logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PIUS MATHIAS PANGERL

Freud' und Leiden


Viele Blumen siehst du blühen --
Lieblich schön, so bunt und zart
Doch im Garten -- trotz der Mühen -
Steh'n auch Nesseln, rauhbehaart.

Nicht nur Rosen glühen prächtig,
Duftberauscht am Sommertag.
Denn auch Stacheln, spitz und mächtig,
Drohen aus dem Dorngehag.

Nicht bloß Beeren locken herrlich
Auf der Heide, schwarz und rot:
Auch manch' Schlange wird gefährlich,
Die dort lauernd bringt den Tod.

Pflückt die Blume -- brich' die Rose,
Iss' die Beere wohlgemut:
Doch vergiss nicht, dass die Freuden
Immer wechseln mit den Leiden!

Wie du nahmest jene Freuden,
Nimm' das Kreuz nun, trag die Leiden;
Sei zufrieden mit dem Lose --
Was der Herr schickt, das ist gut!

Radost a žal


Tolik vidíš květů všude --
pestrých, něžně líbezných,
na zahradě i tak zbude
kopřivám zem blízko nich.

Nejen růže krásně planou
v opojivý letní den.
I trny na uvítanou
z keřů hrozí a ční ven.

Nejeden plod příjemný je
les vábí k svým pasekám:
mnohdy tam však číhá zmije,
zákeřnou smrt nese nám.

Trhej květy, vonné růže,
i koš jahod je ti přán:
nezapomeň však, že radost
i žal činí sobě zadost!

Tak jak umíš přijmout radost,
svému kříži učiň zadost;
osud, který člověk zmůže
pro tvé dobro seslal Pán!

Glaube und Heimat, 1927, č. 3, s. 23

P.S. Báseň má německý podtitul Gedanken von Pius Pangerl, tj. "myšlenky Pia Pangerla".

Narodil se dne 6. února 1883 jako Mathias Pangerl v Machovicích (Machowitz) čp. 2, po chalupě se tam říkalo Tschiapani, pár kilometrů na východ od Přídolí (Priethal), kde už jako cisterciák kláštera vyšebrodského s řádovým jménem Pius slavil 11. srpna 1907 svou kněžskou primici. Byl kaplanem v Malšíně (Malsching), Hořicích na Šumavě (Höritz), Horní Stropnici (Strobnitz), Horním Dvořišti (Oberhaid) (diecézní Directorium z roku 1929 uvádí Dolní Dvořiště/Unterhaid) a v Přídolí, poté novicmistrem a lokalistou (funkční titul zněl vlastně expositus a označoval samostatného duchovního správce) v Loučovicích (Kienberg). Po zrušení vyšebrodského kláštera komunistickou mocí našel jako ostatní spolubratří útočiště v rakouském Reinu, kde je také pochován, ačkoli skonal 4. května 1953 ve Štýrském Hradci (Graz). "Meziválečný" časopis německých kněží a věřících českobudějovické diecéze Glaube und Heimat, kde Pius Pangerl zveřejňoval své verše (často i v rubrice Rätsel-Ecke, tj. "hádankářský koutek"), byl po válce a vyhnání ve Spolkové republice Německo znovuobnoven a vychází až dodnes.

- - - - -
* Machovice / Vyšší Brod / Přídolí / Malšín / Hořice na Šumavě / Horní Stropnice / Horní Dvořiště / Loučovice / † Štýrský Hradec (A) / † † Rein (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Laurentius (česky Vavřinec) Pangerl, syn Wenzla Pangerla z Machovic, měl podle "rodového výpisu" (Extractus) farní obce Přídolí se svou ženou Johannou, roz. Strahwaldovou ze zaniklé dnes Tisovky (Distlowitz), 8 dětí, z nich nejmladšího syna Mathiase, narozeného v Machovicích dne 6. února 1883
Jeho rodné jméno a příjmení v indexu křestních matrik farní obce Přídolí
Záznam o jeho rodné vsi v Esslově momografii okresu Krumlov uvádí i Pangerlovy na čp. 2 (Tschiapani)
Podle záznamu ve školní kronice osady Kyselov převzal náboženskou výuku poté, co bylo vzneseno obvinění proti páteru Thomasi Rauscherovi, že se měl mravně prohřešit na jednotlivých školních dítkách (soudní šetření ovšem prokázalo páterovu nevinu)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist