logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HANS MAUTSCHKA

Jak to všechno začalo


Jako hloupě namyšlený "mulus" (výraz studentského žargonu pro nastávajícího vysokoškoláka, vlastně zkomolené "Maulesel", tj. "mezek" - pozn. překl.) s čapkou a stuhou jednoho feriálního studentského seskupení (v originále "mit Kappe und Band einer Ferialblase" - pozn. překl.) jsem (bylo léto roku 1907) viděl v šumavské Lenoře (Eleonorenhain) vařit u ohně (v originále "abkochen" - pozn. překl.) jednu takovou letní hordu z Mnichova (v originále "eine Münchener Horde" - pozn. překl.). Líbili se mi. Rozhodl jsem se, že příští rok budu taky tak putovat... Já hňup (v originále "ich dummer Kerl" - pozn. překl.) jsem si ovšem tenkrát cenil buršáckého vnějšku (v originále sotva česky vyjadřitelné "ich schätzte den Klimbim und Firlefanz einer Couleur" - pozn. překl.) víc nežli zlaté svobody putování. A tak jsem utrácel peníze po knajpách a v dusnu šermířských sálů, zatímco zvenka vábilo slunce, na výletech s dámami - pro přírodu jsem prostě neměl pochopení.
V Praze mě pak ve druhém letním semestru na jaře roku 1908 navštívil Ferdinand Vetter, zakladatel hnutí "Wandervogel" v Německu (v originále "des Wandervogels Deutscher Bund", mimochodem WVDB existuje až dodnes, sám pojem "Wandervogel" odpovídá nejspíš českému "volný jako pták" - pozn. překl.). Stal jsem se už mezitím abstinentem a považoval jsem za samozřejmé, že se na výpravách alespoň alkoholu třeba stříci... Pražský WV koneckonců v ohlédnutí vychází z onoho nádherného večera, který jsme s Vetterem zakusili na břehu Vltavy tváří v tvář panoramatu Hradčan.
V letním semestru 1909 jsme tady v Praze už měli místní skupinu, ale když jsem následujícího roku odešel do Berlína, usnulo to. Věc churavěla tím, že u toho byli toliko přechytřelí vysokoškoláci alias kavárenští kumpáni a mnozí kumpáni opravdu dobří oblekli císařský kabát...
Já pak v Praze zase vstoupil do čtvrtého studijního ročníku (zimní semestr 1910/11). Tu vydalo pražské akademické sdružení "Freiland" (v originále "die Freiländer", sám Mautschka byl jeho členem od roku 1908 - pozn. překl.) provolání ke středoškolákům, taková osvěta proti alkoholu. Přiloženy byly různé věci, také provolání o WV. A jednoho dne roku 1910 jsem našel v poště vzkaz od Hanse Breuera: "Übernimm doch die Gauwartstelle für Österreich. Der Wandervogel wirkt besser gegen den Alkohol als jeder andere Aufruf." (tj. "Převezmi místo župního vedoucího pro Rakousko. WV účinkuje proti alkoholu líp než každé jiné provolání." - pozn. překl.)
A tak to byly dvě úvahy, které mě přiměly, abych na sebe vzal ten namáhavý úřad: 1. WV je tím nejlepším výchovným prostředkem k výchově zdravé mládeže a tím i podporou lepší budoucnosti, 2. v Rakousku jsem já tím jediným, kdo WV teoreticky i prakticky zná a má zároveň i agitační talent...
Tak jsem začal rozesílat jednu výzvu ke vstupu za druhou. Nejhorší to bylo kolem Velikonoc 1911, asi 100 dopisů - a výsledek?
Teď už nemusím mít starost, že tu WV zase usne. Trvalo to dlouho, konečně jsme prorazili. Začalo to půldenní výpravou šesti mužů do Prokopského údolí (Prokopital) o velikonočním pondělí.


J. Stauda, Der Wandervogel in Böhmen 1911-1920 (1975), s. 17n.

To velikonoční pondělí byl 17. duben 1911. Začala se psát historie hnutí Wandervogel v Čechách a v celém Rakousku (viz i Erik Nerad). Kdo by tehdy tušil, jak namále má stará říše! Hans Mautschka si už od podzimu 1911 odsluhoval službu jednoročního dobrovolníka, dva roky nato na podzim 1913 po ukončení studií nastoupil místo učitele tělocviku na pražském Smíchově a byl vyrozuměn, že se má habilitovat na pražské německé univerzitě v oboru dějin a systematiky tělesné výchovy. Jenže vypukla první světová válka. Mautschka šel do pole a padl v hodnosti praporčíka hned 15. září 1914 při útoku na srbskou Rožanj. Bylo mu 26 let. Narodil se v rodině učitele na "budějovickém" (říkalo se také "strýčickém") německém jazykovém ostrově v Lipanovicích (Linden) 10. března roku 1888. Některé prameny uvádějí jako jeho rodiště Gauendorf, jak se německy nazývala obec Mokré blízko Budějovic, k níž náležely i Šindlovy Dvory (Schindelhöf), kde Wenzel Mautschka, Hansův otec, také učil právě v letech, kdy syn zakládal pražský "Wandervogel". Otcův rod pocházel z Jaronína, kdysi vsi rovněž jazykově německé. Hans maturoval na budějovickém německém gymnáziu v roce 1907 (to se ještě psal Moutschka, až od roku 1913 změnil příjmení podle znění ve staré farní matrice), v Praze pak studoval na německé univerzitě němčinu a francouzštinu a spoluabsolvoval univerzitní kurs pro výuku tělesné výchovy na středních školách. Konec známe. Na zahradě rodinného majetku v Jaroníně postavil otec pamětní kámen milovanému synovi. Kde asi leží jeho tělo? Jak je ti, Rakousko? Ani nečekám ozvěnu.

- - - - -
* Lipanovice / Jaronín / † Rozanj (SRB)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Plánek rodných Lipanovic v roce 1945
Někdejší škola v Lipanovicích
Kaple na svážné lipanovické návsi
Rodné Lipanovice na dvou leteckých snímcíchRodné Lipanovice na dvou leteckých snímcích
Vsi pod Buglatou a Vysokou Bětou - vlevo Lipanovice, vpravo Dobčice

zobrazit všechny přílohy

TOPlist