logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL MICK

Z hiršperské školní kroniky


Důležité výnosy:
Okresní školní výbor Český Krumlov (v originále "Bezirksschulauschuss B. Krumau" - pozn. překl.) 16. 3. 1938, č. 1612 , Mír Československého Červeného kříže 1938 (v originále "Frieden des Českosl. R. Kreuzes 1938" - pozn. překl.) - motto: Pravda vítězí. (v originále "Die Wahrheit siegt." - pozn. překl.)


Školní kronika Jelení Vrchy 1918–1938

P.S. Těmito řádky, provázenými podpisem řídícího učitele Karla Micka, který předtím vzletnými slovy vzpomněl úmrtí prvního prezidenta "první republiky" T.G. Masaryka a nástupu jeho pokračovatele v prezidentské funkci Dr. Edvarda Beneše (ještě 28. května 1938 se ve školách slavily jeho 54. narozeniny), jako by symbolicky končí první svazek školní kroniky v Hiršperkách (dnešní Jelení, v digitální podobě kroniky "Jelení Vrchy"). Druhý svazek má ovšem ráz zcela jiný, byť psaný touž rukou Mickovou (až do roku 1945) a asi proto byl i založen odděleně. Začíná sice odstavcem:

Školní rok 1938/39
Školní rok 1938/39 započal dne 1. září bohoslužbou ve farním kostele (v originále "mit einem Gottesdienste in der Pfarrkirche", rozuměj kostel sv. Jakuba Apoštola v Želnavě /Salnau/ - pozn. překl.)


Školní kronika Jelení Vrchy 1938-1945

P.S. Hned na další straně však následuje přepis Hitlerova projevu na norimberském sjezdu NSDAP v pondělí 12. září 1938, zde uvedený nadpisem "Aus den letzten Tagen vor der Befreiung" (tj. "Z posledních dnů před osvobozením" /!/), v němž je vedle líčení ohlasu "Vůdcovy" řeči, označené celkem právem za "mezník v dějinách sudetských Němců" (v originále "ein Markstein in der Geschichte der Sudetendeutschen"), "nenápadně" vložen i odstavec:

14. září
Zatčení řídícího učitele Karla Micka
Řídící učitel Karl Mick byl zatčen v Horní Plané (v originále "in Oberplan" - pozn. překl.) a převezen na divizní velitelství v Českých Budějovicích (v originále "dem Divisionskommando in Budweis überstellt" - pozn. překl.). Jel poledním vlakem do Horní Plané na návštěvu ke své matce; po hodinovém pobytu týž obdržel naléhavý povolávací lístek k odvodu od obecního úřadu v Nové Peci (v originále "vom Gemeindeamte Neuofen" - pozn. překl.); po 1 hodině byl policií kvůli německému pozdravu zatčen a transportován.
Na policejním úřadě byl týž zpohlavkován (v originále "wurde derselbe geohrfeigt" - pozn. překl.) a na základě nalezeného povolávacího lístku brán za dezertéra. Po vícedenní vazbě v Českých Budějovicích byl s mnoha německými kamarády odvlečen na Slovensko a internován jako rukojmí ve vojenském obvodu Valaškovce (zřízen na východě Slovenska v dnešním okrese Humenné na území Prešovského kraje roku 1937 vystěhováním civilních obyvatel - pozn. překl.).


Školní kronika Jelení Vrchy 1938-1945

P.S. A hned po těchto řádcích, dokumentujících neochotu mnoha obyvatel republiky německé národnosti účastnit se zářijové mobilizace, následuje citace slov Adolfa Hitlera: "Zwei Welten können in einem Volke nicht bestehen!" (tj. "Dva světy v jednom národě nemohou existovat!") a kus dál "vrcholí" rok už v Hiršperkách připojených po mnichovské "dohodě" ke "třetí říši" staropohanskými germánskými oslavami zimního slunovratu (viz blíže Wikipedia), který my slavíme jako Vánoce.

22. prosince
Yule (v originále "Julfeier" - pozn. překl.)
Vedení školy uspořádalo spolu s NS-Frauenschaft (tj. "Národně socialistický svaz žen, organizace NSDAP - pozn. překl.) a Hitlerjugend (v originále jen "HJ" - pozn. překl.) slavnost Yule. Předneseny byly písně a básně. Proslov měl učitel Josef Wurzinger (za války, která vypukla v příštím roce /Hitler se Stalinem si na jejím začátku rozdělili Polsko/ a trvala téměř 6 let, byl ohlášen z bojů na ruské frontě od 4. prosince, tj. před Vánocemi 1943 /to už Stalin, kterého Hitler v červenci 1941 podle Stalinových slov "licoměrně" napadl, nabýval ve střetu s ním vrchu a 12. prosince 1943 s Edvardem Benešem podepsal smlouvu "o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci", která dala poválečnému vývoji i tady na Šumavě zásadní ráz/, jako nezvěstný - pozn. překl.) k dětem a řídící učitel Karl Mick k dospělým: "Das feurige Weihnachtsfest, das Fest des Lichtes, der Familie, der Liebe u.d. Friedens." (tj. "Plamenný vánoční svátek, svátek světla, rodiny, lásky a míru." - pozn. překl.)
Německou hymnou a písní Horsta Wessela (v originále "mit Deutschland- und HorstWessel-Lied" viz o Wesselovi a jeho písni Wikipedia - pozn. překl.) byla slavnost ukončena. Obnos 62,57 RM může být použit na pořízení předmětů školní potřeby.


