bote, 9. 12. 1999, s. 31

Na pódiové diskusi o budoucnosti menšin, konané 25.-27. dubna 2008 v Horní Plané,
sedí odleva Walter Piverka, Raimund Paleczek, Horst Löffler a Irene Kuncová

Na pódiové diskusi o budoucnosti menšin, konané 25.-27. dubna 2008 v Horní Plané,
sedí odleva Walter Piverka, Raimund Paleczek, Horst Löffler a Irene Kuncová

Repro Sudetenpost, 2008, č. 10, s. 10

Záznam českokrumlovské matriky o svatbě jeho rodičů v červenci roku 1925 - ženich Anton Piverka byl pomocným dělníkem (jeho rodiče Franz a Maria, roz. Schicho, byli oba ze samoty Brusnické Chalupy /Rossnitzhütte/ na Rojovském hřbetě) v Českém Krumlově, kde jako tovární dělnice pracovala i nevěsta Anna, dcera horníka Johanna Chalupy a jeho ženy Anny, roz. Tvarochové, obou ze Závrat, okres České Budějovice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Obálka (2006) jeho knihy s motivem rodného  Krumlova (nakladatel Zdeněk Susa, Středokluky)

Obálka (2006) jeho knihy s motivem rodného Krumlova (nakladatel Zdeněk Susa, Středokluky)

Jeho zdravice k Sudetoněmeckému sněmu v roce 1994 na stránkách oficiálního orgánu krajanského sdružení

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1994, č. 19/20, s. 4

Celou stranu k Piverkovým osmdesátinám věnoval "Landeszeitung", list Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, i u příležitosti jeho ocenění medailí Adalberta Stiftera, kterou mu k životnímu jubileu udělilo Sudetoněmecké krajanské sdružení

Repro Landeszeitung, 2011, č. 17, s. 3

Nekrolog v německém pražském listu napsal Stephan Meyer

Repro www stránky LandesECHO

Text na parte, vytištěném, jak symbolické, českokrumlovskou firmou Šumava, si napsal sám

Text na parte, vytištěném, jak symbolické, českokrumlovskou firmou Šumava, si napsal sám

Repro z daru Raimunda Paleczeka

Záběr z jeho pohřbu: mohu dosvědčit, že na něm nezaznělo ani slovo německy, jen když klesala rakev do hrobu, hrála hudba šumavskou hymnu beze slov - starý pán vlevo od vchodu je Richard Johann Franz

Záběr z jeho pohřbu: mohu dosvědčit, že na něm nezaznělo ani slovo německy, jen když klesala rakev do hrobu, hrála hudba šumavskou hymnu beze slov - starý pán vlevo od vchodu je Richard Johann Franz

Foto Jan Mareš

Katolický kněz tu připravuje v českokrumlovské hřbitovní kapli u oltáře pohřební obřad

Katolický kněz tu připravuje v českokrumlovské hřbitovní kapli u oltáře pohřební obřad

Foto Jan Mareš

Věnce u rakve: ten vpředu prozrazuje nápisy na stuhách, že je od Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a jejich časopisu LandesECHO, vpravo je pak věnec rudých růží od hornoplánského Centra Adalberta StifteraVěnce u rakve: ten vpředu prozrazuje nápisy na stuhách, že je od Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a jejich časopisu LandesECHO, vpravo je pak věnec rudých růží od hornoplánského Centra Adalberta Stiftera

Věnce u rakve: ten vpředu prozrazuje nápisy na stuhách, že je od Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a jejich časopisu LandesECHO, vpravo je pak věnec rudých růží od hornoplánského Centra Adalberta Stiftera

Foto Jan Mareš

Mapa více než 1500 osad, zaniklých po odsunu německých obyvatel

Repro Sudetenpost, 2012, č. 2, s. 8

TOPlist