KARL VON MARGELIK

Erb "novoštítného"rodu

Repro M. Mysliveček, Erbovník 2 (1997), s. 103

Titulní list almanachu Libussa pro rok 1850, rovněž s jeho básněmi

Obálka (1851)

O jeho básni na téma zázraku, jejž způsobila stopa sv. Václava, hřející stopu Podivenovu a který známe z anglické koledy o dobrém králi Václavovi, se objevuje zmínka i v práci Arnošta Krause "Stará historie česká v německé literatuře" (1902)

Repro A. V. Kraus, Stará historie česká v německé literatuře (1902), s. 209

Znak rakouského císařství z roku 1867, kdy Margelik odchází do výslužby a kdy dochází k tzv. rakousko-uherskému vyrovnání - na této heraldické kresbě Karla Hugona Ströhla (1851-1919) je svatováclavská koruna a český lev ještě v téže rovině jako koruna svatoštěpánská a uherský dvojkříž

Repro Wikipedia

Úryvek z jeho básně v překladu Horymíra Vinařského (nikoli Vinařovského) se tady objevuje vedle portrétů českých umělců spjatých se Šumavou

Tajemství šumavských vod III. (2017), s. 14-15

Černé jezero na staré pohlednici Josefa Seidela i s udáním nadmořské výšky...

Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

... a na olejomalbě Jiřího Rejžka z roku 1980

Repro J. Rejžek - J. Skalický, Mračna krajiny (2014), s. 13

Při zářezu do skály asi v půli cesty od Špičáckého sedla k Černému jezeru lze potkat tzv. "Herrgottsriegel" (viz i Josef Pscheidl)

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) a foto Jan Mareš

Od roku 1923 stála na břehu Černého jezera zásluhou Státních statků a lesů tato dvoupatrová chata s lůžky a restaurací, provozovaná Klubem československých turistů (KČST)

Repro M. Leiš, Konec staré Šumavy (2020), s. 140

Jedle bělokorá v blízkosti Černého jezera přerůstá okolní porost skroro o třetinu výšky

Repro M. Kult - O. Šmíd, Památné stromy Chráněné krajinné oblasti Šumava (2021), s. 64