Školní kronika Jelení Vrchy 1938-1945

P.S. Dělo se téhož roku jako "velikonoční mír" republiky v kronice psané týmž německým učitelem. A to si ještě tehdy Hiršperky ani neumějí představit, jaké to také jeho rukou bude zaznamenáno na konci roku 1943, tedy po roce, počínajícím katastrofou wehrmachtu u Stalingradu. Citujme v českém přetlumočení to zrcadlo války (napadá mě maně, že ti, kdo nechtěli bojovat "za Beneše", bojovali a umírali za Hitlera, čímž dali šanci Stalinovi a také pomstychtivému Benešovi) v jedné šumavské vsi!

Z místní kroniky
Na konci roku z Hiršperk narukovali (rozuměj odešli do války z jednotlivých zdejších stavení - pozn. překl.):
čp. 1.... Alfred Stini,
čp. 2....
čp. 3.... Rudolf, Franz, Karl Pasta, Alois Fechter,
čp. 4....
čp. 5.... Franz Bernhard,
čp. 6....
čp. 7....
čp. 8.... Adolf Fechter, Stefan Fechter (je z wehrmachtu propuštěn jako válečný invalida) ,
čp. 9....
čp. 10....
čp. 11....
čp. 12.... Franz Saumer,
čp. 13.... Karl Schmidt, Johann Brunner, Rudolf Binder, Oskar Binder,
čp. 14.... Karl Fechter (pohřešován od Stalingradu),
čp. 15....
čp. 16.... Wilhelm Schwarz (padl), Friedrich Schwarz (pohřešován od Stalingradu), Ernst Schwarz, Rudolf Tanzer, Friedrich Fechter (padl), Josef Wurzinger (pohřešován od 4. prosince 1943 z bojů na jih od lokality Krasnaja Zvezda (tehdejší region Sverdlovsk, rozuměj dnešní Jekatěrinburk - pozn. překl.),
čp. 17.... Heinrich Bauer,
čp. 18....
čp. 19.... Alois Pendelin (pohřešován od Stalingradu), Josef Pendelin (padl),
čp. 20.... Franz Stini (padl),
čp. 21....
čp. 22....
čp. 23.... Karl Bernhard,
čp. 24....
čp. 25.... Heinrich Plechinger,
čp. 26.... Alois Stadlbauer,
čp. 27....
čp. 28.... Alfons Schlapschi,
čp. 29.... Karl Schläger (padl),
čp. 30.... Franz Schwarz (policie),
čp. 31.... Josef Fechter,
čp. 32.... Anton Bernhard,
čp. 33....
čp. 34.... Johann Schwarz, Friedrich Schwarz,
čp. 35.... Franz Fechter, Robert Fechter, Rudolf Schwarz (padl), Franz Pasta (padl),
čp. 36.... Wenzel Pasta,
čp. 37.... Josef Bernhard,
čp. 38....


Školní kronika Jelení Vrchy 1938-1945

Kdo to vlastně byl, ten Karl Mick (co do wehrmachtu nenarukoval a nevíme, co se s ním po válce a odsunu, pokud se mu podrobil, stalo)? Narodil se v šumavském Perneku čp. 10 dne 5. dubna roku 1900 (4 dny nato ho v želnavském kostele sv. Jakuba Apoštola pokřtil kaplan Johann Woldřich). Jeho otec (*20. února 1869 v Českém Krumlově čp. 10 /dům tak označený na náměstí Svornosti dosud stojí/), syn českokrumlovského tkalcovského mistra Johanna Mika (i jeho otec Matthäus Mik se psal tím příjmením takto a byl tkalcem na adrese Plešivec /Flößberg/ čp. 71, kde žil se svou ženou Marií, roz. Raabovou z Plešivce čp. 73) a Theresie, roz. Makowitsch vulgo Pinsker, dcery hospodářského správce v Moravských Budějovicích (v matrice "Budwiz in Mähren") čp. 30 Josefa Mirkowitsche a Kathariny, roz. Kahlové rovněž z Moravských Budějovic, byl v Perneku učitelem. Karlova matka Aloisia byla dcerou hornoplánského měšťana a účetního tamní spořitelny Johanna Reiningera (dům čp. 71, kde s rodinou žil, na Dobrovodské ulici dosud stojí) a Theresie , roz. Kolnbergerové z Perneku čp. 12 (ten rozlehlý statek je už srovnán se zemí). Karl Mick ukončil českobudějovický německý učitelský ústav v roce 1918 a do Hiršperků (těm jen tak mimochodem, přezvaným na Hirschwalden, věnoval krásnou symbolicky myšlenou povídku z roku 1955 s názvem "Wo das Tal endet", tj. "Kde končí údolí" Johannes Urzidil, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) byl jmenován jako "def. Schulleiter" k 1. září 1925, když předtím působil jako "Lehrervertreter" v rovněž šumavském Ondřejově (Andreasberg). 10 let působil v Hiršperkách v "republikánském" duchu, což se podzimem roku 1938 prudce zlomilo i "literárně", tj. druhým svazkem školní kroniky, jejíž výpovědní síla je přesvědčivá. V lednu 1945 končí do vytracena. Na webových stránkách Kohoutího kříže najdeme i text Gerharda Trappa "Kronika a mene tekel - Na okraj šumavských povídek Johannese Urzidila" se zmínkou o osudu malé budovy staré školy v Hiršperkách, jednoho z 9 stavení někdejší osady o 800 obyvatelích, jež zůstaly uchovány. Ostatní byly srovnány se zemí. Littera scripta manet, tj. "Psané zůstává".

- - - - -
* Pernek / České Budějovice / Ondřejov / Jelení

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Takto zaznamenal českobudějovický německý list jeho jmenování do Jeleních Vrchů
Záznam s jeho jménem v seznamu německého učitelstva v Čechách z roku 1928
Zápis ve školní kronice s jeho podpisem ze srpna 1938...
... a zápis o jeho zatčení za dezerci ze září

zobrazit všechny přílohy

TOPlist