logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RIA MERTLOVÁ

Dvě zprávy z krajanských setkání

Z Ingolstadtu
Náš každoroční, tentokráte čtyřdenní výlet zavedl nás od 30. srpna do 2. září (rozuměj v roce 2003 - pozn. překl.) do Durynského lesa (v originále "in den Thüringer Wald" - pozn. překl.). Cestou tam jsme zastavili na polední pauzu a procházku městem v Suhlu. Den nato nás vedoucí naší výpravy provedl hned několika pozoruhodnými sceneriemi. Z nich Oberhof v nadmořské výšce 825 metrů patří z cílů rodinných dovolených v Durynském lese jistě k těm nejoblíbenějším, přímo na té snad nejproslulejší německé hřebenovce vůbec, zvané odedávna Rennsteig (ročně po ní putuje kolem statisíce lidí, blíže viz Wikipedia - pozn. překl.). Třetí den byl věnován metropoli spolkové země Durynsko, tedy Erfurtu, a také Výmaru (v originále "Kulturstadt Weimar" - pozn. překl.) s mnoha kulturními pamětihodnostmi, která nám náš enormně obeznalý průvodce dokázal patřičně přiblížit. Čtvrtého dne jsme se bohužel museli s Durynskem rozloučit zastávkou v Eisenachu a pěším výstupem na hrad Wartburg, jehož starobylé interiéry i daleký výhled do nádherné krajiny nás přímo očarovaly. Snad ten či onen z účastníků naší cesty v duchu činil srovnání mezi Šumavou a Durynským lesem. Kterýkoli z obou lesů by člověk zažil, každý z nich má svou vlastní iradiační sílu, kterou všichni cítíme. Náš výlet do Durynského lesa byl velice krásným zážitkem, při němž jsme v dobrém kolektivu naší místní skupiny (rozuměj skupiny krajanského sdružení Deutscher Böhmerwaldbund - pozn. překl.) načerpali z přírody nové zotavení a novou posilu.
Naše vánoční slavnost se bude letos konat v sále sportovního hostince Freie Turnerschaft Ringsee na ingolstadtské ulici Martin-Hemm-Straße. Všichni členové a příznivci sdružení Böhmerwaldbund jsou srdečně zváni a my prosíme o co nejhojnější účast.


Hoam!, 2003, č. 12, s. 29-30

Z Ingolstadtu
Letošní naše valná hromada se koná 1. dubna (rozuměj roku 2007 - pozn. překl.) od 14 hodin v budově Sportheim TSV Nord-Ost na ingolstadtské Wirffelstraße. Poněvadž je Květná neděle, bude program našeho ženského pěveckého kroužku, který spolu s dětskou skupinou naplní zábavnou část tohoto odpoledne, ladit s velikonočním časem. Také velikonoční kraslice (v originále "das Osterei", v autorčiných rodných Kraslicích /Graslitz/ se dokonce koná v poslední době slavnost "Kraslice v Kraslicích" - pozn. překl.) pro každého návštěvníka nebude chybět. Prosíme o hojnou účast; i Vaši příbuzní a známí bidou jako vždy srdečně vítáni. V tomto roce podnikáme čtyřdenní výlet pod názvem "Rhein – Mosel – Trier und Luxemburg" (tj. "Rýn – Mosela – Trevír – Lucemburk" - pozn. překl.). Je ještě k dispozici pár volných míst pro případné účastníky. Bude to určitě krásná a zajímavá výprava s mnohými pozoruhodnostmi. Naše masopustní odpoledne 28. ledna nemělo bohužel žádoucí ohlas. Naši organizátoři se na ně co nejlépe připravili, pro starší generaci bylo přichystáno několik humorných vložek a také napečena hromada masopustních koblih a jiného pečiva od našich žen. Svou vinu na slabé účasti mělo jistě i počasí a zdravotní nesnáze. Věříme, že příštího roku to bude lepší a snad se do té doby roznese kolem, že bylo přesto opravdu veselo. Už dnes můžeme ohlásit, že místem letošního setkání Prachatického domovského okresu (v originále "Prachatitzer Heimatkreistreffen" - pozn. překl.) bude opět Kolpinghaus na ingolstadtské ulici Jesuitenstraße.


Hoam!, 2007, č. 3, s. 30-31

Autorka předešlých textových ukázek, přeložených do češtiny ze stránek krajanského časopisu, není kupodivu šumavskou rodačkou. Narodila se 25. března roku 1940 v tehdy "říšských" Kraslicích, kde prožila i svá dětská léta. Následovalo vyvlastnění a vyhnání, které asi z paměti lze sotva vymazat. Ocitla se s rodiči v Bavorsku, tj. v tehdejší americké zóně poraženého Německa, a bylo nutno začít od nuly. Šlo v jejím případě o to, zahájit školní docházku a po jejím dokončení založit samostatnou existenci. Její vazba na Šumavu má přirozenou příčinu v tom, že se koncem padesátých let seznámila s Richardem Mertlem (řečeným po šumavsku "Sejmmlbäjck’n-Richard") rodem z Chrobol (Chrobold) kus na jihovýchod od Prachatic, za něhož se v roce 1959 provdala. Manželství bylo požehnáno jednou dcerou a tři vnoučata krášlí pozdní léta prarodičů. V roce svých sedmdesátin byla Ria (jde o zkrácenou podobu jejího křestního jména Maria) už 40 let členkou krajanského sdružení Deutscher Böhmerwaldbund (bylo založeno roku 1884 v Českých Budějovicích a obnoveno o 70 let později v bavorském Mnichově), místní skupina Ingolstadt. Působila v něm jako jednatelka i jako zástupkyně předsedy a jako výborná zpěvačka dokázala nejednou obohatit spolkové akce i svými hlasovými výkony. Také sdružení "Heimatkreis Prachatitz", vykazující se rovněž publikační činností, přičítá ji ke svým nejaktivnějším členkám. Organizuje celá léta setkání někdejších Prachatických s velkým osobním nasazením, byla zvolena i předsedkyní jejich sdružení, označována přímo jako "matka pluku" ("die Mutter der Kompanie") a duše sdružení ("die Seele des Vereins"). Dá se to snad párem slov vyjádřit lépe? Procházím s ní Výmarem, dějištěm mé milované Lotty ve Výmaru od Thomase Manna, dívám se spolu s ní přes cimbuří hradu Wartburg (naposledy jsem tam byl ještě za rozděleného Německa /bez jeho sjednocení bych tyto řádky asi sotva psal/) a vidím jako ve snu Šumavu, ztracenou duši jedné jediné Evropy.

- - - - -
* Kraslice / Chroboly / Prachatice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

S vnučkou a manželem
S Rudolfem Paulikem na snímku z roku 2017
Záhlaví webových stránek Deutscher Böhmerwaldbund
Manželovy rodné ChrobolyManželovy rodné Chroboly

zobrazit všechny přílohy

TOPlist