logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ZDENĚK PICHA

Z úvodu ke knize "Die psychische Energetik und die Organisation des Seelischen" (1962)


Duše (nous) je nejlehčí
a nejčistší ze všech věcí.

- Anaxagoras.

V protikladu k neživé přírodě nacházíme u všech živých organismů a jen u nich procesy, k jejichž vysvětlení fyzika s chemií nepostačují. A právě zkoumání těchto zvláštností života, které psychická energetika vyvolává, rozšiřuje úkol psychologie o vysvětlení vyššího řízení výměny látek u organismů, poněvadž při tomto řízení a při vzrušivosti protoplasmy působících sil jsou tyto svým původem a svou povahou spřízněny s oněmi, jimiž se psychologie od nepaměti zaměstnává.
Také dosavadní problémy psychologie prahne psychická energetika na svůj vlastní způsob řešit, čímž zamýšlí přispět k začlenění těchto problémů k těm náboženským a metafyzickým. Pro metafyziku je hlavně vyplnění mezery mezi fyzikálním a fenomenálním děním důležitá. Taková "mezera" už neexistuje, lze ji dnes považovat za vyplněnou vzájemným působením hmoty a duševna. Descartův závěr "cogito ergo sum" se přísně vzato vztahuje toliko na skutečnost procesu myšlení. To, co je předmětem myšlení, včetně našeho těla, co tvoří podstatu citu jako základu vjemu a všeho poznání, to nelze prokázat myšlením, spojení mezi myšlením a jeho předmětem je vícenásobně přerušeno. Zkoumat toto přerušení a uvést je na správnou míru je jedním z úkolů psychické energetiky. Na řešení tohoto úkolu závisí vysvětlení vztahu mezi zdáním a skutečností.

Prvé tři odstavce úvodu ke knize vydané německy v islandské metropoli pouhé čtyři roky před skonem jejího autora (bylo mu v roce 1962 už 85 let), dostatečně svědčí o tom, že jeho záměry nebyly zrovna nepodstatné (na s. 9-27 č. 5 /v plném českém znění viz Scriptum.cz/ exilového kulturního sborníku "Perspektivy" své dílo obsáhle česky reprodukuje a komentuje). Pichovo vrcholné dílo pod titulem "Duševno" vyšlo ostatně česky (jde vlastně jen o českou verzi na Islandu německy předtím roku 1962 vydané) nákladem Křesťanské akademie v Římě rok před jeho smrtí. Zesnul v Reykjaviku 21. září 1966 a je tam i pochován po boku své ženy Libuše, roz. Zátkové. Ta se narodila v Českých Budějovicích 13. dubna 1889 jako dcera Ing. Dobroslava Zátky (1859-1946) a jeho manželky, pianistky Růženy Kačerovské-Zátkové (1861-?). Jejím prvým manželem byl chirurg MUDr. Bohumil Růžička (vzali se v Českých Budějovicích 26. ledna 1914, měli spolu 3 děti a rozvedli se v roce 1921). S Dr.Ing. Zdeňkem Pichou, schwarzenberským ústředním ředitelem, byli v Českých Budějovicích civilně oddáni 12. února roku 1927 (ke konvalidaci /tj. zhojení vady právního jednání, dodatečné zplatnění právního vztahu, v tomto připadě církevní sňatek po sňatku civilním/ došlo až 27. května 1944!). Libuše Pichová zemřela na Islandu (vedla tam už v roce 1926 jejich svatební cesta!), kam se v roce 1958 s mužem přestěhovala z Hamburku spolu se svou dcerou z prvního manželství Naděždou (oba dva Naděždini bratři Vladimír a Petr zahynuli u rakouského Bundschuhu pod alpskou lavinou v roce 1937), v roce 1947 provd. Sigurdssonovou (manžel Magnus Sigurdsson byl tehdy islandským konzulem v Praze, ona sama zemřela až v říjnu 2015 ve věku 97 let ve Skuherského ulici v Českých Budějovicích), 27. listopadu 1961. Nás však zajímá zejména sám Zdeněk Picha. Podle německy psaného záznamu českobudějovické křestní matriky se Zdenko Václav Picha, jak je tu psán, narodil 12. března roku 1877 ve Šternekově ulici (Sternek-Gasse, dnes U Černé věže) čp. 1 zdejšímu advokátovi JUDr. Johannu Pichovi (synu Johanna Pichy, měšťana v Husinci čp. 71, a jeho ženy Agnes, roz. Trnkové) a jeho manželce Theresii, dceři měšťana v Pelhřimově čp. 67 Antona Stavy a Marie, roz. Štěklé z Červené Řečice (příjmení Stava a Štěklá jsou v matrice psána takto. JUDr. Johann (Jan) Picha mladší promoval na doktora práv na pražské univerzitě týž den jako vůdce budějovických Čechů August Zátka a býval později v Českých Budějovicích předsedou místního odboru Národní jednoty pošumavské. Jeho syn Zdenko (Zdeněk) Picha (později někde psán i Pícha, Dana Neumannová ve své bakalářské práci z roku 2012 na Jihočeské univerzitě dokonce "Zdeňka Picha" uvádí z neznalosti jako druhý pád jeho jména!) studoval jako kdysi otec v Praze práva na Karlově univerzitě, kde získal roku 1900 doktorský titul. Ve studiích pokračoval ve Vídni na vysoké škole technické, obor lesnictví. Poté, co v roce 1903 nabyl diplomu lesního inženýra, vstoupil roku 1908 do schwarzenberských služeb jako lesní aspirant revíru plekenštejnského na Šumavě. Titulu schwarzenberského ústředního ředitele (služební postup podrobně zachycuje celostránkový text k jeho šedesátinám roku 1937 v Tradici, věstníku Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenberku, kde je Picha označen za uvědomělého a rozhodného Čecha) byl zbaven nacisty za druhé světové války. Věnoval se filosofii a už ve vysokém věku napsal své texty o psychické energii (energetice) a organizaci duševna. Až do konce života, jak píše Jožka Pejskar na s. 287 prvého svazku svého sborníku nekrologů osobností českého exilu "Poslední pocta", pracoval Zdeněk Picha na studii o spojitosti hmoty a mysli. Nesmí být zapomenut.

- - - - -
* České Budějovice / Hluboká nad Vltavou / † † † Reykjavik (ISL)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam českobudějovické civilní oddací matriky z roku 1927 o jeho zdejším sňatku s rozvedenou Libuší Růžičkovou, roz. Zátkovou
Text k jeho šedesátinám roku 1937 v Tradici, věstníku Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenberku
Obálka a anonce jeho knihy, která vyšla v Českých Budějovicích ještě před emigrací (1947, nakl. Josef Novák)Obálka a anonce jeho knihy, která vyšla v Českých Budějovicích ještě před emigrací (1947, nakl. Josef Novák)
Obálka jeho práce, vydané v Reykjaviku (1962)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist