JAKOB PAWEL
Hraniční propustka
Pan Jakob Pawel ve Windhaagu je oprávněn překročit
německo-rakousko-české hranice (v originále "die d.- ö. - böhm. Grenze" - pozn. překl.) směrem na Cetviny (v originále "Zettwing" - pozn. překl.) za účelem
(např. zajištění zemědělských prací) návštěvy příbuzných
se svým jízdním kolem značky "Stýria" (přeškrtnuto "Dürkopp" - pozn. překl.).
Platí do 31. prosince 1920.
Popis osoby:
Místo narození a datum: Wutschko (tj. Bočkov - pozn. překl.) 1880
Postava: prostřední
Vlasy: hnědé
Oči: šedé
Tvar obličeje: oválný
Zvláštní znamení: žádné.
Text stvrzený vlastnoručním podpisem Jakoba Pawela (coby poskytovatele většiny údajů ho považujme za "autora") na vlepené podobence (rozhodně na ní s vestou a motýlkem, vzhůru zatočeným knírem a bradkou, navíc přiznaný vlastník jízdního kola nevyhlíží jako obyčejný venkovan) má ho identifikovat jako majitele hraniční propustky, nezbytné k překročení "nové hranice" mezi Rakouskem a nově vzniklým Československem (tiskopis označuje ještě hranici za "německo-rakousko-českou", ačkoli "Německé Rakousko" /"Deutschösterreich"/ přestalo existovat už rokem 1919). Dokument je součástí sbírek zámeckého muzea "Mühlviertler Schlossmuseum" v rakouském Freistadtu. Dává nám možnost najít křestní záznam Pawelův v matrice farní obce Omlenice (Umlowitz), ke které jeho rodný Bočkov náležel. Spatřil tam světlo světa dne 20. července roku 1880 ve stavení čp. 22 (sčítání lidu jich kupodivu v roce 1910 i 1921 eviduje toliko pět!) chalupníkovi a svému jmenovci Jakobu Pawelovi (*18. července 1849 v Bočkově, synu Franze Pawela, hospodařícího na téže usedlosti (v matrice rovněž zřetelně psáno čp. 22, ačkoli při sčítání lidu z roku 1921 jsou Jakobovi rodiče Pawelovi zapsáni na čp. 3 spolu s dcerou Marií /*15. srpna 1890 v Bočkově čp. 22, jak znovu zřetelně psáno v křestní matrice!/ a vnukem Friedrichem /*16. května 1915 v Urfahru!/) předtím se svou ženou Katharinou, roz. Putschöglovou z Putschöglova Dvora /německy Putschöglhof, česky Krakovice/ čp. 10), a jeho ženě, tedy své matce, Johanně (*1. května 1852 asi nikoli v Zahrádce /Haag/, jak je psáno i u jejího muže na archu sčítání lidu z roku 1921), dceři Philippa (v matrice psáno "Filippa"!) Maiera, chalupníka v Rojově (Roiden) čp. 14, a jeho ženy Marie, roz. Králíčkové ze Stříteže (v matrice psáno Třitež, čp. neuvedeno). Pozdější přípis uvádí datum svatby Jakoba Pawela v rakouském Aigenu u Salzburgu, tj. 24. listopadu 1908. Z tamní oddací matriky vysvítá, že v době svatby byl ženich zedníkem a tesařským mistrem v Linci, nevěsta Theresia Hutterová (*5. ledna 1887 v Malšíně /Malsching/), dcera chalupníka (v matrice je označen jako "Leibhäusler") v Nesselbachu (dnes téměř zaniklá Větrná) Laurenze Huttera a jeho ženy Marie, roz. Pableové. Nevěstini rodiče byli v době její svatby už oba po smrti, ona sama byla služebnou děvečkou v Parsch (část města Salzburg) čp. 38, domovsky příslušnou do obce Wörles (dnes Ostrov, část obce Malšín). Pozdější přípis nás dokonce zpravuje o tom, že Theresia Pawelová zemřela v Linci dne 15. října roku 1954. U ženicha takový přípis nenajdeme. Zato se dá dohledat na stránkách českobudějovického německého listu "Budweiser Zeitung" ze 14. listopadu roku 1931 dosti dlouhý příspěvek o 10. výročí lineckého spolku "Böhmerwäldler Gmoa in Linz" (tj. "Obec Šumavanů v Linci", zmíněné periodikum mimochodem o spolkových akcích v letech 1922-1938 /tj. přibližně až do nacistického "anšlusu" Rakouska, poslední je z dubna 1938 a bláhově vítá Hitlerův čin, který byl i koncem spolkové mnohosti/) celkem pravidelně referovalo), v němž mezi jmény členů poctěných čestným diplomem figuruje i jméno Jakob Pawel. Je sice vysoce pravděpodobné. že jde o našeho rodáka z Bočkova, ale jeho další stopa nám zatím uniká. Z Bočkova zbyla jediná budova, někdejší stodola, přestavěná k obytnému, zřejmě chalupářskému užití. Od toho výletu s propustkou na jízdním kole přes "novou hranici" uplynulo v době, kdy to píšu, bez několika málo měsíců rovných sto let. Ba, kola dějin se nezastavují.
- - - - -
* Bočkov, Omlenice / Windhaag (A) / Cetviny
