logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JORDAN KAJETAN MARKUS

Sei mir gegrüßt!


Quell' des Trostes, der mit Gnaden mich getränkt,
Ort im Tale, der das Leben mir geschenkt,
Glock' am Türmchen der Pfarrkirch', die ich oft lüt,
grüne Matten und die Flur, die ich durchschritt,
Wälder, deren Balsamluft ich gesogen,
Fluss im Tale, der mich geschaukelt auf seinen Wogen,
Ruine am Berge, die in das Tal herschaut,
däucht es mir ja, als ob dir der Vorzeit graut!
Ganzes Bild, das meinen Augen sich erschließt:
sei mir recht innig, herzinnig gegrüßt!

Buď mi pozdraven!


Prameni útěchy, milosti, ježs mi přála,
údolí, ve kterém má rodná obec stála,
štíhlá věž kostela, zvon na ní zdáli zněl,
zelená luka, kde jsem se procházel,
lesy, jichž čistý vzduch jsem jako balzám sál,
řeka, to v jejích vlnách se chlapec kolébal,
starý hrad, který k nám od vrchů dolů hleděl -
Jako by dávný čas mi v tobě odpověděl,
obraze, který provždy oku vzcházíš jako sen:
buď ze srdce mi vroucně pozdraven!

Glaube und Heimat,1954, s. 511

Stifters Grab


Zu Linz im Gottesacker -
Geht, Freunde, mit hinab -
Da ruht der Besten einer
Im stillen, stillen Grab.

Ein Hügel aufgeworfen,
Mit Blumen zart geschmückt;
Und über seinem Haupte
Ein Grabstein hingerückt.

Die Blumen sind vom Felde,
Vom Dichter so benannt,
Die Rosen sind des Witiko
Aus Bertas treuer Hand.

Der Stein, der ist ein grauer,
Wie er im Hochwald steht,
Und Liebe stets und Trauer
Und Freundschaft ihn umweht.

Stifterův hrob


V Linci na božím poli
z nás nejlepší snad spí -
zastav se, kdo jdeš kolem
na hrobě nejtišším.

Růvek tam navršený
je kvítím přizdoben;
pod jménem na kameni
on dál sní věčný sen.

Polní květy, ty prosté,
jak básník je měl rád;
Vítkova růže roste -
Berta mu chce ji dát.

A kámen z končin lesních,
kde zdávna šumí hvozd,
kde láska po něm teskní
a věrnost za věrnost.

Hoam!,, 1989, č. 2, s. 73

An die Hohe-Marter-Kapelle in
Friedberg


Hohe Marter heißt die Zelle,
die einsam auf dem Berge steht,
Hohe Marter heißt die Stätte,
wonach der fromme Pilger geht.

Hohe Marter heißt das Kirchlein,
das traulich in das Tal her schaut;
Hohe Marter heißt der Anker,
An den der Beter Hoffnung baut.

Hohe Marter heißt die Stelle,
da oft Betrüble klagen Leid;
Hohe Marter heißt die Quelle,
die dem Fleher Trost dann beut.

Göttlich Mutter, hold Maria,
die wohnt in diesem Gnadenreich
und ihr großer Sohn am Kreuze,
gewährt ihr jede Bittegleich.

Vysoká muka


Kaple se zvedá v svahu na úbočí
osamělá pod lesem vyniká.
Vysoká muka, jste bílým snem v očích,
snem pobožného poutníka.

Kostelík malý důvěrně tu zhlíží
do krajiny, co pod ním dole je.
Vysoká muka paloukem se blíží
prosebníku jak přístav naděje.

Vysoká muka, svaté místo ticha,
lidské strázně i proseb bez dechu,
prameni, který nikdy nevysycháš
a zuboženým neseš útěchu.

Božská Matka a Panna Nebes čistá
tu stojí, nad ní Synův tmí se kříž.
V Něm najde milost každý dozajista
a ráj si u Něj, srdce, vyprosíš.

Markt Friedberg, dessen Umgebung und seine berühmten Männer (1870)

Na jednom měšťanském domě ve Frymburku (dnes ulice vedoucí z náměstí) visívala kdysi pamětní deska s tímto nápisem v němčině:

Jordan Kajetan Markus
pedagog, spisovatel,
tvůrce Stifterova památníku
narodil se v tomto domě.

Deska byla odhalena v roce 1894. Dům, na němž byla umístěna, byl však spolu s mnoha jinými po roce 1945 stržen a srovnán se zemí. A na tichém rově hřbitova v hornorakouském Mauthausenu, smutně proslulého z dob nacizmu blízkým koncentračním táborem, je na žulovém obelisku možno číst jiný německý nápis:

Zde v Bohu odpočívá pan
Jordan Kajetan Markus,
ředitel měšťanských a odborných
škol vídeňských,
občan města Vídně, čestný občan obce
Stuben, spisovatel atd.
Narodil se 22. ledna 1831 ve Frymburku
v Čechách,
zemřel 23. července 1893 v Mauthausenu.

Následuje verš:

Im Worte und Liede wahr und frei,
dem Freunde und der Heimat treu.
(Pravdivý a volný písní, slovem,
věrný v přátelství i v touze za domovem.)

Markus tu zemřel za jednoho prázdninového pobytu. To z jeho podnětu byl vztyčen roku 1877 nad Plešným jezerem jedinečný památník Stifterův (ten druhý také Markusovou zásluhou zřízený proti už zmíněnému vlastnímu rodnému domu stojí dodnes v jižní části parku na frymburském náměstí jako prostá kamenná mohyla). Prvním učitelským místem, kde působil, byla obec Svéraz (Tweras), ne tak daleko rodného Frymburka, který v pořadí následoval, pak to byl dnes zaniklý Rychnůvek a posléze Baden u Vídně. Kromě významné činnosti pedagogické, která ho nakonec dovedla až k funkci ředitele jedné z vídeňských měšťanských škol a ke spoluúčasti na rakouském školském zákonodárství z roku 1869, připomeňme neméně důležitou činnost spolkovou, sdružující zejména německé Šumavany působící ve vídeňské metropoli. Jordan Kajetan Markus je i autorem drobných, ale významných prací o Horní Plané, Frymburku a Vítkově Kameni, jakož i stručné biografie Stifterovy.

- - - - -
* Frymburk / Svéraz / Rychnůvek / Vítkův Kámen / † Mauthausen (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam z frymburské matriky vypovídá o tom, že se tu narodil v čp. 18 Andreasi Markusovi
a jeho ženě Marianě, té rodem z Horní Plané
S manželkou Annou, roz. Eysn, a dětmi Annou,
Hansem a Maxem
Obálka (1894) knihy o něm, vydané k odhalení pamětní desky na rodném domě

zobrazit všechny přílohy

TOPlist