logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANS NACHLINGER

21. November 1973


Wir wissen nichts von deinen letzten Stunden,
wir wissen nicht, woran du noch gedacht,
was du gefühlt, gefürchtet und empfunden
und ob dein Wesen noch einmal erwacht.

Man bleibt allein, wenn man vom Leben scheidet,
nicht mehr vielleicht, als man's im Dasein war,
ob man das Ende wissend noch erleidet?
denn dem, der lebt, wird es nicht offenbar.

Ob alles Licht im Dunkel dann entschwindet,
wie weit Bewusstsein noch herüberreicht?
Wie schnell das Andre dies Sein überwindet,
wenn alles Wollen, alles Leid dann weicht.

Listopadový den


Nevíme nic o tvé poslední chvíli,
nevíme o tom, na cos myslila,
cos cítila, jsme ani netušili,
čeho ses bála, co jsi spatřila.

Je každý sám, kdo s životem se loučí -
nic víc, nic míň, než i v něm býval sám.
Je to však bolest, když se všechno končí?
Nevíme - a ty sotva povíš nám.

Poté, co zajde všechno světlo ve tmě -
jak dlouho trvá ještě vědomí?
Tím jiným bytím krok za krokem veď mne,
kde všechna bolest mizí jako my.

Des Waldes Widerhall, s. 47

Hans Nachlinger se narodil jako syn soudního úředníka české národnosti Mořice Nachlingera 12. července 1899 v Prachaticích. Matka Adéla Nachlingerová, roz. Tuma, byla Němka. Poté, co vychodil tři roky české a dva roky německé obecné školy, následně pak pět let gymnázia v rodném městě, začal studovat na vyšší lesnické škole v Zákupech (Reichstadt), kterou absolvoval roku 1921. 28. května 1927 se oženil s Bertou Pienertovou, dcerou malíře porcelánu z Velenic (Wellnitz) na tehdy německy ještě hovořícím Českolipsku. Měli spolu pak syna a dceru a Nachlinger po definitivním zakotvení v Prachaticích se z lesního adjunkta stal městským důchodním a později inspektorem městského stavebního úřadu od roku 1940. To už byla válka. Po ní nebyli manželé Nachlingerovi odsunuti, ale vycestovali roku 1950 do Spolkové republiky Německo sami. Tam působil prachatický rodák ve Frankfurtu nad Mohanem až do důchodu jako městský úředník. Byl nejen plodným malířem a kreslířem - některé jeho práce otiskl už za války časopis Mein Böhmerwald - ale i hudebníkem a literátem. Jeho šumavskou novelu s námětem z třicetileté války prý už za zákupských studií chválil tamější Nachlingerův profesor Emil Merker, sám laureát československé státní ceny v oboru písemnictví. Hans Nachlinger zemřel 28. června 1979 v hesenském Dreieich-Sprendlingen. Dvacet let po jeho smrti splnili pozůstalí jeho přání a předali výtvarnou pozůstalost Hanse Nachlingera včetně zařízení ateliéru rodným Prachaticím. V německém textu k výstavě z díla, jak je představila Galerie Dolní brána na sklonku roku 1999, je i německá báseň k úmrtí milované ženy, kterou v překladu uvádíme.

- - - - -
* Prachatice / † Dreieich-Sprendlingen (HE)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Staré Prachatice na snímku z doby kolem roku 1899,
kdy se narodil
Podle česky psaného záznamu v prachatické Knize narozených spatřil světlo světa na předměstí dne 12. července roku 1899 v rodině v rodině Morice Nachlingera, diurnisty zdejšího c.k. okresního soudu (narozenému v Plzni správci školy v Těšovicích Janu Nachlingerovi a jeho ženě Marii, roz. Čermákové, z Chrudimi) a jeho manželky Adély, roz. Tumové, dcery Josefa Tumy a jeho ženy Marie, rozené Zaunmüllerové, obou z Prachatic
O něm na stránkách věnovaným významným prachatickým rodákům
Prachatice na ilustraci Karla Liebschera z konce 19. století pro Ottovu edici Čechy - Dolní brána, kde se o 100 let později uskutečnila jeho výstava, je vidět vpravo nad kamennou brankou

zobrazit všechny přílohy

TOPlist