logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RUDOLF MÜLLER

Repro Festschrift und Chronik der Pfarrei Salnau zur Gründung der Patenschaft der Gemeinden Klaffer und Schwarzenberg über die Vertriebenen der Pfarre Salnau im Böhmerwald, 6. und 7. August 1988, s. 18

Repro Glaube und Heimat, 1999, č. 8, s. 77 a Denkmäler und Herrgottszeichen der Pfarrei Salnau (1990), s. 4

Mezi spolužáky ročníku 1919 o prvním svatém přijímání v Želnavě 1928 stojí s obrázkem nad druhou zprava sedící dívenkou a 1999 jako osmdesátník ke snímku poznamenává: "Tři z kamarádů na něm zachycených padli ve válce, osm jiných z dvaceti tehdy devítiletých dětí už zemřelo, zbylo nás k letošku devět starých jako já"

Mezi spolužáky ročníku 1919 o prvním svatém přijímání v Želnavě 1928 stojí s obrázkem nad druhou zprava sedící dívenkou a 1999 jako osmdesátník ke snímku poznamenává: "Tři z kamarádů na něm zachycených padli ve válce, osm jiných z dvaceti tehdy devítiletých dětí už zemřelo, zbylo nás k letošku devět starých jako já"

Repro Glaube und Heimat, 1999, č. 4, s. 11

Želnavští kluci s řehtačkami v roce 1931, on v dřevácích zcela vpravo

Želnavští kluci s řehtačkami v roce 1931, on v dřevácích zcela vpravo

Repro Glaube und Heimat, 1989, č. 3, s. 64

S kamarády z rodné vsi stojí vzadu druhý zleva na snímku pořízeném 1937, tedy dva roky před velkou válkou, v níž padli oba dva stojící při něm zleva i zprava, v přední řadě pak ten druhý odleva

S kamarády z rodné vsi stojí vzadu druhý zleva na snímku pořízeném 1937, tedy dva roky před velkou válkou, v níž padli oba dva stojící při něm zleva i zprava, v přední řadě pak ten druhý odleva

Repro Glaube und Heimat, 2001, č. 2, s. 87

Na Seidelově snímku, datovaném 13. září roku 1943 na jméno a adresu "Müller Rudolf, Sonnberg"

Na Seidelově snímku, datovaném 13. září roku 1943 na jméno a adresu "Müller Rudolf, Sonnberg"

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

O svých sedmdesátinách slavil Rudolf s Rudolfine sňatek v pasovském poutním kostele Maria Hilf

O svých sedmdesátinách slavil Rudolf s Rudolfine sňatek v pasovském poutním kostele Maria Hilf

Repro Glaube und Heimat, 1989, č. 12, s. 66

Někdy uprostřed šedesátých let dvacátého století jím pořízený bezútěšný snímek rodné vesnice s dnes již zcela zmizelým statkem čp. 2 a se zasypanou kašnou na návsi, zvanou Mitterbrunnen (sedí na ní nejspíše jeho žena Anna)

Někdy uprostřed šedesátých let dvacátého století jím pořízený bezútěšný snímek rodné vesnice s dnes již zcela zmizelým statkem čp. 2 a se zasypanou kašnou na návsi, zvanou Mitterbrunnen (sedí na ní nejspíše jeho žena Anna)

Repro Glaube und Heimat, 1964, č. 13, s. 652

Slunečná v roce 2011

Slunečná v roce 2011

Foto Ivo Kareš

Záhlaví jím zveřejněné kroniky obce Žumberk (dnes Slunečná), kde na závěr úvodní části
prosí o upozornění na chyby s uvedením své adresy

Repro Glaube und Heimat, 1966, č. 17, s. 691-692

Dopis Daniela Hermana, tehdy tajemníka českobudějovického biskupa Miloslava Vlka, s poděkováním
Rudolfu Müllerovi za jeho dokumentaci církevních památek ve farnosti Želnava

Dopis Daniela Hermana, tehdy tajemníka českobudějovického biskupa Miloslava Vlka, s poděkováním
Rudolfu Müllerovi za jeho dokumentaci církevních památek ve farnosti Želnava

Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 3, s. 73

Odpověď knihovnice teologické fakulty Jihočeské univerzity Ing. Evy Křížkové na dotaz o Müllerově knize - jeden exemplář se nachází ve fondu Germánského národního muzea v Norimberku...

Repro Glaube und Heimat, 1991, č. 3, s. 73

... a obálka této jeho vlastním nákladem vydané knihy

... a obálka této jeho vlastním nákladem vydané knihy

I článek Grete Ranklové ze stránek krajanského měsíčníku připomíná se snímkem žulového podstavce kříže při cestě u Parkfriedu (dnes Bělá) Müllerovu práci o církevních památkách želnavské farnosti

I článek Grete Ranklové ze stránek krajanského měsíčníku připomíná se snímkem žulového podstavce kříže při cestě u Parkfriedu (dnes Bělá) Müllerovu práci o církevních památkách želnavské farnosti

Repro Hoam!, 1990, č. 3, s. 192-193

Obálka (1988) jeho publikace k převzetí patronátu rakouských obcí Klaffer a Schwarzenberg
nad vyhnanci z farnosti Želnava...

Obálka (1988) jeho publikace k převzetí patronátu rakouských obcí Klaffer a Schwarzenberg
nad vyhnanci z farnosti Želnava...

... a dopis krajanovi, provázející její zásilku

... a dopis krajanovi, provázející její zásilku

Repro archív autora

Snímek, doprovázející jeho text o šumavských "pazdernách" v krajanském měsíčníku, pochází z "Ounzn Hoarstubm" v jeho rodné Slunečné

Snímek, doprovázející jeho text o šumavských "pazdernách" v krajanském měsíčníku, pochází z "Ounzn Hoarstubm" v jeho rodné Slunečné

Repro Hoam!, 2012, č. 10, s. 63-63

Nekrolog na stránách krajanského měsíčníku

Repro Hoam!, 2012, č. 10, s. 63-63

Více než dva roky před jeho narozením ve Slunečné čp. 2 tu podle úmrtní matriky farní obce Želnava skonal na zápal plic výminkář Johann Müller, narozený rovněž na této usedlosti čp. 2, jinak vdovec po Rosalii, roz. Mündlové, dceři Matthäuse Mündla z Pihlova čp. 2 - nebožtík Johann Müller byl pochován na želnavském hřbitově

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam křestní matriky farní obce Želnava o mrtvě narozeném dítěti Johanna Müllera ze Žumberka (dnes Slunečná) čp. 13 (syna výminkáře na témže stavení Heinricha Müllera a jeho ženy Johanny, rozené Müllerové rovněž z téhož čp. 13) a jeho manželky Theresie, dcery chalupníka ze Záhvozdí (Hintring) čp. 28 Franze Müllera a Elisabeth, roz. Jungwirthové ze Záhvozdí čp. 2

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam oddací matriky farní obce Želnava o zdejší svatbě Jakoba Müllera ze Slunečné čp. 3, kde se ženich narodil a kde hospodařil jeho otec Simon Müller se svou ženou Theresií, dcerou Mathiase Müllera z Bělé čp. 18, s Annou Mathaem narozenou ve Slunečné čp. 8 jako dcera zdejšího chalupníka Adalberta Mathae a Agnes, roz. Stifterové, dcery Jakoba Stiftera z téhož stavení ve Slunečné čp. 8 - ženichovi bylo podle záznamu z roku 1907 39, nevěstě 20 let (proto věkový údaj "nezletilé" doprovází i podpis jejího otce)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Obraz Klanění Tří králů, pocházející někdy z let 1430-1440,
zakoupilo českobudějovické muzeum kolem roku 1880
na Želnavsku za 70 zlatých

Obraz Klanění Tří králů, pocházející někdy z let 1430-1440,
zakoupilo českobudějovické muzeum kolem roku 1880
na Želnavsku za 70 zlatých

Repro R. Lavička, Gotické umění : průvodce sbírkou středověkého umění Alšovy jihočeské galerie (2009), s. 29

"Dikeifelsen" v Černém lese u Záhvozdí

"Dikeifelsen" v Černém lese u Záhvozdí

Repro Glaube und Heimat, 2003, č. 6, s. 70

TOPlist