logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN NAGEL

Toto není nijaká stranická schůze...


Toto není nijaká stranická schůze, nýbrž německé lidové shromáždění.


Budweiser Zeitung, 1926, č. 92, s. 1

Těmito slovy měl mj. podle titulní strany českobudějovického německého listu uvést Johann Nagel, penzionovaný ředitel zdejšího německého učitelského ústavu, "Volksversammlung der Deutschen Nationalpartei", jak zní nadpis celého úvodního článku přes celou šíři formátu, kde ovšem nechybí předchozí přiznání zpravodaje, že se "lidového shromáždění" účastnilo ve velkém sále Německého domu pouhých 150 lidí. Město žilo zřejmě jinými tématy a počet Němců ve městě, udávajícím ještě za sčítání lidu v roce 1880 jejich podíl číslem 40 procent, klesl v roce 1930 na procent 14. Poněvadž nedosahoval zákonného podílu 20 procent, stala se tu čeština jediným úředním jazykem a němečtí nacionálové málem vylučovali zdejší své národní soukmenovce z národa. V únoru 1920 Češi znemožnili právě v Německém domě vystoupení předsedy Německé nacionální strany Lodgmana von Auen (i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže) a právě v témže roce byl v Českých Budějovicích zrušen i soukromý ženský učitelský ústav, jemuž stál v letech 1909-1920 roku 1912 ze státní služby do důchodu odešlý Johann Nagel v čele. Nepocházel z Čech, narodil se 25. července 1847 v tehdy k hesenskému velkovévodství náležející obci Bodenheim (dnes zemský okres Mainz-Bingen ve spolkové zemi Porýní-Falc /Rheinland-Pfalz/, utvořené až v srpnu 1946 ve francouzské okupační zóně poválečného Německa). Navštěvoval učitelský seminář v Darmstadtu, poté, co byl zprvu provizorním učitelem v i dnes hesenském městě Neustadt, stal se domácím vychovatelem v domě c.k. rakouského vyslance barona von Brennera a získal roku 1871 rakouské státní občanství, učil po složení zkoušek pedagogické způsobilosti pro měšťanské školy v Retzu kus na jih od moravských hranic s Rakouskem, pak na německé měšťanské škole v Prachaticích, kde sloužil až do roku 1880. Z podnětu českého okresního hejtmana Václava Šolty na místě původního "pevnostního" rybníka u prachatických hradeb dodnes existující Štěpánčin park (Stephanieanlage), otevřený rok po jeho odchodu. Dalším místem jeho působení se stal Horní Slavkov (Schlaggenwald), pak Falknov (Falkenau, dnešní Sokolov). Od roku 1886 zastával úřad školního inspektora pro okresy Kraslice (Graslitz) a Falknov a v roce 1898 mu byl propůjčen Zlatý záslužný kříž s korunou. Od 14. června 1900 nastoupil službu jako "Hauptlehrer" v německém učitelském ústavu českobudějovickém. Nagelův soukromý život byl poznamenán několika těžkými ranami osudu. Zákeřná choroba skolila jednoho z jeho dvou synů, pak ztratil po dlouhé nemoci i milovanou choť Emilii. Jeho druhý syn, profesor Hans Wolfgang Nagel, zahynul v první světové válce a jediné synovo dítě, nadaná Erika, zemřela na zápal plic 4. dubna roku 1931 krátce před svou maturitou na učitelském ústavu, který kdysi řídil její děd. Ten brzy nato už těžce nemocný poté, co vnučku na onen svět následovala i věrná starcova hospodyně Marie, skonal 11. června téhož roku 1931 přes nejlepší lékařskou pomoc ve Vídni, odkud byl 13. června převezen do Českých Budějovic a tady 15. června pochován do rodinné hrobky. Zesnulý byl autorem četných učebnic a příruček, z nichž výroční zpráva německého učitelského ústavu uvádí v roce 1907 následující tituly: Schreiblesefibel (vydáno ve Vídni 1872), Aufgaben für das mündlichen und Schriftlichen Rechnen an einklassigen (7 svazečků), zweiklassigen (4 svazečky), dreiklassigen (4 svazečky), vier- und fünfklassigen (5 svazečků), sechs- und mehrklassigen Volksschulen (6 svazečků), Aufgaben für Knaben-Bürgerschulen (3 svazečky) und Mädchen-Bürgerschulen (3 svazečky), Rechenbuch für Knaben-Bürgerschulen, Rechenbuch für Mädchen-Bürgerschulen, Rechenunterricht an Volks- und Bürgerschulen. Mnohé z těchto početnic vydal Tempsky v Praze, některé i Beck ve Vídni. Ve Vídni vyšla roku 1886 i kniha Obstbau und Obstbaumzucht. Nagel byl dále spolupracovníkem Enzyklopädie der Pädagogik od Dr. Loose a rozličných časopisů. Jen s tím německým lidovým shromážděním v Českých Budějovicích se to jaksi nezdařilo. V roce 1933 byla Německá nacionální strana (DNP) spolu s NSDAP v Československu zakázána, ale o dva roky později ji úřady povolily v marné naději, že by mohla oslabit Henleinovu Sudetoněmeckou stranu (SdP), která ovšem poslední parlamentní volby do republikánského Národního shromáždění (viz Wikipedia) alespoň v Čechách poměrně drtivě vyhrála. To už byl "Vater Nagel" čtyři roky na opravdu jiném, snad i lepším světě.

- - - - -
* Bodenheim (RP) / Prachatice / České Budějovice / † Vídeň (A) / † † České Budějovice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Na snímku z ledna 1931 ve školní kronice německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích s přípisem profesora Friedricha Blumentritta
Stará pohlednice z rodného Bodenheimu
Zpráva o jeho jmenování do čela německého učitelského ústavu v Českých Budějovicích
Poděkování za projevy soustrasti po úmrtí syna Ernsta

zobrazit všechny přílohy

TOPlist