logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL PASCHER VON OSSERBURG

Předmluva k vlastnímu průvodci Führer durch den Böhmerwald z roku 1878

Motto:

"Heraus in eure Schatten, rege Wipfel
des alten, heil'gen, dichtbelaubten Haines."



"Sem k vám, do mihotavých stínů
starého, posvátného háje hustých korun!"


Jeho Královské Výsosti
knížeti
Karlu Antonu von Hohenzollernovi,
nejvýše šlechetnému ochránci a uchovateli
lesů na Ostrém (Osser) a Javoru (Arber)
v úctě věnováno.


Od té doby, co se i tak už lidnatá města ještě rozrostla měrou nikdy netušenou, od té doby, co se život národů soustředil do těch metropolí jako svazek světelných paprsků ke svému ohnisku, v němž se pak vybíjí ta hlavní lidská neřest, totiž bezuzdný chtíč po materiálních výhodách a ziscích; od té doby posléze, co jsou ty uzlové body duchovního i hmotného pohybu věčně zahaleny uhelným dýmem a odporným městským prachem - od toho času se v lidech probouzí touha čas od času alespoň se ocitnout na čerstvém povětří, v čistém bytí přírody, aby tak okřálo nejen unavené tělo, nýbrž aby se i duch osvobodil z těžkých olověných pout nekonečného vypětí a existenčních starostí.
Jaké jiné touze by odpovídalo to stěhování národů, k němuž z měst dochází každé jen trochu vlídné a jasné neděle, jaký jiný důvod by měl ten masový turistický ruch v alpských krajinách a vůbec v oblastech požehnaných přírodními krásami? - Čím širší kruhy však zasahuje poznání, že čistý přírodní živel a jeho vznešený mír dokáží nejúčinněji oblažit a osvobodit unavené lidské srdce a poskytnout mu tu opravdovou míru rozkoše, tím větší radost je třeba cítit z objevů nových míst takových přírodních požitků pro všechno lidstvo.
Uvedením železniční tratě Plzeň-Železná Ruda do provozu byla Šumava, ten co do přírodních krás jistě jeden z nejbohatších koutů Čech se svými hrdými horskými velikány, se svými romantickými jezery skrytými v šeru lesů, se svými věčně zelenými údolími, ten stále ještě velkolepý pozůstatek starého Hercynského hvozdu natolik přiblížen obyvatelům měst znaveným už uhelným prachem a žádostivým volného putování, že cesta sem už nezabere o nic více času, než činí pouhá nedělní vycházka z prašných ulic města do jeho sluncem zalitého okolí. Když se něco tak krásného ocitlo tak nablízku, proč se v potu tváře trmácet někam do daleka, proč hledat požitek z čisté přírody někde v cizích krajích a mezi cizími národy, když je doma horský vzduch s vůní lesa o tolik pohodlněji a také levněji přístupný a co je vůbec hlavní, když je znovu a znovu po ruce, kdykoli se nám jen zamane! Budiž proto chápáno jako pouhá vlastenecká povinnost, že se tu objevuje průvodce s krátkým popisem těch nejkrásnějších míst Šumavy při železniční trati dostupných, který má turistu ušetřit hledání skvostných partií a učinit ho v té míře nezávislým na cizí vůli, že může podle vlastní chuti a časových možností putovat hory i doly, jakož najít ve chvíli oddechu klid na měkkém mechu vprostřed lesní zeleně.
Právě v naději, že dostál té povinnosti k užitku těch, jimž je průvodce určen a kterým chce být věrně po boku, přeje jim všem jeho autor:

"Šťastnou cestu!"

Železná Ruda, v květnu 1878.

Předkové pisatele předchozích řádků, jak je tu po více než 120 letech v českém překladu podáváme, pocházeli z Benešova nad Černou (Deutsch-Beneschau) v někdejším okrese Kaplice (Kaplitz). Rodové jméno Pascher se dá v tom městečku vysledovat zpátky až k roku 1534. Andreas Karl Pascher přesídlil odtud kolem roku 1790 do královského horního města Stříbra (Mies), kde se 29. září 1847 narodil i jeho vnuk Karl Michael jako třetí z pěti synů pekaře Petera Paschera a jeho manželky Terezie roz. Seifertové. Po maturitě studoval strojařinu na pražské německé technice a jako novopečený inženýr převzal pak roku 1869 trasování železniční tratě Plzeň-Březno-Chomutov. Rok nato a další ještě už ve službách tureckých železnic dokonce vedl podobnou práci Bulharskem do Turecka pro slavný Orientexpres! Roku 1874 se Karl Pascher v Jičíně oženil s Češkou Boženou Dohnalovou. Narodili se jim dva synové a jedna dcera. Lze asi sotva pominout skutečnost, že Emmerich Pascher rytíř von Osserburg, narozený 12. července 1879, figuruje na internetových stránkách seznamu obětí nacistického holocaustu. Z medailonu, který napsali Gerold a Herbert Pascherovi pro reprint tohoto šumavského průvodce, jak vyšel 1997 i s nádhernými původními ilustracemi Antonína Lewého v pasovském nakladatelství Robert Baierl, přebíráme ostatně (kromě té nejnovější internetové) všechny tyto cenné informace. Už v roce 1873 vedl jejich slavný předek po jistě cenné balkánské zkušenosti stavbu trati Plzeň-Železná Ruda a získal si velké zásluhy především proražením tunelu na Špičáku (Spitzberg), určeného pro dvoukolejný provoz a svého času největšího vůbec v celé dunajské monarchii. Ve volném čase se pak věnoval poznání západní Šumavy, především oblasti mezi Javorem a Ostrým. Objevil přitom právě na Ostrém zříceninu hradu, který podle něho střežil jednu ze solných stezek mezi Bavorskem a Čechami. Pro jeho četné zásluhy povýšil posléze císař František Josef dne 30. listopadu 1908 Karla Paschera do dědičného šlechtického stavu a citový vztah k Šumavě projevil nově jmenovaný rytíř volbou přídomku "von Osserburg", tj. "z hradu na Ostrém". Karl rytíř Pascher von Osserburg zemřel na následky zápalu plic 28. září 1910 v dnes italském Meranu. Jeho tělesné pozůstatky spočinuly však v rodném Stříbře, které ho už dříve jmenovalo svým čestným občanem. Na východní straně stříbrského hřbitova najdeme ten hrob dodnes. Pascherovi potomci žijí v Rakousku.

- - - - -
* Stříbro / Benešov nad Černou / hora Ostrý / ŽeleznáRuda / † Merano (I) / † † Stříbro

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho otec Peter Pascher (1815-1892),
stříbrský starosta v letech 1890-1892
Záznam stříbrské křestní matriky o jeho narození dne 29. září roku 1847 a křtu následujícího dne kaplanem Franzem Kochem na jméno Karl Michael
Pascher - novorozencův otec Peter Pascher, stříbrský měšťan a mistr pekařský v rodném domě chlapcově čp. 35, byl synem mistra pekařského Karla Paschera a jeho ženy Barbary, dcery hodináře Holetschaka, matka novorozencova Theresia byla pak dcerou pekařského mistra Franze Seiferta ze Stříbra čp. 32 a Anny, roz. Szoltzové, dcery ševce Szoltze - zkoušená porodní bába se jmenovala Franziska Seifertová
Obálka (1878)...
... a frontispis i titulní list reprintu (1997) v pasovském nakladatelství Baierl
Dům v Železné Rudě (ilustrace Antona Lewého z knihy)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist