logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANS MUGGENTHALER

Z úvodu knihy o osidlování Šumavy


S vyzněním světové války (rozuměj první světové války - pozn. překl.) si všichni uvědomujeme (v originále "ist uns allen zum Bewußtsein gekommen", tj. doslova "je nám všem dáno na vědomí" - pozn. překl.), že severovýchodní hranice Bavorska a severní hranice německého Rakouska (Deutschösterreich) mají vysokou politickou důležitost. Jako zaťatá pěst vtiská se dnes český stát do německého sídelního prostoru. Německá kolonizace ve středověku na tomto místě selhává. Je dávno uznáno, že vedle jiných příčin se tu širokému přílivu německých přistěhovalců navzdory staví právě Šumava (v originále "der Böhmerwald sich einem breiten deutschen Einwandererzug entgegenstemmt", dalo by se říci i "čelí právě Šumava" - pozn. překl.), že to ona v nejprvnější řadě vytvořila dnešní národnostní poměry ve svém okruhu.
Tato práce chce v hrubých rysech vylíčit dobývání česko-bavorského hraničního pohoří, chce poukázat na těžkosti, které se stavěly do cesty německým osídlencům, chce vzpomenout těch, jimž třeba děkovat za překonání těchto překážek. Při velikém rozsahu kolonizačního prostoru, při neúplnosti a dílčí nepřístupnosti pramenů, musí být a zůstat prací pouze kusou (v originále "mußte die Arbeit ein Stückwerk bleiben" - pozn. překl.).
Nejsrdečnějšími díky jsem zavázán panu vysokoškolskému profesorovi Dr. Maxi Heuwieserovi (1878-1944, kněz a historik v Řezně /Regensburg/ a v Pasově /Passau/ - pozn. překl.) za jeho přátelské rady a za umožnění toho, aby má kniha šla do tisku. Stejně tak jsem vděčností zavázán panu univerzitnímu profesorovi Dr. Ludwigu Steinbergerovi (1879-1968, badatel v oboru místních jmen - pozn. překl.) za podporu, kterou mi poskytl.
Mnichov (München), v květnu 1929.

Její jméno


Obyvatelé Dolního Bavorska říkají Šumavě (s také Českému lesu ovšem s ní souvisejícím - pozn. překl.) přímo "Wald" (tj. "les" - pozn. překl.), Šumavané (v originále "die Waldler" - pozn. překl.) nazývají pak bavorskou náhorní plošinu (v originále "die bayrische Hochebene" - pozn. překl.) prostě "Boagn", tj. Bavory. Čech říká tomu pohoří Český les či Šumava. Poněvadž lid našeho bavorského kraje měl svá původní sídla jižně od Šumavy, zní její prvé historické označení z roku 853 silva nortica (tj. "severní les", německy "Nordwald" - pozn. překl.). Raffelstettenská celní listina (v originále "die Raffelstettner Zollurkunde", dokument z časů sto let po Karlu Velikém o povinnosti Židů a všech obchodníků s koncesí na obchod s otroky zřejmě ze slovanských zemí na sever odtud platit clo tady v hornorakouském dnes Raffelstetten při ústí řek Enže /Enns/ a Travny /Traun/ do Dunaje /Donau/ - pozn. překl.) z roku 906 ji už nazývá silva bohemica. Naopak se v německém překladu Dalimilovy kroniky poprvé vyskytuje výraz Payerischer Walt. Rozlišování mezi zeměpisnými pojmy Bayerwald (pohoří nad Dunajem) a Böhmerwald (hraniční pohoří) je v němčině čistě literární.

Úvodní pasáž z knihy "Die Besiedlung des Böhmerwaldes" s podtitulem "Ein Beitrag zur bayrischen Kolonisationsgeschichte" od Dr. Hanse Muggenthalera, která vyšla roku 1929 v Pasově jako 10. svazek řady Veröffentlichungen des Instituts für ostbairischen Heimatforschung, dosvědčuje i těmi několika odstavci zohlednění všech zeměpisných i historických faktorů, které se na osídlení Šumavy lidem starobavorského kmene (proto ono "staré" měkké "i" ve slově "ostbairische") kdy podílely. Jako pádný doklad autorova pronikavého pohledu na věc lze uvést jinou pasáž z této jeho práce, která je součástí zásadně "pročeské" a zároveň "protiřímskokatolické" studie pravoslavného (svatého) biskupa mučedníka Gorazda (vl.jm. Matěj Pavlík /1879-1942/, popraven pro přechovávání pachatelů atentátu na Reinharda Heydricha v pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje). V úplnosti zní citace v Pavlíkově překladu z němčiny (viz http://www.pravoslav.gts.cz/gorazd/kolonizace.htm takto:

Přes všechny zásluhy duchovenstva o vyklučení Šumavy bylo by zvráceností, kdybychom v těchto výkonech spatřovali jeho hlavní zásluhu. Záleží daleko více v germanizaci. Žádná jiná moc, ani vysoká šlechta, ani německé princezny na trůnech Přemyslovců, ani němečtí měšťané ve městech státu českého nemohou se v tomto bodu měřit s církví. V území Šumavy byly to především kláštery, jež svými německými mnichy přivodily jeho germanizaci. Zcela jasně vychází ze zakládajících listin klášterů Teplé, Plasů, Zlaté Koruny a Vyššího Brodu najevo, že prvními osadníky v těchto odlehlých pohraničních zalesněných okresích byli Češi. Listiny prozrazují ještě dlouho po založení klášterů soužití obou národností. Zde působila germanizační síla klášterů. Nebylo postupováno násilím. Napřed se připomínají v listinách vždy dva kazatelé ve farnostech těchto klášterů - jeden Němec, druhý Čech. Ale tím, že dorost mnišský až do doby Karla IV. z největší části byl brán z německé vlasti, tím, že tito němečtí mniši své pozemky, určené k osídlení, osazovali německými kolonisty, tím, že tito němečtí přistěhovalci pod ochranou německých mnichů svou národnost mohli si pevně udržet, staly se německé kláštery v okruhu Šumavy faktorem germanizace

Hans Muggenthaler se narodil 5. listopadu roku 1885 v Untertraubenbachu, dnes městské části Chamu, odkud je to k české hranici pouhých dvacet kilometrů. O jeho politickém profilu svědčí sám fakt, že byl od září 1945 v těžkých letech po druhé světové válce ředitelem tamního gymnázia Josefa von Fraunhofera a předal svou funkci až v roce 1952 (viz www stránky Joseph-von-Fraunhofer-Gymnasium Cham - je tam ve spodní řadě prvý zleva). Gymnázium ostatně má adresu znějící na ulici po Muggenthalerovi pojmenovanou (Dr.-Muggenthaler-Straße). Zemřel v Chamu 12. září 1968 a je tam i pochován.

- - - - -
* Untetraubenbach bei Cham (BY) / † † † Cham (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho nekrolog napsal pro časopis "Der Bayerwald" Willi Straßer
Obálka a titulní list (1929) jeho knihy, kterou vydal v Pasově Institut für ostbairische Heimatforschung, která v jednom z výtisků fondu Jihočeské vědecké knihovny nese na titulním listě i razítko nacistické "Knihovny německé vlastivědy", kam byla zřejmě za války nebo před ní zařazena
Gymnázium Josefa von Fraunhofera v Chamu, jehož byl ředitelem, má adresu Dr.-Muggenthaler-Straße 32

zobrazit všechny přílohy

TOPlist