logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF MUGRAUER

Heimatwald


Unten rauscht der dunkle Fluss.
Luna sendet leise wieder
Ihren sanften Strahlengruß
Auf ein nächtlich Schweigen nieder.
Und der Wälder dunkle Wogen
Ernster Felsen graue Pracht
Starren, magisch angezogen,
In die Märchenmondesnacht.

Silbergrauer Nebelflor
Schwebt gespenstig über Triften.
Schweigen... nur der Nixenchor
Tönt empor aus feuchten Grüften.
Geisterhaft rauschts aus den Wellen,
Süßer Luft und Wehmut gleich,
Weltenfremde Töne quellen
Wettergrolend... liebeweich.

Und mein Ohr, es lauscht mit Lust
Wie ich steh gebannt am Hange;
Tiefes Sehnen füllt die Brust
Und mir Word so wohl... so bange.
Lang schon seh' ich fließen,
Moldaufluss, durch Krumme Au!
Jahre ward ich Dir entrissen,
Freudig heute ich Dich schau!

Schon als Knabe stand ich hier,
Lauschte Deiner Wunderklänge,
Watete und schwamm in Dir
Liebte Deine steilen Hänge.
Und Du, holder Waldesfrieden,
Warst mein bester Jugendfreund!
Was mir immer ward beschieden,
Trug ich aus in Dir vereint.

Aus der Tiefe grüßts zurück
Und verträumt hör ich ein Singen:
Freue Dich, es ward Dein Glück!
Wie so manchen, die hier gingen.
Ernst und freudig, wie das Leben,
Ließ ich Dir es lauschen hier.
Wollte Dir die Welt nichts geben,
Schuf ich eine Welt in Dir.

Zum Geleite nimm die Mahnung:
Fühl im Herzen nimmer alt!
Ewig bleibst Du, glaub der Ahnung,
Die Dir ward im Heimatwald!
Edler Bäume Häupter ragen
Zur umstürmten Höh' mit Mut.
Willst Du Deins wie diese tragen
Wird auch alles recht und gut.

Domovský les


Dole ze tmy řeky šum.
Luna dává shůry tiše
něžný pozdrav oblakům
do mlčení noční říše.
Vlní se v něm černé chlumy,
vážná krása šedých skal
ztrnule, magicky strmí,
jak sen, pohádkový val.

Stříbrošedý závoj mlh
jak duch plyne nad lukami.
Mlčky... než ti padne v sluch
zpěv, jímž víly z rovů mámí.
Z vln to šumí zrovna jimi,
šíří stesk svůj sladký dech,
nad prameny zásvětními
bouře s něhou hladí břeh.

A mé ucho, buď jak buď,
tu nad srázem okouzleno
touhou zhloubi plní hruď,
blahé tísni dává jméno.
Tak jsem vás chtěl vidět znova,
Vltavo, můj Krumlove!
Léta vzdálen od domova,
vrátil jsem se v město své!

Už co chlapec jsem tu stál,
ty čarovné tóny slyše,
vlnami se brouzdával,
ploval, hleděl na ně z výše.
I ty, vlídný lesní míre,
byls mi v mládí přítelem!
V tvé náruči široširé
vše, co vlastním, našel jsem.

Zhloubi mne to zdraví zas
zasněn vnímám zpěv, jenž sílí:
Štěstím obdaruji vás
všechny, kdo jste tu kdy byli.
Radostný i vážný spolu
jak své všechno chtěj to mět,
když tě svět chce srazit dolů,
v sobě měj svůj mít vlastní svět.

Vezmi k cestě poučení:
v srdci nebuď nikdy stár!
Věčně zůstaň při tušení,
jež ti domova je dar!
Vršky stromů viz tam k nebi
v bouřnou výš se upínat.
I Tobě je zapotřebí
odvážně vždy v dobrém stát.

Waldheimat, 1924, s. 22

Už v prvém ročníku proslulého českobudějovického měsíčníku Waldheimat nacházíme verše autora, který se pak v dalších letech objevuje vícekrát, napočítal jsem tam těch jeho básní na stránkách šesti počátečních ročníků (1924-1930, desátým ročníkem 1933 časopis zanikl) celkem čtrnáct, tj. v každém roce více nežli dvě. U několika je dokonce při autorově příjmení místo, odkud texty do redakce zaslal. Jednou je to v roce 1928 Neudorf, což nám nijak mnoho neprozradí, ve dvou případech roku následujícího Liebshausen, což by měla být severočeská obec 11 kilometrů severovýchodně od Loun v Českém Středohoří. V básni Domovský les se však hlásí k Českému Krumlovu a k Šumavě tak nepochybně, že jsem se vydal na web Familysearch.org po stopách jména Mugrauer, Josef a kupodivu mi opravdu vypadl jediný krumlovský rodák z roku 1872, v křestní matrice zaznamenaný ke dni 11. února tr. (datum narození i křtu) na adrese Stadt N1. (město čp. 1) jako syn městského policejního strážmistra Karla Mugrauera a jeho ženy Elisabeth, jejímž otcem byl českokrumlovský soukeník Ignaz Hrdlička, matkou Elisabeth Hrdlička, roz. Reischl ze Želnavy (Salnau). Dál zatím nevím nic, ty verše však zůstávají pobídkou k další pouti.

- - - - -
Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Origiál jeho básně v časopise "Waldheimat"
Zajímavý článek lze nalézt v zahrádkářském časopise "Gartenfreund", který vycházel v Českých Budějovicích - jeho báseň "Zahrádka" na "zahradním památníku" v Rudolticích ve východních Čechách nás ale k možnému místu a roku jeho narození nepřibližuje
Záznam o narození Josefa Mugrauera v Českém Krumlově dne 11. února roku 1872: otec Karl zde byl městským policejním strážmistrem, matka Elisabeth byla dcerou zdejšího soukeníka Ignaze Hrdličky a Elisabeth, roz. Reischlové ze Želnavy - mohl to být on?
Jednu knižní položku pod jménem Josefa Mugrauera nacházíme i v souborné německé bibliografii 1911-1965, vydání ve Štrasburku, dnes francouzském, neslibuje však valnou spojitost s naším autorem

zobrazit všechny přílohy

TOPlist