logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SIGISMUND PIRCHAN

... dán jeden cínový kalich světícímu biskupovi do hrobu


J. Ebner, Sigismund Pirchan Episcopustit Salonensis (†15. Juni 1472) (2004)

Ten záznam z inventáře kostela sv. Vavřince v Lorchu, dnes části okresního města Enns v okrese Linz-Land, kde spočinuly ostatky vyšebrodského cisterciáckého opata a pasovského světícího (pomocného) biskupa (pasovské knížecí biskupství bylo kdysi největším v celé Svaté říši římské a v roce 1469 byla z jeho části vytvořena mj. diecéze vídeňská a linecká) Zikmunda Pirchana, zní doslova:

Item ain zinan kelch dem Weichbischof in das Grab gegeben.

a není psán biskupovou rukou, představuje však bezpochyby intenci jeho ducha a vedle dopisů Oldřichu II. z Rožmberka (1403-1462) zanechává symbolicky výmluvnou písemnou stopu, svědčící o pohnutém období českých, rakouských a šumavských dějin, spjatých tak osudovou vazbou. Samo příjmení Pirchan je zkomolenou podobou výrazu "Birkhahn", v českém významu "tetřívek" a jeho nositel pokřtěný jménem českého zemského patrona Zikmunda (Sigismunda) přišel na svět někdy kolem roku 1390 v Rožmberku nad Vltavou (Rosenberg). Latinsky zní ten životopisný údaj o jeho původu "Natione de Rosenberg". Roku 1414 se s ním už setkáváme jako s mnichem cisterciáckého kláštera v blízkém Vyšším Brodě (Hohenfurth). Působil tam zprvu jako knihovník, byly mu ale brzy svěřovány i ekonomické úkoly hlavně proto, že roku 1422 utrpěl klášter během husitských zásahů citelné škody. Část konventu byla nucena uprchnout a nalezla asi na celá léta útočiště v minoritském klášteře na českokrumlovském předměstí Latrán. Poté, co byl ve vyhnanecké komunitě celerářem, tj. hospodářským správcem, zvolili ho mniši opatem a opatská benedikce byla vykonána v Pasově. Oldřich z Rožmberka vyslal opata Sigismunda na koncil v Basileji (1431-1437/9), zejména za účelem získání peněz na válku proti husitům. Poté, co byl výsledek Pirchanova poslání zanedbatelný, ztratil podporu Rožmberků. Opustil i vyšebrodský klášter a teprve poté, co se podřídil namísto vzdoropapeži Felixi V. a slíbil obedienci (poslušnost) řádně zvolenému papeži Evženu IV., byla mu v roce 1465 vrácena důvěra pražského arcibiskupství a mateřského kláštera ve Vyšším Brodě (směl v něm 28. října toho roku vysvětit dva oltáře a 3. listopadu brzy nato i hlavní oltář v rodném Rožmberku nad Vltavou). Zemřel v Enži 15. června 1472 a ještě téhož roku svědčí už zmíněný zápis v inventáři kostela v Lorchu o vložení kalichu do jeho hrobu. Rozumíme vůbec zcela symbolické stránce toho kroku (viz k tomu mylná interpretace nálezu kalicha v kolínském knížecím hrobě z 9. století, který byl dlouho spojován díky tomu s husitským obdobím /viz text Viktorie Čisťakové Nálezy z nejbohatšího pohřbu českého raného středověku/)? Ach ty Čechy, ach ti Čechové!

- - - - -
* Rožmberk nad Vltavou / Vyšší Brod / Český Krumlov / † † † Lorch, Enns (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Náhrobní deska a bazilika sv. Vavřince v Lorchu, kde je pochovánNáhrobní deska a bazilika sv. Vavřince v Lorchu, kde je pochován
Originál a přepis záznamu z inventáře kostela sv. Vavřince v Lorchu
Úvod jeho podrobného životopisu od Johannese Ebnera
Oldřich II. z Rožmberka

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist